Heliocentrismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Nesprávně užitá interpunkce
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Řádek 9:
Komukoliv, kdo se zastaví a pohlédne na oblohu, se zdá být zřejmé, že země stojí na místě, zatímco všechno na obloze ubíhá kolem ní každý den. Při delším pozorování lze vidět mnohem komplikovanější pohyby. Slunce dělá menší či větší okruh při své roční dráze, [[planeta|planety]] mají podobné pohyby, občas se však na své cestě mezi hvězdami obrátí a pohybují se po určitou dobu opačným směrem ([[prográdní a retrográdní pohyb|retrográdní pohyb]]). Pro lepší pochopení těchto pohybů bylo potřeba zavádět komplikované popisy, nejznámějším z nich je [[Geocentrismus|Ptolemaiovský systém]] formulovaný ve [[2. století]].
 
[[Intuice|Neintuitivní]] myšlenka heliocentrismu, kde je to Země, nikoliv nebesa, co se skutečně pohybuje, byla navržena dokonce již v [[4. století př. n. l.]]. V kapitole 13 druhé knihy svého spisu ''O nebesích''<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://etext.library.adelaide.edu.au/a/aristotle/heavens/heavens2.html] |datum přístupu=2005-02-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20050314002632/http://etext.library.adelaide.edu.au/a/aristotle/heavens/heavens2.html |datum archivace=2005-03-14 |nedostupné=ano }}</ref> napsal [[Aristotelés]] „Jak tvrdí [[pythagorejci]], v centru je [[oheň]] a země je jen jedna z hvězd, vytvářející noc a den krouživým pohybem kolem centra.“ Důvody tohoto umístění byly spíše [[řecká filosofie|filosofické]] než vědecké — pro pythagorejskou filosofii založenou na základních živlech byl oheň živlem ušlechtilejším než země, a proto by měl být ve středu, zatímco Země i Slunce ho obíhaly. Aristotelés tento argument odmítl a hlásal geocentrismus. Jedním z argumentů byla naopak největší tíha živlu země, který se tedy musí zákonitě soustředit „na dně“, tedy ve středu kosmu.
 
Později heliocentrismus opět navrhl [[Aristarchos ze Samu]] (kolem roku [[270 př. n. l.]]). V době, ve které psal, byla již velikost [[Země]] poměrně přesně spočítána, a on sám změřil velikost a vzdálenost [[Měsíc]]e a Slunce; jeho odhady nebyly podle současných standardů moc přesné, ale šlo o seriózní začátek. Jak mnozí předpokládají, usoudil na základě čísel, které měl k dispozici, že pohyb Země kolem obrovského Slunce dává větší smysl, než kdyby to bylo obráceně. V jeho vlastní době však někteří lidé soudili, že tato myšlenka je protináboženská.