Rudý teror: Porovnání verzí

Přidáno 133 bajtů ,  před 2 lety
bez shrnutí editace
Záminek pro zahájení teroru bylo mnoho. Z nich například neúspěšný pokus [[Eser]]ů o převrat, zajmutí{{Doplňte zdroj}} vůdce [[Čeka|Čeky]] [[Felix Edmundovič Dzeržinskij|Felixe Dzeržinského]], zavraždění [[Německo|německého]] velvyslance [[Wilhelm von Mirbach-Harff|Wilhelma von Mirbacha]], [[smrt]] politiků [[V. Volodarskij|V. Volodarského]] a [[Mojsej Urickij|Mojseje Urického]] atd. Poslední kapkou byl [[30. srpen]] [[1918]], kdy se Eserka [[Fanny Kaplanová]] neúspěšně pokusila zabít [[Vladimir Iljič Lenin|Lenina]]. Přestože jeho zranění byla poměrně vážná, dokázal se Lenin zotavit (existují názory historiků, po sto letech, že šlo pouze o zinscenování atentátu, aby mohl být teror rozpoután). Fejga Chaim Kaplanová (rozená Roitenblat) byla [[3. září]] 1918 zastřelena a Sverdlov s Dzeržinským vyhlásili o den dříve, kdy byla odsouzena k smrti, teror. Vyšetřováním byl pověřen vrah cara Mikuláše II. čekista Jakov Jurovskij.
 
Odhady počtu obětí jsou různé, nejvyšší odhadovaný počet je 1,7 miliónu lidí popravených komunisty během občanské války. Tento odhad je ale neobjektivní, neboť byl vydán bělogvardějskou komisí vedenou generálem Děnikinem (viz Masarykova slova: "Taktika připomínala Ivana Hrozného a znamenala tisíce a tisíce lidských životů, marně utracených"). Většina historiků ale hovoří v číslech mezi 60 000-200 000 popravenými.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fanny Kaplanová: Revolucionářka spáchala v roce 1918 atentát na Lenina. Odpovědí byl rudý teror
| periodikum = Reflex
Neregistrovaný uživatel