Buněčné jádro: Porovnání verzí

Podle jedné z nich se prostě z cytoplazmatické membrány (v místě, kde byla navázána DNA) odštěpily váčky, které následně splývaly a postupně obklopily [[genom]].<ref>{{citace elektronické monografie | jméno=Vladimír | příjmení=Hampl | titul = Protistologie - Vznik eukaryotické buňky - Eukaryogeneze | vydavatel= natur.cuni.cz | url=http://web.natur.cuni.cz/~vlada/protistologie/Eukaryogeneze-Text2009.pdf | datum přístupu = 2010-07-22 }}</ref> Do jisté míry ve prospěch této hypotézy mluví skutečnost, že také některé [[planktomycety|planktomycetní]] bakterie mají jádro (''[[Gemmata]]'').<ref name="Fuerst">{{citace periodika | příjmení = Fuerst |jméno=JA. | titul = Intracellular compartmentation in planctomycetes | periodikum = Annu Rev Microbiol. | ročník = 59 | číslo = | strany = 299–328 | rok = 2005 | pmid = 15910279 | doi = 10.1146/annurev.micro.59.030804.121258}}</ref>

Jádro je dynamický útvar, který má různou velikost i tvar. Konkrétní rozměry jsou velmi rozmanité, průměrně se například uvádí 5–10 [[mikrometr|μm]],<ref name="jelinek" /><ref>{{citace elektronické monografie| url=https://faculty.rpcs.org/brockda/Cell%20Tour%20Project/Organelle%20Charts.htm| titul= Chart of Actual Organelle Sizes| datum přístupu=2010-07-26| url archivu=https://web.archive.org/web/20110727223417/https://faculty.rpcs.org/brockda/Cell%20Tour%20Project/Organelle%20Charts.htm| datum archivace=2011-07-27| nedostupné=ano}}</ref> to jsou však pouze střední hodnoty. Jádro [[neuron|nervových buněk]] může mít pouhé 3, ale také 18 μm v průměru.<ref>http://faculty.washington.edu/chudler/facts.html</ref> V typickém případě údajně jádro představuje asi 10% objemu buňky.<ref name="molbio">{{citace monografie | příjmení = Alberts|jméno= Bruce , et al.| rok=2002|titul= The Molecular Biology of the Cell | edice=4th. ed|vydavatel = Garland Science | isbn=0-8153-3218-1}}</ref> V rámci [[prvoci|prvoků]] se udávají rozměry jádra mezi 1–100 μm.<ref name="hh">{{citace monografie | titul = Protozoologie | příjmení = Hausmann | jméno = Klaus | příjmení2 = Holzmann | jméno2 = Norbert | vydavatel = Academia | rok = 2003 | místo = Praha}}</ref> V žabím vajíčku mohou mít jádra průměr klidně i 400 μm.<ref name="palecek" /> Co se týče rostlin, jedna studie udává, že nejmenší jádra v těle [[huseníček rolní|huseníčku rolního]] (''Arabidopsis thaliana'') najdeme ve svěracích buňkách [[průduch]]u, naopak suverénně největší jsou v buňkách [[trichom]]ů.<ref name="plantnucleus">{{Citace periodika

Jádra poutala pozornost přírodovědců již od úsvitu [[mikroskop]]ických technik. Někdy jsou dobře patrná pouhým okem, jindy je vhodné je [[barvení (biologie)|barvit]]. Mezi klasická barviva patří zásaditý [[hematoxylin-eosin|hematoxylin]] (fialově či hnědě zbarvená jádra), [[Giemsovo barvení|Giemsa]], [[neutrální červeň]], [[nilská modř]] nebo třeba [[safranin]] (červeně).<ref>{{citace monografie| titul = Histopatologický atlas| jméno= Světlana |příjmení=Brychtová| vydavatel=Grada|rok=2008| Počet stran= 112}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie| url=http://serc.carleton.edu/microbelife/research_methods/microscopy/cellstain.html| titul=Basic Cellular Staining| jméno=Monica Z.|příjmení= Bruckner| vydavatel=Montana State University, Bozeman}}</ref> Takzvaná [[Feulgenova reakce]] zase využívá [[Shiffovo činidlo]] (kyselina fuchsinsiřičitá).<ref>{{citace elektronické monografie| url = http://xarquon.jcu.cz/edu/zbb/jadro.pdf| titul = BARVENÍ JÁDRA (Feulgenova reakce)| jméno = Josef| příjmení = Berger| datum přístupu = 2010-07-29| url archivu = https://web.archive.org/web/20100215043347/http://xarquon.jcu.cz/edu/zbb/jadro.pdf| datum archivace = 2010-02-15| nedostupné = ano}}</ref> Na vzestupu je v posledních letech [[fluorescenční mikroskop]]ie, která obvykle používá speciální barviva, jež se specificky váží na DNA: [[DAPI]] (diamidinofenylindol), [[Hoechst 33258]], [[olivomycin]], [[auramin-O]] nebo [[akriflavin]].<ref>{{citace elektronické monografie| url=http://www.fgsc.net/neurosporaprotocols/How%20to%20stain%20and%20count%20nuclei.pdf| titul = How to stain and count nuclei.| jméno=N.B.|příjmení= Raju| rok=2006}}</ref> Jindy se na jaderné proteiny navěšuje fluorescenční protein [[zelený fluorescenční protein|GFP]].