Ervěnický koridor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Odkazy: zs, dupl. souř značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 4:
Ervěnický koridor začíná u [[Jirkov]]a a vede po dlouhém náspu územím, kde se až do druhé poloviny [[20. století]] nacházela obec [[Ervěnice]] (podle ní nese koridor svůj název) až k železniční stanici [[Třebušice]] v [[Komořany (Most)|Komořanech]] u Mostu. Jeho délka je přibližně 11 km.
Po zemním tělese tvořeném [[Výsypka|důlní výsypkou]] vede [[Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov|železniční trať č. 130 Ústí nad Labem - Chomutov]]. Podél severního svahu probíhá [[silnice I/13]] (též i evropská silnice E442) a ještě blíže [[Lom ČSA|lomu Československé armády]] řeka [[Bílina (řeka)|Bílina]] svedená do [[potrubí]] 4xJs 1200 mm. Od roku ([[2007]]) se připravují plány na [[revitalizace|revitalizaci]] koryta [[Bílina (řeka)|Bíliny]], vytvoření [[meandr]]ů a podpoření samočistící schopnosti.<ref>[http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_ULK315 EIA - Revitalizace Bíliny ( revitalizace zatrubněné části a spojovacího koryta)]</ref><ref>
Koridor vznikl na hraně lomu ČSA a Jan Šverma (který dalším postupem přešel v [[lom Vršany]]). V roce [[1964]] bylo uvolněno místo pro jeho vytvoření, kdy docházelo k vyuhlení zásob uhlí a postupu směrem od koridoru. S tím jak těžba postupovala, byla v místě koridoru zakládána výsypka. V období od roku 1964–[[1985]] bylo na trasu koridoru přemístěno 520 miliónů metrů krychlových skrývkových hmot.<ref>[http://www.zdarbuh.cz/reviry/mus/velkolom-csa-v-shr-3/ Velkolom ČSA v SHR (3)]</ref>
|