Charles Darwin: Porovnání verzí

Odebráno 30 206 bajtů ,  před 1 rokem
https://www.ped.muni.cz/wchem/sm/hc/hist/osobnosti/mendelejev.html
(obnovena nevandalská verze stránky v podobě z 15. 4. 2019, 23:49, kdy ji uložil Buccinek)
(https://www.ped.muni.cz/wchem/sm/hc/hist/osobnosti/mendelejev.html)
Značky: editace z Vizuálního editoru možný vandalismus odstraněn infobox
{{Různé významy}}
{{Infobox - osoba}}
'''Charles Robert Darwin''', [[Královská společnost|FRS]] ([[12. únor]]a [[1809]] [[Shrewsbury]] – [[19. duben|19. dubna]] [[1882]] Downe) byl [[Anglie|britský]] [[přírodovědec]] a zakladatel [[evoluční biologie]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Lhotský|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Sen noci darwinovské aneb O čem se vám v souvislosti s evolucí ani nezdá|vydání=|vydavatel=Knižní klub (ed. Universum)|místo=Praha|rok=2016|počet stran=264|strany=|isbn=978-80-242-5272-8}}</ref> [[Evoluce|Evoluční teorii]] opíral o [[přírodní výběr]] a [[pohlavní výběr]]. („Pohlavní výběr závisí na převaze určitých jedinců nad druhými stejného pohlaví, což se týká propagace druhů; zatímco přírodní výběr závisí na vítězství obou pohlaví, v každém věku, za normálních podmínek života.“- Charles Darwin, 1871.)
 
Byl synem [[lékař]]e a vnukem [[botanika]]. Vystudoval [[teologie|teologii]] na [[University of Cambridge]], studia ukončil v roce [[1831]]. Zpočátku se zabýval studiem geologických formací v horách [[Wales]]u, načež se roku 1831 vydal na 1742 dnů trvající výzkumnou cestu kolem světa na lodi [[HMS Beagle]] ([[27. prosinec|27. prosince]] [[1831]] – [[2. říjen|2. října]] [[1836]]). Během této plavby Darwin shromáždil cenný přírodovědecký materiál a uspořádal svou základní koncepci přirozeného vzniku a vývoje druhů [[evoluce|evolucí]], jejímž hlavním hybatelem měl být dle jeho názoru [[přírodní výběr]]. Nejzásadnější byl pro něj v tomto ohledu pětitýdenní pobyt na [[Galapágy|Galapágách]]. O autorství teorie evoluce se Darwin dělí s [[Alfred Russel Wallace|Alfredem R. Wallacem]].
 
== Mládí ==
[[Soubor:Charles Darwin 1816.jpg|thumb|Charles Darwin v 7 letech]]
<br />[[Soubor:Darwin ape.jpg|thumb|Karikatura Charlese Darwina jako opice z&nbsp;roku 1871]]{{Různé významy}}
Charles Darwin se narodil v Mount House, ve [[Shrewsbury]], hrabství [[Shropshire]], v [[Anglie|Anglii]], dne [[12. únor]]a [[1809]] jako pátý ze šesti dětí bohatého lékaře Roberta Darwina a Susannahy Darwin (rozené Wedgwoodové). Byl vnukem hrnčíře a podnikatele [[Josiah Wedgwood|Josiaha Wedgwooda]] (z matčiny strany) a [[Erasmus Darwin|Erasma Darwina]], lékaře, vynálezce, básníka a vědce, liberálního [[Whigové|whigovce]], který formuloval evoluční myšlenky již na konci osmnáctého století v lékařsko-zoologickém pojednání ''[[Zoonomie]]''. Erasmus Darwin dokonce přidal do rodinného erbu 3 lastury hřebenatky a latinsky psaný text „E Conhis Omnia“, tedy „Vše pochází z lastur“, což převzal i jeho syn Robert Darwin a přidal si ho do svého [[ex libris]].<ref name="mytus1">Benjamin Wiker, Darwinův Mýtus, Ideál 2010, ISBN 978-80-86995-16-8, Kapitola 1</ref> Oba dědečkové pocházeli z prominentní anglické rodiny Darwinů–Wedgwoodů, která podporovala [[unitářství|unitářskou církev]]. Jeho matka zemřela, když mu bylo pouhých osm let. Již o rok později nastoupil na „internátní“ školu v Shrewsbury.
<br />[[Soubor:Charles Darwin 01.jpg|thumb|Charles Darwin v pozdějších letech svého života]]
[[Soubor:Elliott & Fry04.jpg|thumb|[[Elliott & Fry]]: Charles Darwin, cca 1880]]
 
