Krematorium Strašnice: Porovnání verzí

Přidáno 2 501 bajtů ,  před 7 měsíci
celkové úpravy a doplnění hesla, fotografie
m (oprava dle WP:ŽOPP; kosmetické úpravy)
(celkové úpravy a doplnění hesla, fotografie)
{{Infobox - budova
| název = Krematorium Strašnice
| typ = krematorium
| obrázek = KrematoriumStrašnice Strasnicekrematorium 41.JPGjpg
| popisek = pohledPohled zod Vinohradské třídy
| využití =
| poloha = Vinohradská 214
| obec = [[Praha 10]]-[[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]]
| země = Česko
| zeměpisná šířka = 50.076389
| zeměpisná délka = 14.484722
| stavitel = hlavní město Praha
| další majitelé =
| současný majitel = Pohřební ústav hl. m. Prahy
| sloh = [[konstruktivismus]]
| architekt = [[Alois Mezera]]
| výstavba = [[1929]] – [[1932]]
| přestavba =
| zánik =
| commonscat = Krematorium Strašnice
| rejstřík památek = 40765/1-1670
| web = www.pohrustav.cz/krematorium-strasnice.html
}}
'''Krematorium [[Strašnice]]''' je [[Konstruktivismus|konstruktivistická]] budova s čistými liniemi. Nachází se v areálu [[Vinohradský hřbitov|Vinohradského hřbitova]] na [[Vinohradská (Praha)|Vinohradské ulici]] č. 218 v [[Praha 10|Praze 10]]-[[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]].
 
== Historie ==
[[Soubor:Krematorium Strasnice 3.JPG|náhled|Krematorium Strašnice – interiér hlavní síně]]
[[Soubor:Strašnice krematorium brána 1.jpg|vlevo|náhled|Vstupní brána do areálu krematoria, pohled od východu]]
'''Krematorium [[Strašnice]]''' bylo otevřeno roku 1932<ref>{{Citace elektronické monografie
[[Soubor:Strašnice krematorium bok 1.jpg|náhled|Čisté linie krematoria|alt=]]
První provizorní krematorium v&nbsp;Praze vzniklo již před rokem 1926 na nedalekých [[Olšanské hřbitovy|Olšanech]]. Později byla vypsána veřejná architektonická soutěž na nové kremační zařízení na [[Praha|pražských]] [[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]]. Zvítězil návrh architekta [[Alois Mezera|Aloise Mezery]] a výstavba dle tohoto projektu byla zahájena v&nbsp;létě roku 1929. V&nbsp;lednu 1932 byla dokončená stavba slavnostně otevřena<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Krematorium Strašnice
| url = http://www.pohrustav.cz/o-nas
| datum přístupu = 2016-11-17
| vydavatel = Pohřební ústav hl.&nbsp;města Prahy
}}</ref> a je nejstarším <ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> na [[Praha|pražských]] [[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]] a svou rozlohou je největší v [[Evropa|Evropě]].<ref>[http://sdeleni.idnes.cz/pohrebni-ustav-hlavniho-mesta-prahy-patri-mezi-rodinne-stribro-pwi-/zpr_sdeleni.aspx?c=A121029_171511_zpr_sdeleni_ahr Pohřební ústav hlavního města Prahy patří mezi rodinné stříbro, idnes.cz]</ref> Skládá se z velké obřadní síně a dodatečně přistavěné malé obřadní síně (vpravo od velké obřadní síně). Kapacita je 80 sedících lidí a 500 stojících hostů. Obřadní síň je vytápěna.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nejstarší krematorium v&nbsp;Evropě je ve Strašnicích: První pohřeb žehem tu provedli před 86 lety
| url = https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/485721/nejstarsi-krematorium-v-evrope-je-ve-strasnicich-prvni-pohreb-zehem-tu-provedli-pred-86-lety.html
| periodikum = Blesk.cz
| datum přístupu = 2019-06-17
}}</ref> na [[Praha|pražských]] [[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]] a svou rozlohou zároveň je největšínejvětším v [[Evropa|Evropě]].<ref>[http://sdeleni.idnes.cz/pohrebni-ustav-hlavniho-mesta-prahy-patri-mezi-rodinne-stribro-pwi-/zpr_sdeleni.aspx?c=A121029_171511_zpr_sdeleni_ahr Pohřební ústav hlavního města Prahy patří mezi rodinné stříbro, idnes.cz]</ref> Skládákrematoriem sev z velké obřadní síně a dodatečně přistavěné malé obřadní síně (vpravo od velké obřadní síně)[[Evropa|Evropě]]. KapacitaPrvní jekremace 80proběhla sedícíchv lidídubnu atéhož 500 stojících hostůroku. Obřadní síň je vytápěna.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
=== Krematorium v období&nbsp;obdobích nesvobody ===
V období [[nacismus|nacistické]] i [[komunismus|komunistické]] totality byly v &nbsp;krematoriu spalovány tisíce obětí vykonstruovaných procesů, tajných poprav a policejních mučení. Tehdejší ředitel krematoria [[František Suchý (ředitel krematoria)|František Suchý]] společně se svým synem vedli tajný seznam spálených těl, informovali také o &nbsp;úmrtí osob příbuzné. Popel obětí měli za úkol sypat do [[kompost]]u, ale ve skutečnosti ostatky schovával. Běhema 2.pečlivě světovéevidoval válkyjména bylovšech vzpopelněných tzv.osob, třetíza nočnícož směněmu zpopelněnohrozil kolem 2200 osobtrest. Po únoruV&nbsp;době [[1948]]Protektorát seČechy doa krematoriaMorava|protektorátu začalaČechy opěta přivážetMorava]] těla popravených. Urny se ukládaly anonymně do společného pohřebiště, příbuzní nesměli být přítomni obřadu ani převzít urnu. František Suchý sám měl v ruce urnuběhem [[MiladaDruhá Horákovásvětová válka|Miladydruhé Horákovésvětové války]].<ref>[http://www.mistapametinaroda.cz/article.php?id=215 Postbylo Bellum - František Suchý]</ref><ref>[http://zpravyv&nbsp;tzv.idnes.cz/riskoval-zivot-tajne-zapisoval-jmena-obeti-nacistu-ted-o-tom-promluvil-1na-/domaci.aspx?c=A090109_085729_domaci_jw Riskoval''třetí život,noční tajněsměně'' zapisovalzpopelněno jménakolem obětí2200 nacistůosob. Teď o tom promluvil]</ref>
 
