Hohenzollernové: Porovnání verzí

Málo známým faktem je, že braniborští Hohenzollernové měli po smrti krále [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] velmi blízko k získání českého trůnu, podle pravidel legitimní přemyslovské [[primogenitura|primogenitury]]. Po jeho smrti (nepočítáme-li vládu Jiřího z Poděbrad) sice nastoupil syn jeho sestry [[Alžběta Habsburská (1436–1505)|Alžběty]] [[Vladislav Jagellonský]] jako její prvorozený syn. [[Alžběta Habsburská (1436–1505)|Alžběta]] ale nebyla prvorozená sestra [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]], tou byla [[Anna Habsburská (1432–1462)|Anna]], která byla v roce [[1446]] provdána za [[Vilém III. Saský|Viléma III. Saského]]. Tento pár měl pouze dvě dcery, na které by dědictví podle primogenitury přešel nárok. Starší [[Markéta Saská (1449–1501)|Markéta]] se v roce [[1476]] provdala za kurfiřta [[Jan Cicero Braniborský|Jana Cicera]] z rodu Hohenzollernů. Ten by se pak z jejího práva stal podle zásad primogenitury dědičným králem Janem II. Jelikož ale bylo České království v té době volenou monarchií, stal se po volbě českých stavů novým českým králem [[Vladislav Jagellonský]] a po něm jeho syn [[Ludvík Jagellonský]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.alesmatura.websnadno.cz/Cesti_panovnici.html |datum přístupu=2009-12-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100110074711/http://www.alesmatura.websnadno.cz/Cesti_panovnici.html |datum archivace=2010-01-10 |nedostupné=ano }}</ref>

* {{de}} [https://web.archive.org/web/20061214225527/http://www.preussen.de/de/familie/stammbaum/wilhelm_ii._koenig_von_preussen__deutscher_kaiser.html?cpid=709&cpid=787&cpid=721&cpid=788&cpid=751&cpid=789&cpid=770 Rodokmen rodu Hohenzollernů]