*
== Studium ==
Na podzim roku [[1825]], po létě, kdy pomáhal otci s péčí o chudé pacienty ze Shropshire, začal Darwin studovat medicínu na univerzitě v [[Edinburgh]]u. Odpor k brutalitě operací ho však vedl k zanedbávání studia. Od osvobozeného černošského otroka Johna Edmonstona, který mu vyprávěl vzrušující historky o jihoamerickém pralese, se naučil vycpávat ptáky. Ve druhém roce studií se Darwin aktivně zapojil do činnosti studentských přírodovědeckých společností, zejména [[Plinian Society]]. Stal se zapáleným žákem [[Robert Edmund Grant|Roberta Edmunda Granta]], propagátora [[Evoluce|vývojových teorií]] [[Jean Baptiste Lamarck|Jeana Baptiste Lamarcka]] a Charlesova dědečka [[Erasmus Darwin|Erasma]] o [[evoluce|evoluci]] pomocí získaných vlastností. Darwin navázal také na francouzského vědce [[Étienn Geoffroy Saint-Hilair|Étienna Geoffroye Saint-Hilaira]] a jeho teorii o jednotě druhů, což potvrdil i tím, že Saint-Hilaira označil za prvního z těch, kdo předjímali jeho evoluční teorii<ref>Nina Burleighová, Fata Morgána, Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, BB/art s.r.o. 2009, ISBN 978-80-7381-659-9, str. 234</ref>. Darwin se zúčastnil Grantova výzkumu životního cyklu mořských zvířat (polypů) na březích [[Firth of Forth]], jehož cílem bylo prokázat, že Lamarckův transmutacionismus je správný a přechod mezi rostlinnou a živočišnou říší je neostrý a postupný. Stejný postup pak Darwin využil i ve svých dalších výzkumech<ref name="mytus1" />. Našli důkazy podporující existenci [[Homologie (biologie)|homologie]] – teorie o podobnosti orgánů sloužících stejnému účelu, ale vyskytujících se u různých druhů [[organismus|organismů]]. V březnu [[1827]] předložil Darwin [[Plinian Society]] svůj vlastní objev, ve kterém dokázal, že černé útvary často nalezené v lasturách [[ústřice|ústřic]] jsou vajíčky [[pijavice]] ''[[Pontobdella muricata]]''. Zúčastnil se také přírodopisného kurzu [[Robert Jameson|Roberta Jamesona]], ve kterém si osvojil vědomosti z [[geologie]]. Pomáhal také s prací na rozsáhlých sbírkách [[Royal Museum|Muzea Edinburské univerzity]], kde se naučil klasifikovat rostliny.
 