Po komunistickém puči v [[Únor 1948|únoru 1948]] se do krematoria začala opět přivážet těla popravených v politických procesech. Urny se ukládaly anonymně do společného pohřebiště, příbuzní nesměli být přítomni obřadu ani převzít urnu a často byli o&nbsp;zpopelnění informováni ex post. František Suchý pokračoval v evidenci zpopelňovaných osob, osobně měl v&nbsp;ruce urnu např. popravené [[Milada Horáková|Milady Horákové]].<ref>[http://www.mistapametinaroda.cz/article.php?id=215 Post Bellum - František Suchý]</ref><ref>[http://zpravy.idnes.cz/riskoval-zivot-tajne-zapisoval-jmena-obeti-nacistu-ted-o-tom-promluvil-1na-/domaci.aspx?c=A090109_085729_domaci_jw Riskoval život, tajně zapisoval jména obětí nacistů. Teď o&nbsp;tom promluvil]</ref> Za tuto činnost byl komunistickým režimem odsouzen na 25 let odnětí svobody.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nejstarší krematorium v&nbsp;Evropě je ve Strašnicích: První pohřeb žehem tu provedli před 86 lety
| url = https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/485721/nejstarsi-krematorium-v-evrope-je-ve-strasnicich-prvni-pohreb-zehem-tu-provedli-pred-86-lety.html
| periodikum = Blesk.cz
| datum přístupu = 2019-06-17
}}</ref>
 
== Popis ==
Strašnické krematorium se kládá z&nbsp;velké obřadní síně a dodatečně přistavěné malé obřadní síně (zv. ''Baxova síň'', vpravo od velké obřadní síně). Kapacita je 80 sedících osob a 500 stojících hostů. Obřadní síň je vytápěna.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o.
| jméno = ELPIS
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-05-28
}}</ref>
 
JeSamotná hlavní budova je obklopeno urnovým hájem, navazujícím na [[Vinohradský hřbitov]], který je ale od něj v &nbsp;jeho původním rozsahu oddělen zdí.
 
