Dějiny Sovětského svazu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →1988–1991: Přibývající problémy a následný rozpad země: Ceny byly pravidelně snižovány za Stalina, ne za Chruščova ! Jsem zvědav na zdroj, kde jste vyčetl zlevňování za Chruščova. značka: editace z Vizuálního editoru |
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 143:
Vnitrozemským problémem se staly spory o [[Náhorní Karabach]], který byl součástí [[Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika|Ázerbajdžánské SSR]], ale obývaný [[Arméni|Armény]]. [[Arménská sovětská socialistická republika|Arménská SSR]] vydala rezoluci, požadující připojení oblasti k svému území, avšak tomu nebylo vyhověno. Mezi oběma stranami se tak [[Válka o Náhorní Karabach|začaly objevovat násilnosti]], které centrální vláda vyřešila posílením přítomnosti policejních a vojenských sil v regionu; z oblasti odešly první vlny uprchlíků. Ideál jednotného sovětského lidu tak byl velmi zdiskreditován, nyní již i veřejně a v televizi.
V březnu a dubnu [[1989]] se konaly volby do nově zřízeného (dodatkem k ústavě SSSR) ''Výboru lidových zástupců''. Poprvé byli připuštěni kromě oficiálních i nezávislí kandidáti. Uspěli však i radikalisté a pozice vládnoucích sil byla částečně oslabena, [[komunistická strana Sovětského svazu|komunistická strana]] však stále ještě držela moc. Dne [[15. březen|15. března]] [[1990]] se stal Gorbačov [[Prezident Sovětského svazu|prezidentem SSSR]] ([[abdikace|abdikoval]] [[25. prosinec|25. prosince]] následujícího roku).<ref>
SSSR se proto na začátku 90. let začal rozpadat. Nejprve se odtrhly pobaltské republiky, když jejich vlastní Nejvyšší sověty vyhlásily nezávislost. Zpočátku byla povstání potlačena silou ([[Litva]], [[Lotyšsko]], [[Estonsko]]), později (podzim 1991) však byla Moskva nucena uznat právo svazových republik na sebeurčení, tak, jak to garantovala [[Ústava Svazu sovětských socialistických republik|ústava z roku 1977]].
| |||