Darwinův otec, nešťastný z toho, že mladší syn nemá zájem stát se lékařem, ho v roce [[1827]] přihlásil k bakalářskému studiu na [[Christ's College, Cambridge|Christ's College Univerzity v Cambridge]], aby se stal duchovním. Charlesovu otci to připadalo jako nejrozumnější, protože [[anglikánská církev|anglikánští duchovní]] byli zajištěni dostatečným finančním příjmem, navíc většina přírodovědců v [[Anglie|Anglii]] byli duchovní, neboli lidé, kteří považovali za součást svých povinností „prozkoumat zázraky božího stvoření“. V [[Cambridge]] však Darwin před studiem preferoval střelbu a jízdu na koni. Současně se svým bratrancem Williamem Darwinem Foxem také zcela propadli vášni, tehdy velmi populární, kterou bylo sbírání [[Brouci|brouků]]. Fox Darwina představil reverendu [[John Stevens Henslow|Johnu Stevens Henslowovi]], profesoru botaniky, který mu mohl pomoci se sběrem. Darwin se následně přihlásil do Henslowova přírodovědeckého kurzu, stal se jeho oblíbeným žákem a byl označován za „muže, který kráčí s Henslowem“. S blížícím se obdobím zkoušek se Darwin více soustředil na studium, dokonce byl privátně doučován Henslowem, jehož předměty byly matematika a teologie. Darwin byl zvláště nadšen spisy [[William Paley|Williama Paleyho]] ([[1743]]–[[1805]]), včetně argumentu Božího záměru v přírodě. Na závěrečných zkouškách v lednu [[1831]] si v teologii vedl velmi dobře a uspěl i znalostmi z matematiky a fyziky. Celkově se umístil na desátém místě ze 178 absolventů.
 
== Plavba na lodi Beagle ==
Darwin musel v [[Cambridge]] zůstat do června [[1831]]. Inspirován dílem [[Alexander von Humbolt|Alexandra von Humboldta]] ''Personal Narrative'', plánoval navštívit s některými spolužáky po dokončení školy ostrovy [[Madeira (souostroví)|Madeiry]] a studovat tam přírodopis v tropech. Chtěl být na cestu dobře připraven, přihlásil se proto do kurzu [[geologie]] reverenda [[Adam Sedgwick|Adama Sedgwicka]], silného zastánce Božího záměru, kterému následně v létě pomáhal ve [[Wales]]u mapovat [[geologická vrstva|geologické vrstvy]]. Tam ho zastihla zpráva, že společník, se kterým cestu na ostrovy plánoval, zemřel. Tím byly jeho plány navštívit Madeiru zmařeny.
 
Po návratu domů však obdržel další dopis. Henslow doporučil Darwina na neplacenou pozici pánského společníka pro [[Robert FitzRoy|R. FitzRoye]], kapitána lodi Beagle, která se chystala na dvouletou expedici mající za cíl zmapování pobřeží [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. To byla pro Darwina vzácná příležitost jak obohatit a rozvíjet své přírodovědné vědomosti a zkušenosti. Jeho otec byl nejprve proti plavbě, tvrdil, že je to ztráta času, ale [[Josiah Wedgwood II]], otec [[Emma Wegwood|Emmy Wedgwoodové]], ho přesvědčil, a tak se synovou účastí nakonec souhlasil.
[[Soubor:Voyage of the Beagle.jpg|thumb|left|Trasa plavby lodi Beagle]]
Plavba trvala pět let a přinesla dramatické změny v mnoha odvětvích vědy. Darwin strávil dvě třetiny času zkoumáním pevniny. Studoval [[geologický jev|geologické jevy]], [[Fosilie|fosílie]] a živé [[organismus|organismy]]. Setkal se s širokým spektrem lidí, jak domorodců, tak přistěhovalců. Metodicky nasbíral ohromné množství vzorků, mnohé z nich vědě neznámé. Zajistil si tak pověst uznávaného přírodovědce. Pořízené detailní poznámky poukazovaly na jeho dar teoretika, tvořily základy jeho pozdější práce a umožnily sociální, politický a antropologický náhled do oblastí, které navštívil.
 
Beagle na své cestě učinila zastávku v Tierra del Fuego v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], aby navrátili tři domorodce z prvního průzkumu Jižní Ameriky (1826–1830). Poté co se Darwin setkal s místními domorodci, zaznamenal si, že šlo o nejhorší a nejbídnější bytosti, jaké kdy viděl. Píše, že „Při pohledu na takové lidi lze jen stěží uvěřit, že jsou také tvory Božími a obyvateli téhož světa.“ Usoudil, že „v této nejzazší části Jižní Ameriky člověk existuje na nižším stupni dokonalosti, než v kterékoliv jiné části světa.“<ref>Charles Darwin, ''Voyage of the Beagle'', kapitola XI, s. 177-178</ref> Toto se stalo základem pro Darwinovo uvažování o původu člověka.
 
