Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 26 bajtů, před 2 měsíci
 
=== Studená válka ===
Za války, která přímo nezasáhla území kontinentálních USA, se americká průmyslová výroba zdvojnásobila, zatímco Evropa byla hospodářsky na kolenou. Bylo zřejmé, že Spojené státy se staly klíčovou mocností západuZápadu. Po válce pomohly těžce postižené [[Západní Evropa|Západní Evropě]] včetně [[Západní Německo|Západního Německa]] v&nbsp;rámci [[Marshallův plán|Marshallova plánu]]. Západoevropské státy díky němu nejen poměrně rychle překonaly nejhorší problémy, ale navíc nastoupily cestu k&nbsp;výraznému hospodářskému růstu a&nbsp;k&nbsp;doposud nebývalému blahobytu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Marshallův plán postavil poválečnou západní Evropu na nohy, Československo stálo mimo
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2438236-marshalluv-plan-postavil-povalecnou-zapadni-evropu-na-nohy-ceskoslovensko-stalo-mimo
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| datum přístupu = 2019-06-16
}}</ref> Toto napětí se projevovalo jak pozitivně, tedy snahou o ekonomické předběhnutí soupeřícího tábora či proslulým „[[Vesmírný závod|vesmírným závodem]]“, v jehož rámci Sověti vyslali prvního člověka do kosmu (1961) a Američané [[Program Apollo|přistáli na Měsíci]] (1969), ale občas i různými, často velmi krvavými, „proxy wars“ ([[Zástupná válka|zástupnými konflikty]]). Na některých z nich se Spojené státy tak či onak přímo podílely – [[Korejská válka]] (1950–53), [[Karibská krize]] (1962), [[Válka ve Vietnamu|Vietnamská válka]] (1959-1975). Zejména vietnamský konflikt vyvolal pnutí i uvnitř americké společnosti, odpor proti této válce probíhal v součinnosti s [[Afroamerické hnutí za občanská práva|hnutím za práva Afroameričanů]], které vedl především reverend [[Martin Luther King]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Před 50 lety položil Martin Luther King život při boji za lidská práva Afroameričanů v USA
| url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/martin-luther-king-atentat-50-let-vyroci_1804040842_jak
| datum přístupu = 2019-06-16
| jazyk = cs
}}</ref> Tento boj, podpořený zejména demokratickým prezidentem [[John Fitzgerald Kennedy|Johnem Fitzgeraldem Kennedym]] (zavražděn 1963), byl úspěšný: Zákony na obranu lidských práv z let 1964 (školy, zaměstnání a ubytování), 1965 (volby) a 1968 (trh s bydlením) zakázaly [[Diskriminace|diskriminaci]] na základě [[Lidská rasa|rasy]] nebo barvy pleti. Hnutí 60. let (někdy se hovoří o [[Kontrakultura 60. let|kontrakultuře]]) přinesla však i některé sporné jevy, jako je adorace drog a promiskuity, černošský radikalismus ([[Černí panteři]], [[Malcolm X]] aj.), nebo levicový extremismus (obdiv k násilnické čínské [[Kulturní revoluce|kulturní revoluci]] apod.), což v 70. a 80. letech přineslo protipohyb – [[neokonzervatismus]], v USA reprezentovaný především republikánským prezidentem [[Ronald Reagan|Ronaldem Reaganem]]. Reagan zvolil tvrdý postup i vůči Sovětům, avšak byl to právě Reagan, který nakonec reagoval vstřícně na reformátorského vůdce Sovětského svazu [[Michail Gorbačov|Michaila Gorbačova]] (1985-1991) a sérií dohod o odzbrojení ''de facto'' Studenou válku ukončil. Ta definitivně skončila [[Pád komunismu v Evropě|pádem komunismu v Evropě]] (1989) a [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadem Sovětského svazu]] (1991). O Spojených státech se začalo hovořit jako o jediné světové supervelmoci.
 
=== Po roce 1989 ===