Slovinsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Kultura: Kobilca je žena |
→Kultura: podkapitolky |
||
Řádek 215:
<!-- {{Podrobně|Kultura ve Slovinsku}} -->
[[Soubor:Opera Ljubljana.jpg|náhled|vlevo|Budova Opery v Lublani]]
'''Jazyk a literatura''': Slovinská národní identita je postavena především na slovinském jazyce.<ref name="hla10-175">Hladký (2010). s. 175.</ref> První dvě knihy vydané ve slovanském (slovinském) jazyce vydal v roce 1550 [[Primož Trubar]].<ref>Hladký (2010). s. 33.</ref> Knižní standard jazyka položil v roce 1584 svým překladem Bible [[Jurij Dalmatin]].<ref>Hladký (2010). s. 34.</ref> K utlumení dochází v období protireformace. V roce 1768 vydal [[Marko Pohlin]] německy psanou ''Kraňskou gramatiku'', jež je považována za počátek slovinského národního probuzení.<ref>Hladký (2010). s. 40.</ref> V letech 1784 až 1802 je znovu přeložena Bible, přičemž tento počin má ukázat, že jazyk Slovanů žijících v Kraňsku, Korutanech a Štýrsku představuje jeden celek.<ref name="hlad10-41">Hladký (2010). s. 41.</ref> V roce 1797 začaly vycházet první slovanským (slovinským) jazykem psané [[Lublanske novice]].<ref name="hlad10-41" /> Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století Slovinci převzali ze sousedních jihoslovanských jazyků označení ''Slaven'' a začali ho používat pro obecné označení slovanské identity. Původní označení ''Sloven'' a ''slovenski jezik'' se začala chápat jako Slovinci a slovinský jazyk.<ref>Hladký (2010). s. 42.</ref> Významnou postavou devatenáctého století byl právník a básník [[France Prešeren]]. Dalšími významnými literáty byli [[Ivan Cankar]], [[Oton Župančič]], a [[Edvard Kocbek]].<ref name="hla10-175" /> Osvícencem a bojovníkem za slovinštinu byl básník [[Valentin Vodnik]]. Romantismus v rovině umělecké a ilyrismus v rovině politické reprezentoval básník [[Stanko Vraz]]. Představitelem neoavantgardy byl [[Tomaž Šalamun]], modernismu básník [[Srečko Kosovel]]. Spisovatel [[Vladimir Bartol]] patřil ke slovinské menšině v Itálii, stejně jako [[Boris Pahor]]. Nejvýznamnějšími autory současnosti jsou [[Aleš Debeljak]], [[Drago Jančar]] a [[Tomaž Šalamun]].<ref>Hladký (2010). s. 176.</ref> V roce 2009 bylo ve Slovinsku vydáno 1473 titulů.<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Leposlovje - število izdanih naslovov, 2009. Literature - number of titles published, 2009 | url = http://www.stat.si/letopis/2010/08_10/08-03-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky, slovinsky}}</ref>
* '''Hudba'''Slavným renesančním hudebním skladatelem byl [[Jacobus Gallus]]. Z romantických skladatelů se proslavil nejvíce [[Hugo Wolf]], po něm [[Kamilo Mašek]] a [[Kašpar Mašek]]. Do Slovinska pronikla česká hudebnická [[Foersterové (rodina)|rodina Foersterů]], zejména [[Anton Foerster]]. ▼
* ''Malířství'': Z malířů stojí za zmínku [[Anton Ažbe]], impresionita [[Ivan Grohar]] a představitel avantgardy [[Fran Tratnik]]; první a nejvýznamnější slovinskou malířkou byla [[Ivana Kobilca|Ivana Kobilcová]].
* '''Fotografie''': Průkopníkem forografie byl kněz, malíř a básník [[Janez Puhar]].
* '''Architektura''': Intenzivní rozvoj
Hlavními slovinskými divadelními scénami jsou [[Slovinské národní divadlo]] (SND) v Lublani, které projektoval český architekt [[Jan Vladimír Hráský]] SND v Mariboru, SND v Nové Gorici a Prešerenovo divadlo v Kranji.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kozár | jméno = Aleš | titul = Slovinská kultura | url = http://slorealie.upce.cz/kultura.html | datum vydání = c2010 | datum přístupu = 2011-05-12}}</ref>▼
▲Slavným renesančním hudebním skladatelem byl [[Jacobus Gallus]]. Z romantických skladatelů se proslavil nejvíce [[Hugo Wolf]].
