Bedřichovice (Šlapanice): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ galerie |
Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 64:
== Žuráň ==
{{Podrobně|Žuráň}}
Nad vesnicí se vypíná kopec [[Žuráň]], který sice spadá do katastru vedlejší vesnice [[Podolí (okres Brno-venkov)|Podolí]], ale pro Bedřichovice je nejvýznamnější dominantou. Žuráň patří mezi významné archeologické a historické lokality. Roku 1853 zde byla objevena mohyla připisovaná langobardskému králi Wachovi, který zde měl být pohřben roku 539. Podrobný výzkum proběhl v letech 1948–1950 pod vedením Josefa Poulíka.<ref>Zdeněk Beneš: [http://www.phil.muni.cz/archeo/moravskaarcheologie/vyzkumy/rim_stehovani/zuran/index.html Žuráň – Moravská archeologie] {{Wayback|url=http://www.phil.muni.cz/archeo/moravskaarcheologie/vyzkumy/rim_stehovani/zuran/index.html |date=20110922022519 }}</ref>
2. prosince 1805 zahájil z kopce Žuráň francouzský císař [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] [[bitva u Slavkova|bitvu u Slavkova]], ve které porazil spojenecká vojska rakouského císaře Františka II./I. a ruského cara Alexandra I. Na Žuráni měl Napoleon svůj stan a řídil odsud bitvu. Odtud dal v půl deváté rozkaz k útoku na Pracké výšiny. Zde spatřil legendární vycházející vítězné rudé ''le soleil d'Austerlitz'' (slavkovské krvavé slunce). 5. července 1930 byl na vrcholu Žuráně odhalen památník v podobě leštěného žulového kvádru s bronzovou plastickou mapou bojiště. Autorem návrhu památníku byl pražský architekt [[Vojtěch Kerhart]].
Řádek 87:
* {{Commonscat}}
* {{KM|601381|katastru Bedřichovice}}
* [https://web.archive.org/web/20110922022519/http://www.phil.muni.cz/archeo/moravskaarcheologie/vyzkumy/rim_stehovani/zuran/index.html Žuráň – Moravská archeologie]
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20110828143203/http://www.tate.org.uk/modern/eventseducation/musicperform/24135.htm Od nevidím do nevidím/From Morning till Night]
| |||