Seznam kulturních památek ve Višňové (okres Liberec): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m linky |
doplnění údajů |
||
Řádek 13:
|Zeměpisná_šířka=50.9687919
|Zeměpisná_délka=15.0274706
|Popis=Venkovský dům. Dům při okraji intravilánu obce byl patrně postaven v průběhu první poloviny 18. století. Koncem 19. století bylo přistavěno kolmé křídlo. Dobře dochovaný dům s hrázděným patrem a podpůrnou konstrukcí podstávky.
|Poznámka=
|Id_objektu=28220/5-4485
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31145453
}}
Řádek 28:
|Zeměpisná_šířka=50.9669367
|Zeměpisná_délka=15.0271400
|Popis=Venkovský dům. Rozlehlý objekt s hrázděným patrem byl postaven patrně ve druhé polovině 18. století. Mapa stabilního katastru z roku 1843 zachycuje objekt ve shodné půdorysné stopě. Západní portál vstupu síně nese klenák s tesaným popisným číslem 75.
|Poznámka=
|Id_objektu=44733/5-4484
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31145439
}}
Řádek 43:
|Zeměpisná_šířka=50.9668150
|Zeměpisná_délka=15.0259481
|Popis=Venkovský dům. Současná podoba roubeného domu s hrázděným patrem vynášeným podstávkou pochází patrně z období mezi druhou polovinou 18. a první polovinou 19. století. Na trojdílmnou dispozici domu navazuje stodola a další samostatně přístupný obytný prostor.
|Poznámka=
|Id_objektu=42024/5-4482
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31145448
}}
Řádek 52:
|Obrázek=Visnova Kirche1.JPG
|Commons=Church of Holy Spirit (Višňová)
|Název=Kostel Seslání svatého Ducha
|Článek=Kostel svatého Ducha (Višňová)
|Adresa=st. 399
|Obec=Višňová (okres Liberec)
|Zeměpisná_šířka=50.9659811
|Zeměpisná_délka=15.0210217
|Popis=Kostel sv. Ducha (později protestantský). Kostel dokončený v roce 1492 sloužil až do roku 1945 pro evangelické bohoslužby saské části Višňové a evangelíkům z české strany. Vzhledem ke sporům o příslušnost objektu se jeho stavební podoba proměnila až v letech 1802–1803 stavbou nové lodi.
|Poznámka=
|Id_objektu=24014/5-4481
|Památkou_od=
|Wikidata=Q21000280
}}
Řádek 73:
|Zeměpisná_šířka=50.9671214
|Zeměpisná_délka=15.0235944
|Popis=Venkovský dům. V severozápadní části intravilánu obce, v mírném svahu při místní komunikaci. Objekt vznikl patrně již v průběhu 18. století. Mapa stabilního katastru z roku 1843 zachycuje dům ve shodné půdorysné stopě.
|Poznámka=Specifikace polohy v MonumNetu (
|Id_objektu=24834/5-4483
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31145468
}}
Řádek 89:
|Název=Kostel svaté Anny
|Článek=Kostel svaté Anny (Andělka)
|Adresa=střed vsi, st. 1/1
|Obec=Andělka (Višňová)
|Zeměpisná_šířka=51.0023456
|Zeměpisná_délka=14.9931669
|Popis=Kostel sv. Anny. Barokní kostel sv. Anny byl postavený v letech 1783–1785 libereckým stavitelem Johannem Josephem Kunzem na místě staršího dřevěného kostela. Ve středu obce, ve svahu nad silnicí vedle hřbitova. Zděná jednolodní orientovaná stavbu obdélného půdorysu s pravoúhle zakončeným presbytářem a zaoblenými nárožími. Sedlová střecha s valbovým zakončením na východní straně je krytá plechem. Západní vstupní průčelí kostela doplňuje předsazená věž čtvercového půdorysu rovněž se zaoblenými nárožími zakončená cibulovitou bání s polygonální lucernou a makovicí s křížem. Po stranách věže se nachází schodišťové přístavky.
