Anatomie rostlin: Porovnání verzí

Rostliny (v širším slova smyslu) vznikly již velmi raně v historii Země a nejprve byly představovány jednobuněčnými [[zelené řasy|zelenými řasami]]. První [[vyšší rostliny]] vznikly zřejmě z řas [[parožnatky|parožnatek]] a zde také jsou kořeny suchozemských rostlin.<ref name="vinter">{{citace monografie| příjmení= Vinter| jméno=Vladimír| titul=Rostliny pod mikroskopem; základy anatomie cévnatých rostlin| vydání=2| místo=Olomouc| rok=2009 | isbn = 978-80-244-1972-5 | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci}}</ref> Zřejmě k prvním suchozemským, cévnatým rostlinám patří rostlina ''[[Cooksonia]]''.<ref name="palaeos">{{citace elektronické monografie| url = http://www.palaeos.com/Plants/Tracheophyta/Cooksonia.html| titul = Palaeos Plants - Tracheophyta: Cooksonia| autor = M. Alan Kazlev | rok = 2002| datum přístupu = 2010-01-27| url archivu = https://web.archive.org/web/20100213022834/http://www.palaeos.com/Plants/Tracheophyta/Cooksonia.html| datum archivace = 2010-02-13| nedostupné = ano}}</ref> U těchto rostlin také docházelo k adaptacím na suchozemské podmínky, jako jsou [[vodivá pletiva]], [[pokožka (rostliny)|epidermis]] s [[kutikula|kutikulou]] a [[průduch]]y a podobně.

U rostlin je výrazným anatomickým znakem tzv. střídání generací, čili rodozměna. V rámci rodozměny se v životním cyklu všech rostlin střídá [[sporofyt]], jenž obsahuje buňky [[diploid]]ní, a [[gametofyt]], složený z buněk [[haploid]]ních. Obecně platí, že sporofyt produkuje na [[sporangium|sporangiích]] [[spora|spory]], z nichž vyrůstá gametofyt, který na svých [[gametangium|gametangiích]] produkuje [[pohlavní buňka|gamety]]. Konkrétní podoba sporofytu a gametofytu se však u jednotlivých oddělení rostlin značně liší.<ref name="mnohobunecnost">{{citace monografie| titul = Mnohobuněčnost | autor = Ivan Čepička, Lukáš Falteisek, Filip Kolář, Jana Lišková, Tomáš Pánek| vydavatel=ČZU; ÚSTŘEDNÍ KOMISE BIOLOGICKÉ OLYMPIÁDY; Biologická olympiáda 2009–2010, 44. ročník; přípravný text pro kategorie A, B| místo=Praha| rok= 2009| url=http://www.biologickaolympiada.cz/prilohy/brozura09_web.pdf}}</ref>

Tělo rostlin je specifické tím, že má vysoký poměr [[plocha|plochy]] k [[objem]]u (souvisí to hlavně s nepohyblivostí rostlin). Ve vzpřímené poloze rostliny drží tvrdé [[buněčná stěna|buněčné stěny]] – buňky však díky tomu jsou fixovány ve své poloze a nemohou se obvykle výrazně hýbat. Rostliny jsou teoreticky schopné nepřetržitého [[růst]]u, a to také díky tomu, že se po celý život zachovávají [[dělivá pletiva]], z nichž vyrůstají například nové [[list]]y či se prodlužuje [[stonek]]. Rostliny jsou tzv. modulární organizmy, což znamená, že se na jejich těle opakují neustále určité části (též „fytomery“ či „moduly“). Takový modul se skládá např. z části stonku ([[internodium]]), [[list]]u a [[pupen]]e.<ref name="organogeneze">{{citace elektronické monografie| url=http://kfar.prf.jcu.cz/download/lectures/KFR220/KFR220_S01.pdf| titul=Fyziologie rostlin| autor=Šetlík, Seidlová, Šantrůček | kapitola=1. ORGANOGENEZE}}</ref> Konkrétní průběh růstu se liší situaci od situace a závisí na [[abiotický faktor|faktorech prostředí]], jako je [[světlo]] či [[teplota]].<ref name="mnohobunecnost" /> Z dvou identických semen vyrostou odlišné rostliny, pokud vyklíčí na suchém horkém místě nebo ve vlhku a ve stínu (pokud tedy obě vyklíčí).