Buněčné jádro: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →top: typografické úpravy |
Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 66:
}}</ref> O vzniku pravého jádra eukaryot však existuje dlouhá řada hypotéz. Čtyři z nich se staly poměrně známými, nicméně žádná nepřesvědčila celou vědeckou obec.<ref name="Pennisi">{{citace periodika | autor = Pennisi E.| titul = Evolutionary biology. The birth of the nucleus | doi = 10.1126/science.305.5685.766| periodikum = Science | ročník = 305 | číslo = 5685 | strany = 766–768 | rok = 2004 | pmid = 15297641}}</ref>
Podle jedné z nich se prostě z cytoplazmatické membrány (v místě, kde byla navázána DNA) odštěpily váčky, které následně splývaly a postupně obklopily [[genom]].<ref>{{citace elektronické monografie | jméno=Vladimír | příjmení=Hampl | titul
Mnoho hypotéz o [[eukaryogeneze|eukaryogenezi]] využívá [[endosymbióza|endosymbióz]] několika primitivních buněk. Třeba podle [[Eukaryogeneze#Syntrofická hypotéza|syntrofické hypotézy]] ke vzniku jádra došlo takto: jakési bakterie se přiložily těsně k [[buněčná membrána|buněčné membráně]] dávné [[archebakterie]] a vzájemně mezi sebou splynuly. Archeální cytoplazmatická membrána se díky tomu mohla stát [[jaderná membrána|jadernou membránou]] nové eukaryotické buňky a [[cytoplazmatická membrána]] bakterií údajně představuje dnešní buněčnou membránu eukaryot.<ref>{{Citace periodika
Řádek 90:
== Parametry ==
=== Velikost a tvar ===
Jádro je dynamický útvar, který má různou velikost i tvar. Konkrétní rozměry jsou velmi rozmanité, průměrně se například uvádí 5–10 [[mikrometr|μm]],<ref name="jelinek" /><ref>{{citace elektronické monografie| url=https://faculty.rpcs.org/brockda/Cell%20Tour%20Project/Organelle%20Charts.htm| titul=
| doi = 10.1006/anbo.1999.0866
| issn = 0305-7364
Řádek 224:
== Barvitelnost ==
Jádra poutala pozornost přírodovědců již od úsvitu [[mikroskop]]ických technik. Někdy jsou dobře patrná pouhým okem, jindy je vhodné je [[barvení (biologie)|barvit]]. Mezi klasická barviva patří zásaditý [[hematoxylin-eosin|hematoxylin]] (fialově či hnědě zbarvená jádra), [[Giemsovo barvení|Giemsa]], [[neutrální červeň]], [[nilská modř]] nebo třeba [[safranin]] (červeně).<ref>{{citace monografie| titul = Histopatologický atlas| jméno= Světlana |příjmení=Brychtová| vydavatel=Grada|rok=2008| Počet stran= 112}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie| url=http://serc.carleton.edu/microbelife/research_methods/microscopy/cellstain.html| titul=Basic Cellular Staining| jméno=Monica Z.|příjmení= Bruckner| vydavatel=Montana State University, Bozeman}}</ref> Takzvaná [[Feulgenova reakce]] zase využívá [[Shiffovo činidlo]] (kyselina fuchsinsiřičitá).<ref>{{citace elektronické monografie| url = http://xarquon.jcu.cz/edu/zbb/jadro.pdf| titul = BARVENÍ JÁDRA (Feulgenova reakce)| jméno = Josef| příjmení = Berger| datum přístupu = 2010-07-29| url archivu = https://web.archive.org/web/20100215043347/http://xarquon.jcu.cz/edu/zbb/jadro.pdf| datum archivace = 2010-02-15| nedostupné = ano}}</ref> Na vzestupu je v posledních letech [[fluorescenční mikroskop]]ie, která obvykle používá speciální barviva, jež se specificky váží na DNA: [[DAPI]] (diamidinofenylindol), [[Hoechst 33258]], [[olivomycin]], [[auramin-O]] nebo [[akriflavin]].<ref>{{citace elektronické monografie| url=http://www.fgsc.net/neurosporaprotocols/How%20to%20stain%20and%20count%20nuclei.pdf| titul = How to stain and count nuclei.| jméno=N.B.|příjmení= Raju| rok=2006}}</ref> Jindy se na jaderné proteiny navěšuje fluorescenční protein [[zelený fluorescenční protein|GFP]].
== Odkazy ==
|