|Poznámka=
|Id_objektu=32873/5-4173
|Památkou_od=
|Wikidata=Q19602288
}}
Řádek 104:
|Název=Smírčí kříž
|Článek=
|Adresa=jižně od kostela, pp. 5/1
|Obec=Andělka (Višňová)
|Zeměpisná_šířka=51.0022516
|Zeměpisná_délka=14.9936889
|Popis=Smírčí kříž u silnice ve středu obce, jižně od kostela sv. Anny. Kříž vytvořený po roce 1644 upomíná na vraždu, ke které došlo ve Starém Zavidově. Aktéry této události připomíná i náhrobník Kašpara Kristiana ze Schweinichenu umístěný v márnici na hřbitově. Ten zemřel v souboji ve věku 21 let dne 29. června 1644 při křtinách v rodině Arnošta Sommerfelda. Hrubě opracovaný žulový kříž latinského typu o rozměrech 78 x 88 x 35 cm, bez nápisu.
|Poznámka=
|Id_objektu=18095/5-4174
|Památkou_od=
|Wikidata=Q36865375
|Zdroj souřadnic=PK |Zdroj souřadnic datum přístupu=2017-09-21
}}
Řádek 129 ⟶ 130:
|Zeměpisná_šířka=50.9875692
|Zeměpisná_délka=15.0175653
|Popis=Areál venkovské usedlosti z počátku 19. století tvořený obytným domem a unikátní hrázděnou stodolou, v západní části osady. Usedlost je ve stejné parcelní pozici zachycena již na císařském otisku stabilního katastru z roku 1843. Dům se nachází jižně od místní komunikace, která ho odděluje od stodoly.
* obytná budova čp. 10
* stodola na parcele st. 204
|Poznámka=
|Id_objektu=15558/5-4175
|Památkou_od=
|Wikidata=Q30787375
}}
Řádek 151 ⟶ 152:
|Zeměpisná_šířka=50.9642517
|Zeměpisná_délka=15.0364208
|Popis=Venkovská usedlost. Barokní zemědělská usedlost měla obdélný půdorys, skládala se z obytného celku a stáje, v jejíž části byla později vybudována kaple. Roku 1982 byla na katastru evidována již jako zbořeniště.
|Poznámka=Památka zanikla. Adresa již není k nalezení. Na snímku je parcela, kde dům stával.
|Id_objektu=54661/5-4486
|Památkou_od=
|Památkou_do=1988-01-01
|Wikidata=Q30856655
Řádek 172 ⟶ 173:
|Zeměpisná_šířka=50.9796722
|Zeměpisná_délka=15.0340175
|Popis=Tvrz - tvrziště, archeologické stopy. Tvrziště v Předláncích na vyvýšené ostrožně nad meandrem řeky Smědé lze časově zařadit do přelomu 13. a 14. století, přičemž lokalita byla dále využívána i v pozdějším období, přinejmenším v průběhu 15. století. Lokalita byla opevněna dvojitým valem. Lokalita se nachází u domu čp. 70, je situována na ostrožně nad řekou Smědou. Ostrožna je oddělena od dalšího zvýšeného terénu úvozovou cestou a je přepažena příkopem. Opevnění snad bylo na exponovaném místě zesíleno dvojitým valem. Horní plocha ostrožny je z velké většiny zatravněna, svahy pak porostlé lesem. S největší pravděpodobností se jednalo o opevněný dvorec, tvrz drobného feudála. V současné době zahrada domu čp. 70.
|Poznámka=
|Id_objektu=36864/5-4487
|Památkou_od=
|Wikidata=Q38045254
}}
Řádek 192 ⟶ 193:
|Zeměpisná_šířka=50.9896108
|Zeměpisná_délka=15.0037194
|Popis=Výšinné opevněné sídliště - hradiště Loučná - Saň, archeologické stopy. Drobné opevněné sídlo bylo vybudováno v období raného středověku, osídlení je na této lokalitě datováno od 9. do 10. století. Dnešní hradiště je svými rozměry nápadně malé. Areál je obehnán valovým opevněním, dodnes v terénu dostatečně znatelným. Severní, západní a jižní strana malé ostrožny chrání strmé svahy i umělé opevnění. Nejmohutnější opevnění se nachází na východní straně, jelikož ostrožna s hradištěm se nachází pod vrcholem Sedlákovy hory a terén z nejsnáze přístupné strany leží výše než vlastní opevněný areál. Východní val dosahuje výšky asi 2 m a u paty je široký až 10 m. Před tímto Valem byl vyhlouben široký příkop, oddělující ostrožnu od masivu Sedlákovy hory. Opevnění v ostatních úsecích je znatelně menší. Severní val dosahuje výšky 1-1,5 m, jižní jen několik desítek centimetrů. Původní umístění brány snad signalizuje přerušení v jižním valu. Na západní straně se opevnění nedochovalo. V ose západ–východ je jeho délka 34 m, šířka se pohybuje mezi 10 a 18 m. Plochu zaujímá cca 500 m čtverečních.