KrematoriumOd Strašniceroku 1958 je krematorium Strašnice zapsáno jako [[kulturníKulturní památka České republiky(Česko)|kulturní památkoupamátka]].<ref>{{MonumNet|ID=152846
| datum = 2017-06-17
| název = krematorium
 
== Provozovatel ==
[[Soubor:Krematorium StrasniceStrašnice - katafalk v hlavní 3síni.JPG|alt=|vlevo|náhled|Krematorium Strašnice, – interiér[[katafalk]] v&nbsp;hlavní síněsíni]]
Krematorium je ve vlastnictví hlavního města [[Praha|Prahy]] a provozováno [[Pohřební ústav hl. m. Prahy|Pohřebním ústavem hl. m. Prahy]].<ref>Český úřad zeměměřický a katastrální: Informace o &nbsp;pozemku parcelní číslo 4018/1 a 4017/1. Praha [554782], Katastrální území: Vinohrady [727164]. [cit. 2016-11-24]. [http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberKatastrMapa.aspx Dostupné z&nbsp;webových stránek WWWKN].</ref>
 
== Pamětní deska ==
V předsálí hlavní obřadní síně je pamětní deska s &nbsp;tímto textem: ''Postaveno v &nbsp;letech 1929–1931 nákladem Pohřebního ústavu hlavního města Prahy, když byl prvním presidentem Československé republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.&nbsp;G.&nbsp;Masaryk]] a prvním primátorem hlav. města Prahy JUDr.&nbsp;[[Karel Baxa]]. V &nbsp;dozorčí radě Pohřebního ústavu hlav. města Prahy v &nbsp;čas ukončení stavby byli předseda Jan Černý, členové Karel Gabriel, Vladimír Káš, Václav Pašek, Kazimír Sierkies a ředitel Karel Hoffmann. Projekt vypracoval architekt [[Alois Mezera]], stavbu vedl stavitel Tomáš Amena.''
 
== Krematorium v období nesvobody ==
V období [[nacismus|nacistické]] i [[komunismus|komunistické]] totality byly v krematoriu spalovány tisíce obětí vykonstruovaných procesů, tajných poprav a policejních mučení. Tehdejší ředitel krematoria [[František Suchý (ředitel krematoria)|František Suchý]] společně se svým synem vedli tajný seznam spálených těl, informovali také o úmrtí osob příbuzné. Popel obětí měli za úkol sypat do [[kompost]]u, ale ve skutečnosti ostatky schovával. Během 2. světové války bylo v tzv. třetí noční směně zpopelněno kolem 2200 osob. Po únoru [[1948]] se do krematoria začala opět přivážet těla popravených. Urny se ukládaly anonymně do společného pohřebiště, příbuzní nesměli být přítomni obřadu ani převzít urnu. František Suchý sám měl v ruce urnu [[Milada Horáková|Milady Horákové]].<ref>[http://www.mistapametinaroda.cz/article.php?id=215 Post Bellum - František Suchý]</ref><ref>[http://zpravy.idnes.cz/riskoval-zivot-tajne-zapisoval-jmena-obeti-nacistu-ted-o-tom-promluvil-1na-/domaci.aspx?c=A090109_085729_domaci_jw Riskoval život, tajně zapisoval jména obětí nacistů. Teď o tom promluvil]</ref>
 
== Pohřbení u Krematoria ==
V urnovém háji, který obklopuje krematorium, je pochován např. prezident [[Antonín Zápotocký]], herečka [[Lída Baarová]] či hudební skladatel [[Miloslav Kabeláč]].
 
''Viz== také: [[:Kategorie:Pohřbení v Urnovém háji u&nbsp;Krematoria Strašnice]]''==
{{viz též|Kategorie:Pohřbení v Urnovém háji Krematoria Strašnice}}
V [[Urnový háj|urnovém háji]], který obklopuje krematorium, je pochován např. prezident [[Antonín Zápotocký]], herečka [[Lída Baarová]] či hudební skladatel [[Miloslav Kabeláč]].
 
== Odkazy ==
 
=== Literatura ===
* SVOBODOVÁ, Markéta. ''Krematorium v &nbsp;procesu sekularizace českých zemí 20. století: ideové, stavební a typologické proměny.'' 1. vyd. Praha: Artefactum, 2013. 182 s. Epigraphica & sepulcralia. Monographica; 2. ISBN 978-80-86890-51-7. S. 101 - 105.
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.tyden.cz/fotogalerie/strasnicke-krematorium_4513/ Fotografie z &nbsp;krematoria Strašnice]
* [http://aktualne.centrum.cz/domaci/fotogalerie/2012/11/09/foto-jak-funguje-krematorium/foto/513360/?cid=781132 Foto: V &nbsp;zákulisí krematoria Strašnice]
* [http://www.slavnestavby.cz/?i=2904/strasnicke-krematorium Krematorium na webu Slavné stavby]