▲Intenzivní rozvoj stavebnictví nastal zejména v období [[baroko|baroka]]. Italští architekti [[Andrea Pozzo]] a [[Francesco Robba]] ovlivnili tvář Lublaně. Lublaňskou radnici, vybudovanou také v této době, pak vystavěl [[Gregor Maček]].<ref>Hladký (2010). s. 36–37.</ref> Barokní ráz Lublaně vydržel až do roku 1895, kdy Lublaň postihlo zemětřesení. Starosta [[Ivan Hribar]] poté do města pozval přední architekty té doby.<ref>Hladký (2010). s. 62.</ref> Nejvýznamnějším slovinským architektem byl [[Jože Plečnik]], jenž byl také autorem úprav [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Právě po odchodu z Prahy se začal Plečnik věnovat práci v Lublani.<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = ČTK | titul = Před 54 lety zemřel nejvýznamnější slovinský architekt Plečnik | periodikum = StavbaWEB | datum vydání = 2011-01-07 | datum přístupu = 2011-05-12 | url = http://www.stavbaweb.cz/Z-domova/Pred-54-lety-zemrel-nejvyznamnejsi-slovinsky-architekt-Plecnik.html | url archivu = https://web.archive.org/web/20110718184158/http://www.stavbaweb.cz/Z-domova/Pred-54-lety-zemrel-nejvyznamnejsi-slovinsky-architekt-Plecnik.html | datum archivace = 2011-07-18 | nedostupné = ano }}</ref> Jeden z Plečnikových žáků – [[Edvard Ravnikar]] – pak jako profesor architektury na Fakultě architektury Univerzity v Lublani ovlivnil generace slovinských architektů a jeho vliv je dnes patrný na mnoha stavbách po celém Slovinsku.<ref name="korak">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Curk | jméno = Jožica | titul = Edvard Ravnikar (4. december 1907 – 23. avgust 1993) | periodikum = Korak | druh nosiče = pdf | datum přístupu = 2011-05-12 | strany = 7 | url = http://www.korak.ws/file/open/36_2efada70761ec.pdf | jazyk = slovinsky | issn = 1580-3880 | url archivu = https://web.archive.org/web/20140821164142/http://www.korak.ws/file/open/36_2efada70761ec.pdf | datum archivace = 2014-08-21 | nedostupné = ano }}</ref><ref name="riba">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Znidarsic | jméno = Rok | příjmení2 = Vodopivec | jméno2 = Ales | titul = Edvard Ravnikar: Architect and Teacher | url = http://www.ribabookshops.com/item/edvard-ravnikar-architect-and-teacher/69562/ | datum vydání = c2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky}}</ref>
▲Hlavními slovinskými divadelními scénami jsou [[Slovinské národní divadlo]] (SND) v Lublani, SND v Mariboru, SND v Nové Gorici a Prešerenovo divadlo v Kranji.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kozár | jméno = Aleš | titul = Slovinská kultura | url = http://slorealie.upce.cz/kultura.html | datum vydání = c2010 | datum přístupu = 2011-05-12}}</ref>
V roce 2008 bylo ve Slovinsku 57 kin.<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Kinematografi. Cinemas | url = http://www.stat.si/letopis/2010/08_10/08-20-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky, slovinsky}}</ref> Nejstarší slovinské filmy (''{{cizojazyčně|sl|Sejem v Ljutomeru}}'', ''{{cizojazyčně|sl|Odhod od maše v Ljutomeru}}'' a ''{{cizojazyčně|sl|Na domačem vrtu}}'') pocházejí z přelomu let 1905 a 1906 a jejich autorem je Karol Grossmann. Prvním větším počinem byl němý dokument ''{{cizojazyčně|sl|V kraljestvu zlatoroga}}'' (1931).<ref name="mladina">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Štefančič | jméno = Marcel | titul = Neznosna unikatnost slovenskega filma | periodikum = Mladina | odkaz na periodikum = Mladina | datum vydání = 2005 | číslo = 18 | url = http://www.mladina.si/tednik/200518/clanek/kul--obletnica-marcel_stefancic_jr/ | jazyk = slovinsky}}</ref> Z následujícího roku pochází film ''{{cizojazyčně|sl|Triglavske strmine}}'', jenž byl v šedesátých letech opatřen zvukovým komentářem.<ref name="mladina" /><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Rotar | jméno = Simona | titul = Triglavske strmine | url = http://gimvic.org/projekti/timko/sifilm/triglavskestrmine.html | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = slovinsky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110228010029/http://gimvic.org/projekti/timko/sifilm/triglavskestrmine.html | datum archivace = 2011-02-28 | nedostupné = ano }}</ref> První film natočený ve slovinském jazyce bylo dílo ''{{cizojazyčně|sl|Na svoji zemlji}}'' z roku 1948.<ref name="mladina" /> Do roku 1995 pak bylo natočeno 130 slovinských celovečerních filmů.<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Filmski center | titul = Slovenski film | url = http://www.film-center.si/slovenski_film | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = slovinsky}}</ref>
| |||