Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 39 bajtů ,  před 4 měsíci
→‎Charakteristika a původ kultu: Čj a nezlomitelné mezery
[[Soubor:Mitreo Pisa.jpg|thumb|upright=1.1|Římský reliéf ''tauroktonie'', na níž bůh Mithras zabíjí svým mečem (či dýkou) býka, italská [[Pisa]], [[Camposanto Monumentale]]]]
 
Není známo, nakolik je helénský a římský Mithrův kult pokračovatelem perského náboženství a jeho reformní podoby zavedené prorokem [[Zarathuštra|Zarathuštrou]] – [[Zoroastrismus|zoroastrismem]]. Úcta k Mithrovi byla v [[Perská říše|Persii]] velmi rozšířená, ale Mithra se nemohl stát ústřední postavou zoroastriánského náboženství, byl trvale zastíněn nejvyšším božstvem zoroastrismu [[Ahura Mazda|Ahurou Mazdou]], čímž byl natrvalo druhořadým bohem.<ref name="rfr2">Robert Turcan, ''Mithra a Mithraismus'' str. 34</ref> Z &nbsp;toho důvodu se Mithrův kult nemohl uchytit v [[Írán|Persii]], ale našel si stoupence v nábožensky tolerantním [[Helénismus|helénistickém]] Středomoří a později také v &nbsp;[[Starověký Řím|Římské říši]], kde se hojně šířil během 1. století n. l. (jedna Mithrova svatyně byla nalezena dokonce na území Británie nedaleko [[Londýn]]a).<ref>Zarathustra, Mitra a Mání, Jakub Sobek, [https://youtu.be/yutT1PcT08k Youtube]</ref>
 
Přestože je Mithra původem indo-íránský bůh, na území Persie (dnešní Írán) nebyla (na rozdíl od helénského světa a starověkého Říma) nalezena žádná Mithrova podzemní svatyně ani žádný pozůstatek kultu. Ve skutečnosti vnější podoba a charakter Mithových mystériíchmystérií nevznikly na území [[Perská říše|Perské říše]], ale postupně vyvinulase vyvinuly v helénistickém světě, kam se víra v perského boha přenesla prostřednictvím obchodu a &nbsp;výbojů. Mithra byl daleko dříve také velice oblíbený v &nbsp;[[Pontus|Pontském království]] (několik tamních králů neslo mimo jiné i jméno ''Mithradatés'', což doslova znamená „daný Mithrou“), kam doputoval ze sousední [[Sásánovská říše|Sásánovské říše]] (snad prostřednictvím perských zoroastriánských mágů). Mithrův kult se poté rozvíjel na území Malé Asie (pravděpodobně nejvíc stoupenců si nalezl právě v Pontském království), kde přebíral antické vlivy. Po dobytí Pontu [[Pompeius|Pompeiem]] se Mithrův kult začal hojně objevovat u &nbsp;kilikijských pirátů. Po porážce kilikijských pirátů se prvními římskými šiřiteli kultu stali pravděpodobně arménští legionáři, kteří se účastnili války proti Pontu a později i proti pirátům. Také někteří piráti původně pocházeli z bývalé pontské armády krále Mithridata.<ref>Robert Turcan, ''Mithra a Mithraismus'' str. 19–24</ref> Po mnoha četných porážkách a bojích jim zachutnal pirátský způsob života. Postupně tak byl orientální Mithrův kult zprvu ovlivňován helénistickým prostředím Malé Asie a &nbsp;posléze [[Starověké Řecko|řecko]]-[[Starověký Řím|římskou]] kulturou, řecko-římskými náboženskými představami, antickou [[astrologie|astrologií]] a možná v pozdějších době také [[křesťanství]]m.<ref>Reinhold Merkelbach, ''Mithras'', Konigstein, 1984, ch. 75-7</ref><ref>Beck, R., ''Merkelbach's Mithras'', p. 304, 306.</ref><ref>Mitra a jeho tajný kult, Jakub Sobek, [https://youtu.be/lp4aqVmuiVM Youtube]</ref>
 