Během plavby Darwin trpěl [[Kinetóza|mořskou nemocí]]. V říjnu [[1833]] dostal v [[Argentina|Argentině]] horečku a v červenci [[1834]] onemocněl během cesty z [[Andy|And]] do [[Valparaiso|Valparaisa]] a strávil měsíc upoután na lůžko. Od roku [[1837]] Darwin opakovaně trpěl bolestmi [[žaludek|žaludku]], zvracením, třesem a dalšími zdravotními problémy. Tyto příznaky ho zvláště sužovaly ve [[stres]]ových situacích, jakými byla důležitá jednání či diskuze o jeho teorii. Příčina Darwinovy nemoci nebyla během jeho života známa a pokusy o léčení měly malý úspěch. Nedávné výzkumy spekulují, že se u něho rozvinula [[Chagasova nemoc]] po bodnutí hmyzem v Jižní Americe. Další možné příčiny mohou souviset se [[psychosomatický]]mi problémy, případně s [[Ménierova nemoc|Ménièrerovou chorobou]].
 
== Návrat a prezentace výsledků ==
Než se [[2. říjen|2. října]] [[1836]] loď Beagle vrátila po pěti letech ze svých cest, stal se Darwin především dík úsilí [[John Henslow|Johna Henslowa]] a [[Adam Sedgwick|Adama Sedgwicka]] uznávanou osobností ve vědeckých kruzích. Mezitím Darwinův otec získal vhodnými investicemi dostatek prostředků, aby se syn mohl stát finančně nezávislým vědcem. V Cambridge Darwin přesvědčil Henslowa, aby pracoval na botanických popisech nových rostlin, které ze svých cest přivezl. Ve snaze získat ty nejlepší přírodovědce pro katalogizaci svých další sbírek a jejich včasnou publikaci navštívil Darwin také různé instituce v okolí Londýna. [[29. říjen|29. října]] [[1836]] se s Darwinem setkal horlivý [[Charles Lyell]] a představil ho nadějnému anatomu [[Richard Owen|Richardu Owenovi]]. Při práci na Darwinově sbírce fosilních kostí v [[:en:Royal College of Surgeons|Royal College of Surgeons]] Owen odhalil, že mnohé pocházely z vyhynulých tvorů. Tímto zjištěním se ještě zvýšila Darwinova reputace. Za nadšené Lyellovy podpory předložil Darwin dne [[4. leden|4. ledna]] [[1837]] [[Londýnská geologická společnost|Londýnské geologické společnosti]] své dílo, ve kterém ukázal, že se jihoamerická pevnina pomalu zvedá. Ve stejný den Darwin také představil své vzorky savců a ptáků [[Londýnská zoologická společnost|Londýnské zoologické společnosti]].
 
