Solidarita (Polsko): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 11:
Koncem srpna [[1980]] se vůdčí postavou stal elektrikář [[Lech Wałęsa]] a ve spolupráci s odborníky z řad demokratické opozice ([[Tadeusz Mazowiecki]], [[Bronisław Geremek]]) byl vypracován seznam požadavků, který kromě ekonomických bodů (zastavit růst cen, zvýšit platy, stavba bytů, lepší pracovní podmínky, delší [[mateřská dovolená]], [[Volná sobota v Polsku|volné soboty]]) obsahoval i požadavky politické (nezávislé odbory, právo na [[stávka|stávku]], omezení [[cenzura|cenzury]], přístup různých společenských skupin k hromadným sdělovacím prostředkům, propuštění [[politický vězeň|politických vězňů]], obsazovaní funkcí podle kompetence a ne podle příslušnosti ke komunistické straně [[PZPR]]).
Odvolávali se na ústavu PLR ([[Polská lidová republika|Polská lidová republika]]) a různé mezinárodní dohody, které PLR podepsala, kde byla zakotvena různá práva občanů. Polské úřady kapitulovaly a [[31. srpen|31. srpna]] [[1980]] podepsali vládní zástupci dohodu se stávkujícími dělníky, kterými PLR přistoupila na požadavky stávkujících dělníků.
Do jara [[1981]] vstoupilo do Solidarity 10 miliónů Poláků.{{doplňte zdroj}} Solidarita vydávala vlastní noviny, čímž prolomila státní monopol na rozšiřování informací. Solidarita však nemohla zajít příliš daleko, protože hrozila intervence [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], jaká proběhla v roce [[1968]] v [[Československo|Československu]].
| |||