|Poznámka=
|Id_objektu=23595/5-4176
|Památkou_od=
|Wikidata=Q38094148
}}
Řádek 212 ⟶ 213:
|Zeměpisná_šířka=50.9393292
|Zeměpisná_délka=15.0270436
|Popis=Venkovský dům. Hrázděný dům, postavený přibližně na přelomu 18. a 19. století, stojí na jižním okraji obce, nedaleko mostu přes řeku Smědou. Patrový dům se zděným přízemím a hrázděným patrem je postavený na obdélném půdorysu, završuje jej sedlová střecha krytá bobrovkami. Stavbě dominují mohutná dřevěná dvoukřídlá vrata zasahující až do patra a umožňující přístup do stodůlky. Západní okapní průčelí rozšiřuje novodobá dřevěná přízemní přístavba s pultovou střechou. Menší zděná přístavba se nachází při severozápadním nároží a je opatřena rovněž pultovou střechou.
|Poznámka=
|Id_objektu=24165/5-4489
|Památkou_od=
|Wikidata=Q30787154
}}
Řádek 227 ⟶ 228:
|Zeměpisná_šířka=50.9395614
|Zeměpisná_délka=15.0275225
|Popis=Venkovský dům. Patrový dům, postavený na přelomu 18. a 19. století, stojí na jižním okraji obce východně od silnice. Dům je štítově orientován, jeho přízemí je zděné, patro hrázděné, střecha sedlová.
|Poznámka=
|Id_objektu=46740/5-4490
|Památkou_od=
|Wikidata=Q30787190
}}
Řádek 242 ⟶ 243:
|Zeměpisná_šířka=50.9473283
|Zeměpisná_délka=15.0292789
|Popis=Venkovský dům. Dům tradiční trojdílné dispozice s roubenou obytnou a zděnou hospodářskou části, pochází patrně z přelomu 18. a 19. století. Nachází se na severním okraji obce, východně od silnice do Poustky a Višňové.
|Poznámka=Monumnet
|Id_objektu=32307/5-4488
|Památkou_od=
|Wikidata=Q30787221
}}
Řádek 257 ⟶ 258:
|Zeměpisná_šířka=50.9396614
|Zeměpisná_délka=15.0272436
|Popis=Venkovský dům. Patrové stavení obdélného půdorysu se sedlovou střechou pocházelo z 18.–19. století a bylo hodnotným dokladem starší vrstvy zástavby a vývoje lidové architektury obce. V důsledku poškození povodní v srpnu 2010 byla provedena demolice objektu.
|Poznámka=Dům stával na st. 67 (v severním sousedství domu čp. 35), adresa však již pro internetové mapy neexistuje a památka zmizela i z evidence
|Id_objektu=29134/5-4491
|Památkou_od=
|Památkou_do=2010-08-31
|Wikidata=Q30787124
}}
{{Památky v Česku
|Obrázek=Víska - če. 1 (1).JPG
|Commons=Víska če. 1 (Višňová)
|Název=Dům če. 1
|Článek=
|Adresa=Víska če. 1
|Obec=Víska (Višňová)
|Zeměpisná_šířka=50.9404783
|Zeměpisná_délka=15.0268283
|Popis=Patrový převážně zděný dům obdélného půdorysu rozšiřuje přístavba přiléhající k západnímu podélnému průčelí. Na roubenou světnici domu navazuje ve vertikálním směru rámová konstrukce patra vynášená nad světnicí podstávkou. Dům če. 1 stojí na nábřežní straně s pravidelnější zástavbou a patrně ve své současné podobě pochází z období po založení Nové Vísky tedy z konce 18. století. V té době šlo patrně o patrový dům s trojdílnou dispozicí zakončený navazující stodolou.
|Poznámka=Původní číslo popisné Památkový katalog neuvádí.
|Id_objektu=106302
|Památkou_od=2018-11-16
|Památkou_do=
|Wikidata=
}}
</table>
== Související články ==
* [[Seznam kulturních památek v okrese Liberec]]
== Externí odkazy ==
* {{commonscat|Cultural monuments in Višňová (Liberec District)}}
| |||