Jeho biologická i geologická pozorování ho vedla k úvahám o možných přeměnách živočišných druhů a v roce [[1838]], po přečtení eseje [[Thomas Robert Malthus|Thomase Malthuse]] ''O principu populace'', ho dovedla až k představě [[Evoluce|teorie přírodního výběru]]{{Doplňte zdroj}}. Protože si byl plně vědom pravděpodobné reakce na svůj objev, svěřil se v té době se svojí teorií jen nejbližším přátelům a dále pokračoval ve výzkumu s cílem být připraven čelit očekávaným námitkám. [[24. leden|24. ledna]] [[1839]] byl Darwin jmenován členem [[Královská společnost|Královské společnosti]] (Royal Society).
[[Soubor:Origin of Species.jpg|thumb|Vydání knihy ''[[O původu druhů]]'' z&nbsp;roku&nbsp;1859]]
[[Soubor:Charles Darwin aged 51.jpg|thumb|left|Charles Darwin ve věku 51 let ([[1859]]/[[1860]])]]
Když se v roce [[1858]] objevily informace, že [[Alfred Russel Wallace]] dospěl k podobné teorii, rozhodl se Darwin urychlit publikování své teorie. Jeho kniha ''On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life'' (''[[O původu druhů|O vzniku druhů přírodním výběrem, neboli uchováním prospěšných plemen v boji o život]]'' – většinou zkracovaná na: ''O původu druhů''), vydaná v roce [[1859]], představila vývoj organismů od společného předka a prezentovala ji jako komplexní vědeckou teorii vývoje v přírodě. Darwin pokračoval ve výzkumu a napsal sérii knih o rostlinách a živočiších, včetně lidstva, k významnějším patřily ''The Descent of Man, and Selection in Relation to Sex'', a ''The Expression of the Emotions in Man and Animals'' (Výraz emocí u člověka a zvířat – česky vyšlo [[1964]]).
 
Navzdory opakovaným zápasům s nemocí během posledních dvaceti dvou let svého života se Darwin nutil do práce a jeho experimenty, výzkum a psaní pokračovaly. Publikoval úryvky své teorie, ale kontroverznější aspekty jeho „velké knihy“ – lidský vzestup od dřívějších zvířat, mechanismus pohlavního výběru, stejně jako doporučující možné příčiny podtrhující vývoj společnosti a lidských duševních způsobilostí – byly ještě neúplné.
 
Někteří současní Darwinovi kritici (zpravidla z řad [[Kreacionismus|kreacionistů]]) určují období definování teorie přírodního výběru do období před plavbou na lodi Beagle, neboť Darwin v době svých studií prostudoval [[Zoonomie|Zoonomii]] svého dědečka [[Erasmus Darwin|Erasma Darwina]], na univerzitě studoval pod vedením radikálního evolucionisty [[Robert Grant|Roberta Granta]], znal [[Jean Baptiste Lamarck|Lamarckovu]] argumentaci ohledně vývoje druhů a sdílel společné názory se svým otcem i bratrem, oběma význačnými [[Whigové|whigovci]]. Benjamin Wiker tak dochází k závěru, že teorie vznikla ještě předtím, než začal Darwin sbírat důkazy, které by tuto teorii podpořily.<ref name="mytus7">Benjamin Wiker, Darwinův Mýtus, Ideál 2010, ISBN 978-80-86995-16-8, Kapitola 7</ref>
 
Standardní interpretací dobových dokumentů je však to, že formulování teorie přirozeného výběru spadá do období let 1842 (první črty, 35 str.), 1844 (rozšířený koncept, 230 str.) a následně 1856-1859, kdy Darwin v posledním roce urychleně dopisoval zkrácenou verzi kvůli [[Alfred Russel Wallace|A. R. Wallacemu]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Lhotský|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Sen noci darwinovské aneb O čem se vám v souvislosti s evolucí ani nezdá|vydání=|vydavatel=Knižní klub (ed. Universum)|místo=Praha|rok=2016|počet stran=264|strany=143-147|isbn=978-80-242-5272-8}}</ref>
 
Myšlenky a poznatky Charlese Darwina byly rozvíjeny i mimo přírodní vědu ve společenském kontextu – tzv. [[sociální darwinismus|sociálními darwinisty]]. Jejich úsilí nakonec vedlo{{Fakt/dne|20101214180216}} až ke vzniku [[eugenika|eugeniky]] a rasových teorií.
 
== Zakončení životní dráhy ==
Darwin zemřel v Downe, v [[Kent]]u v Anglii, dne [[19. duben|19. dubna]] [[1882]]. Myslel, že bude pohřben na hřbitově St. Mary v [[Downe]], ale na žádost Darwinových kolegů a na počest jeho významnosti zařídil William Spottiswoode – tehdejší prezident [[Královská společnost|Královské společnosti]] pro Darwina státní pohřeb a jeho ostatky jsou uloženy ve [[Westminsterské opatství|Westminsterském opatství]], v blízkosti hrobů [[William Herschel|Williama Herschela]] a [[Isaac Newton|Isaaca Newtona]].
 
