Chrastice rákosovitá: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Chrastice - změna odkazu/ů na Chrastice (rod rostlin) |
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 29:
Z úzkých, hladkých [[pochva (list)|pochev]] vyrůstají tuhé [[list]]y s plochými, dlouze zašpičatělými [[čepel listová|čepelemi]] dosahující délky 10 až 35 cm a šířky 0,8 až 2 cm. Listy jsou na lícní straně hladké, na okrajích a rubu drsné, v pochvách jsou stočené. Tupé [[jazýček (botanika)|jazýčky]], dlouhé do 6 mm, jsou později čárkovitě roztřepené. Z [[paždí]] stébelných listů vyrůstají další [[neplodnost|sterilní]] výhonky. Rostlina [[kvetení|vykvétá]] až druhým rokem po [[klíčení semene|vyklíčení]], s koncem podzimu usychá na stojato a v průběhu zimy nepolehá, opětovně raší brzy z jara.
[[Plodnost (biologie)|Plodná]] stébla, těch je asi 15 %, jsou zakončena 10 až 20 cm dlouhou jednostrannou, jednoduchou, bledě zelenou nebo načervenalou [[lata|latou]]. Je zřetelně větvená a stažená, jen při [[kvetení]] je rozložená. Skládá se z jednokvětých, lesklých [[klas|klásků]] nahloučených na koncích větviček. Ze stran zploštělé klásky, dlouhé 5 až 6,5 mm, jsou krátce [[stopka]]té a mají dvě ostře kýlnaté [[pleva|plevy]] bez [[osina|osin]]. Spodní [[plucha]] je širší než hořejší [[pluška]], obě jsou tvrdé, lesklé a a také bezosinné. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] s [[prašník]]y jsou tři, [[blizna|blizny]] vyčnívající z konce pluch jsou dvě. Kvete v červnu a červenci, [[opylení]] zajišťuje vítr. Lesklá pluchatá [[obilka]] je barvy hnědé až žlutohnědé, bývá délky 1,7 mm a šířky 1,2 mm, 1 gram obsahuje asi 1300 ks, [[Hmotnost tisíce semen|HTS]] je 0,76 g.<ref name = botanika/><ref name = agrostis/><ref name = vukoz>
== Rozmnožování ==
Řádek 41:
Pěstuje se také jako [[krmivo]], většinou v Americe, přestože není moc kvalitní. Má průměrný obsah živin ale je hůře stravitelná, obsahuje totiž směs [[alkaloidy|alkaloidů]], např. [[tryptamin]]u, [[karbolin]]u, [[gramin]]u a [[fenylethylamin]]u. Mladé výhonky se z jara spásají nebo se sklízí asi dvakrát až třikrát ročně, pravidelně dobře obrůstá. Provést kosení je výhodné před [[metání]]m, tehdy mají rostliny vysoký obsah [[bílkovina|bílkovin]], při pozdější sklizni se doporučuje [[siláž]]ování. Pro rychlejší růst a větší objem sklizené [[píce]] nutno přihnojovat.
Vysazuje se společně s [[rákos obecný|rákosem obecným]] do [[kořenová čistička|kořenových čističek]] [[odpadní vody|odpadních vod]],<ref>http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-vymazal-korenove-cistirny-maji-vyrazne-nizsi-naklady-na-provoz</ref> což jsou umělé mokřady pro vyčistění tzv. šedé odpadní vody z domácnosti (z kuchyně a koupelny). Používá se také občas jako rostlina, která díky svým hlubokým kořenům a hustým oddenkům dokáže zpevnit nestálé břehy u vodních toků. V okrasném zahradnictví se pěstuje její bíle [[Variegace|panašovaný]] [[kultivar]] ''Phalaris arundinacea'' var. ''picta''. Semena slouží jako [[krmivo]] pro zrnozobé ptáky.<ref name = botanika/><ref>
Chrastice rákosovitá obsahuje [[halucinogen]]ní [[DMT]], ten způsobuje relativně krátkodobou [[Otrava|intoxikaci]] projevující se intenzivními [[vizualizace|vizuálními]] [[halucinace]]mi. Dalšími projevy jsou záškuby [[sval]]stva, mírné [[křeč]]e a omezení svalové koordinace, případně následná nevolnost a neklidný spánek.<ref name = botanika/><ref> {{Citace elektronické monografie | titul = Encyklopedie psychotropních rostlin: Chrastice rákosovitá | url = http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3rphl.html | datum přístupu = 20.01.2012 | vydavatel = Pavel Krmenčík, BIOTOX.CZ | jazyk = cs}} </ref> Kvůli obsahu [[DMT]] se [[nařízení vlády|nařízením vlády]] č. 455/2009 Sb.[http://www.policie.cz/soubor/narizeni-rostliny-a-houby.aspx] dostala chrastice rákosovitá od 1. 1. 2010 v [[Trestní zákoník (Česko, 2009)|trestním zákoníku]] do skupiny rostlin, jejichž pěstování je trestné (obdobně jako [[konopí seté]]). Protože se rostlina vyskytuje na rozsáhlé části území [[Česko]] téměř běžně a připravuje se pěstování ve velkém pro energetické účely, byla aplikace této [[zákon|legislativy]] v praxi problematická. Proto bylo původní ustanovení nařízením vlády č. 3/2012 Sb. s účinností od 5. 1. 2012 novelizováno a pěstování chrastice rákosovité není dále omezeno. Novelizované znění nařízení č. 455/2009 Sb. zde: [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=455/2009&PC_8411_l=455/2009&PC_8411_ps=10].
| |||