[[Soubor:Mithraic Kronos of Florence.png|upright=0.4|náhled|vlevo|Mithraistické božstvo času Aión ([[Kronos]]) s klíčem a holí boha [[Janus|Jana]]e]][[Soubor:Mithras petra genetrix Terme.jpg|upright=0.6|náhled|vpravo|MithrasMithra vystupující ze skály]]
Mithrovy mýty se do dnešních dnů nedochovaly, ale z kamenných reliéfů Mithrových oltářů je možno vyčíst kultovní příběh božstva. Na počátku se MithrasMithra zrodil (či byl stvořen) již jako dospívající mladík ze skály v jeskyni.<ref>Commodian, ''Instructiones'' 1.13</ref><ref name="rfr1">Robert Turcan, ''Mithra a Mithraismus'' str. 45</ref> Sbíral plody nebo sklízel obilí, poté vystřelil z luku šíp a &nbsp;zasáhl jím skálu, ze které pak vytryskl životadárnýživotodárný pramen. Poté musel pronásledovat býka, kterého bylo zapotřebí zkrotit.<ref name="rfr1" /> Někdy je zobrazován, kterak na zkroceném býkovi jezdíjede. Jeho nejvýznamnějším skutkem je však skolení býka. Ústředním motivem příběhů je tedy výjev zvaný ''tauroktonie'', tomu je na oltáři věnována největší pozornost, na něm je bůh MithrasMithra zobrazen, kterak bodá svůj mečzabodávácmeč (či dýku) do hřbetu umírajícího býka. Tento akt představoval oběť, během které je obnovována plodnost a životadárnost světa i kosmu. Kromě Mithry se na obrazech objevují další postavy – různá zvířata (had, pes, škorpion, havran...), sluneční bůh [[Sol (bůh)|Sol]] (či [[Hélios]]), MithrasMithra bývá někdy doprovázen dvěma mladíky (dvojčaty – blíženci) s pochodněmi, kteří bývají oblečení stejně (či podobně) jako Mithrason, tijmenují se jmenují ''Cautes'' a ''Cautopates''. V prostorách Mithrových svatyní se pak objevuje bůh či démon zvaný [[Aión]] v podobě sochy. Ten má představovat personifikaci času (či nekonečného času, pravděpodobně se jedná podobu římského boha [[Saturn (bůh)|Saturna]] a řeckého [[Kronos|Krona]]). Mimo soch Aíona se v některých svatyních objevují také sochy a busty [[Ptolemaiovský Egypt|egyptsko]]-[[Helénismus|helénského]] synkretického boha [[Serapis|Serapida]] (například v londýnském mithraeu jeho busta). Serapis byl nejvyšší bůh [[Ptolemaiovský Egypt|Ptolemaiovského Egypta]] a centrem jeho kultu bylo helénské město [[Alexandrie]].
 
MithrasMithra byl chápán jako bůh slunce a světla uctívaný uprostřed temné jeskyně, je to mladý bojovník, vládce universa („''kosmokrátor''“) a obnovovatel světa, který prostřednictvím krvavé oběti kosmického býka pravidelně zachraňuje a cyklicky obnovuje veškerý život. Byl zobrazován jako mladík v &nbsp;červeném orientálním (zřejmě perském) oděvu s červenou [[Frygická čapka|frýžskou (neboli frygickou) čapkou]] (podoba inspirována možná bájným řeckým hrdinou [[Perseus|Perseem]]), tato podoba nepochází ze zemí jeho původu, ani frygická čapka není typickou pokrývkou hlavy Peršanů (byť si to zjevně [[Řekové]] a [[Římané]] naopak mysleli). Po stranách jsou zpodobněny menší výjevy zachycující další významné události Mithrova života. Na výjevu ''tauroktonie'' proto bývá někdy zobrazeno, kterak z býkovy rány kromě pryštící krve vyrůstají také zemědělské plodiny. Proto byl MithrasMithra chápán jako zachránce a spasitel. Na rozdíl od křesťanského spasitele není MithrasMithra zabit pro spásu lidstva, ale naopak pro spásu lidstva zabíjí. Jeho kult kvůli vojenskému charakteru byl velice oblíbený zejména v &nbsp;římských legiích, ale také rozšířenrozšířený v řadách městských úředníků a podporovánpodporovaný některými římskými císaři.
 
