Žírná buňka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Přirozená imunita za použití HotCat
Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Řádek 1:
[[Soubor:SMCpolyhydroxysmall.jpg|thumb|Žírné buňky]]
'''Žírná buňka''' (též '''mastocyt''' nebo '''heparinocyt''') je [[buňka]] vyskytující se v různých tkáních, ale nejčastěji v [[kůže|kůži]] a v [[trávicí soustava|trávicí soustavě]]. Má zde podobnou funkci jako [[bazofilní granulocyt]] v krvi,<ref>{{citace elektronické monografie| titul=Lidská imunita| vydavatel=Azrael| url=http://genetika.wz.cz/imunita.htm| datum přístupu=2009-11-15| url archivu=https://web.archive.org/web/20100123100935/http://genetika.wz.cz/imunita.htm| datum archivace=2010-01-23| nedostupné=ano}}</ref> tzn. obsahuje množství zrnitých váčků ([[granula|granul]]) obsahujících [[heparin]] a [[histamin]]. Podobně jako krevní buňky vznikají z [[hematopoetická kmenová buňka|hematopoetické kmenové buňky]], ale na rozdíl od [[červená krvinka|červených]] či [[bílá krvinka|bílých]] krvinek zůstávají natrvalo v tkáni.<ref>{{citace elektronické monografie| titul=Mast cells| vydavatel=MeSH| url=http://www.nlm.nih.gov/cgi/mesh/2009/MB_cgi?mode=&term=Mast+cells}}</ref> Žírné buňky dosahují 20-30 [[mikrometr|μm]] a jsou oválné nebo kulovité.<ref name="upol">{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.zoologie.upol.cz/atlas_histologie/tkane-pojivove--pojiva-vyplnova-a-oporna.pdf |datum přístupu=2009-11-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160304192916/http://www.zoologie.upol.cz/atlas_histologie/tkane-pojivove--pojiva-vyplnova-a-oporna.pdf |datum archivace=2016-03-04 |nedostupné=ano }}</ref>
 
Jsou schopné ze svých vnitrobuněčných váčků za jistých okolností uvolňovat heparin a histamin. První z látek brání [[srážení krve]], histamin má význam při vzniku [[alergické reakce]].<ref name="upol" /> Když přijde žírná buňka do styku s antigenem (např. [[pylové zrno]] nebo mnohobuněčný [[Parazitismus|parazit]]), naváže se prostřednictvím Fc fragmentu molekuly [[imunoglobulin]]ové protilátky ([[imunoglobulin E|IgE]]) na povrch těchto antigenů a vylije obsah svých váčků.<ref>{{citace periodika| url=http://ziva.avcr.cz/?c=1461| titul=Žírná buňka: už ne jen Mr. Hyde| příjmení=Heneberg|jméno= P.| periodikum=Živa}}</ref> K aktivaci žírné buňky může dojít ale i alternativními způsoby, například kontaktem s bakteriální DNA zprostředkovaným [[Toll-like receptor]]y.