Poznaňské povstání: Porovnání verzí

Demonstrace dělníků požadujících lepší podmínky vypukly ráno 28. června 1956 v poznaňských Cegielského strojírnách (v té době Stalinovy závody). V dopoledních hodinách se před sídlem městského národního výboru shromáždilo asi 100&nbsp;000 demonstrantů, kteří se domáhali úpravy pracovních norem, snížení cen a zvýšení platů. Poté se jich větší část vydala směrem k [[Věznice|věznici]], kterou obsadila, osvobodila 257 vězňů a začala ničit její zařízení a pálit dokumenty. Komunistické úřady povolaly na pomoc bezpečnostní složky a armádu. Proti vzbouřencům nastoupilo 10&nbsp;000 vojáků Polské lidové armády a příslušníků státní bezpečnosti s asi 360 [[tank]]y a 30 obrněnými transportéry. Celou akci řídil osobně sovětsko-polský generál [[Stanisław Popławski]]. Vzbouřenci měli naproti tomu pouze 188 lehkých palných zbraní, z toho jeden lehký kulomet. [[Polsko|Polské]] bezpečnostní síly povstání během noci a příštího dne krvavě zlikvidovaly.<br />

Uvádí se, že během této akce přišlo o život 57<ref name="Paczkowski">Andrzej Paczkowski, ''Pół wieku dziejów Polski'', Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 2005, ISBN 83-01-14487-4, p. 203</ref> až 78<ref>Łukasz Jastrząb, "Rozstrzelano moje serce w Poznaniu. Poznański Czerwiec 1956 r. – straty osobowe i ich analiza", Wydawnictwo Comandor, Warszawa 2006, ISBN 83-7473-015-3</ref> civilních osob a 8 příslušníků bezpečnostních sil.<ref name="Paczkowski"/> Zraněno bylo na 600 osob na obou stranách barikády.

 

== Odkazy ==