[[Soubor:Stela funerara MItra MNIR.JPG|upright=0.6|náhled|vlevo|Votivní oltář v [[Rumunsko|Rumunsku]] věnovaný božstvu „''Invicto Mythra''“.]]
[[Soubor:MithraReliefvert.jpg|upright=0.8|náhled|Oboustranný reliéf, přelom 2. a 3. stol. n. l. ([[Louvre|Muzeum Louvre]])]]
Shromaždiště účastníků Mithrových mystérií tvořila jeskyně či uměle zbudovaná podzemní svatyně (zvaná ''mithraeum'') s oltářem, zdobeným výjevy z Mithrova mytologického života, později vznikaly také nadzemní chrámy (podobné křesťanským kostelům). Někdy bývají v &nbsp;podzemních svatyních umístěné otvory, odkud měly dovnitř proudit paprsky slunečního svitu. Ty měly osvětlovat některá speciální místa (například oltář) během obřadů a celkově tak podtrhovat atmosféru svatyně. Ústředním výjevem interiéru chrámu byl bohatě zdobený oltář s &nbsp;''tauroktonií'' – výjevem Mithry, kterak zabíjí býka, ta měla obvykle největší rozměr a &nbsp;byla umístěna tradičně uprostřed oltáře (či nad oltářem). Shromáždění věřících uvnitř chrámu bylbylo pro antický svět novinkou (u &nbsp;tradičních antických chrámů se věřící shromažďují před vchodem a &nbsp;přístup dovnitř mají pouze kněží), kdežto zasvěcenci kultu se shromažďují v prostorách Mithrova chrámu podobně jako křesťané v kostelech. Mimo to Mithrův kult disponoval také speciálními mobilními oltáři s reliéfy, které bylo možno libovolně přesouvat či rozebrat a postavit je jinde. Kamkoli Mithrovi věřící přišli, tam si své náboženství přinesli se sebou díky přenosnému oltáři, a &nbsp;mohli tak praktikovat svou víru jako kdekoli jinde. Právě díky tomu se kult šířil prostřednictvím [[Římská legie|římských legií]] neobvyklou rychlostí a zakládání nových náboženských obcí bylo mnohem jednodušší.
 
Zasvěcenci v Mithrových svatynísvatyních nosili během obřadů pestrobarevná orientální roucha a masky, které odpovídaly jednotlivým stupňům zasvěcení. Obřady bylibyly neveřejné a pro obyčejné lidi nepřístupné, pro zájemce byl vstup do kultu zajišťován prostřednictvím speciálního obřadu – křtu, který spočíval ve vypálení (či vytetování) znamení (či znaku) na čelo,<ref>[[Tertullianus|Tertullian]], ''De praescriptione haereticorum'' 40</ref><ref>Per Beskow, "Branding in the Mysteries of Mithras?", in ''Mysteria Mithrae'', ed. Ugo Bianchi (Leyden 1979), 487-501</ref> značka měla pravděpodobně tvar řeckého kříže nebo byla ve tvaru písmene ''X'' (Hostilianův portrét), není to však jasně prokázáno.<ref name="rfr2" /> Liturgie a náboženské svátky byly odvozeny z příběhů Mithrova života, kult oslavoval zabití býka Mithrou slavností či hostinou, během kteréhokteré byl obětován býk, jehož maso se později na hostině jedlo. V pobožnostech hrály také významnou úlohu voda a &nbsp;víno (původně haoma neboli [[sóma]], obětní nápoj z rostliny, která na Západě neroste, a proto byla v &nbsp;obřadech nahrazena vínem). Každý stupeň měl svůj iniciační rituál, během kteréhoněhož kandidát musel prokázat svou odvahu nebo znalosti, které byly tajné a pro běžného smrtelníka nedostupné. Kandidát byl vystavován nebezpečí nebo si musel poradit s &nbsp;různými překážkami, nástrahami a hádankami. Například během zasvěcovací ceremonie ke vstupu do kultu byl zájemce přiveden do temné jeskyně sse ovázanýmazavázanýma očima. Tam mu byla látka z očí sejmuta a &nbsp;poté mu byla nabídnuta honosná koruna. Aby zájemce mohl v obřadu uspětuspěl, musel nabízenou korunu odmítnout a prohlásit, že jeho korunou je sám bůh MithrasMithra.
 
== Sedm stupňů zasvěcení ==