Fuzzy logika: Porovnání verzí

| url = http://www.slaboproudyobzor.cz/files/20130102.pdf

| datum přístupu = 2018-02-07

}}</ref> Jelikož vágnost přirozeného jazyka je především vnitřní, (pro příjemce utajená, může ji jen odhadovat) a to i u kvantifikátorů, a vnitřní vágnost umělého formálního jazyka musí být vždy nulová, je třeba původní vnitřní vágnost odstranit a převést ji na vnější vágnost, kterou je umělý formální jazyk fuzzy množin a fuzzy logiky schopen reprezentovat. Znamená to vyzpovídat člověka, případně skupinu lidí tak, aby se shodli např. na tom, co pro ně fuzzy kvantitativně vyjádřeno, znamená příjemně teplá voda, spíš vyšší strom, nebo nepříliš chytrý člověk. Původní vágní chápání vyjádřené přirozeným jazykem se převádí na fuzzy hodnoty, které je pak možno dávat do souvislostí popsaných fuzzy operacemi fuzzy logiky. Převod z přirozeného jazyka do umělého formálního jazyka fuzzy logiky je vágní, tedy poznamenán nejistotou, neboť významy jazykových konstrukcí přirozeného jazyka jsou každým člověkem přiřazovány prostřednictvím emotivní, subjektivní a vágní [[konotace]], měnící se od člověka k člověku, ale pro každého i v čase. Sebe sofistikovanější vyzpovídání respondentů nezaručí nulovou neurčitost onoho převodu z přirozeného jazyka do umělého formálního jazyka fuzzy množin a fuzzy logiky. Platí zde to, co jsme řekli v heslech Wikipedie [[Vágnost]] a [[Exaktní věda]], a to: požadujeme-li exaktní poznatky zapsatelné umělým formálním jazykem, je nutno začít exaktním Newtonovým umělým poznáním. Nelze inherentně vágní znalosti získané přirozeným lidským poznáním, kde je filtrem poznáním vágnost, dodatečně převést na exaktní znalosti, tedy zbavit je vnitřní vágnosti, a tak dodatečně zkvalitnit informaci.