== Dílo podle oborů ==
Evoluční teorie je dnes široce známým dílem Charlese Darwina. Jako geniální přírodovědec však významně zasáhl do více oborů přírodních věd.
 
=== Teorie vzniku korálových ostrovů – atolů ===
{{Podrobně| Atol}}
Ch. Darwin již při své plavbě na lodi Beagle vypracoval správnou a dnes všeobecně uznávanou a dále rozvíjenou teorii vzniku a vývoje korálových ostrovů. Podle této teorie, známé též jako teorie poklesu, se napřed okolo centrálního sopečného ostrova vytvořil lemový korálový útes. Při následném poklesu centrálního ostrova a současném růstu korálů se okolo ostrova vytvořilo pásmo bariérových útesů a po potopení ostrova vznikla centrální laguna a atol. (Původní díla: 1842)
 
=== Monografie svijonožců ===
{{Podrobně| Svijonožci}}
Klasické rozsáhlé encyklopedické popisné a systematické dílo své doby. Touto prací mimo jiné doufal Ch. Darwin získat všeobecné uznání a vážnost, které by mu byly oporou při publikování evoluční teorie. (Původní díla: 1851, 1854)
 
=== Teorie vzniku druhů – evoluční teorie ===
{{Podrobně| Evoluce}}
Nejslavnější a nejzávažnější dílo Ch. Darwina. Otázkou vzniku a vývoje života se zabývalo více učenců, včetně Darwinova dědečka Erasma Darwina. Charles Darwin tak nebyl první, kdo přišel s myšlenkou proměny a vývoje druhů neboli evoluce, byl však první, kdo objevil a správně vysvětlil na jakém principu evoluce probíhá. V Darwinově době nebyly známy geny a DNA, Darwin proto považoval za základní jednotku přírodního výběru jedince. To přinášelo některé problémy. Upřesnění, že základní jednotkou přírodního výběru je gen, čekalo až na Darwinovy následovníky. (Původní díla: 1858, 1859, 1871)
 
=== Monografie masožravých rostlin ===
{{Podrobně| Masožravé rostliny}}
Studium masožravých rostlin bylo v té době velmi populární, věnovali se mu Darwinovi předchůdci i současníci. Darwin se pěstování a studiu těchto rostlin začal věnovat někdy okolo roku 1860. Po patnácti letech v roce 1875 vydal v Londýně první ucelenou monografii o masožravých rostlinách Insectivorous Plants. Publikace byla přeložena do francouzštiny a němčiny a je považována za počátek systematického vědeckého výzkumu masožravých rostlin. Český spolek pěstitelů masožravých rostlin se na Darwinovu počest pojmenoval [[Darwiniana]]. (Původní díla: 1875)
 
=== Teorie vzniku humusu ===
{{Podrobně| Žížaly}}
Ch. Darwin se dlouhodobě věnoval studiu činnosti žížal při vzniku humusu jílovitého typu. Jeden pokusný pozemek ponechal po 30 sezon (1842–1871) vlivu působení žížal bez zásahu člověka. Pomocí ústřižků papíru sledoval zatahování listů žížalami do země. Pokusil se kvantifikovat vliv žížal na půdotvorný proces. Sbíral a vážil exkrementy žížal na dané ploše. Výsledkem bylo zjištění, že žížaly se velmi významně podílí na vzniku humusu v jílovitých půdách, kde vytvoří až 2,5&nbsp;kg humusu na m² ročně, což představuje vrstvu 3&nbsp;mm silnou. (Původní díla: 1881)
 
== Náboženské názory ==
[[Soubor:Darwin ape.jpg|thumb|Karikatura Charlese Darwina jako opice z&nbsp;roku 1871]]
Během plavby na Beagle zastával Darwin poněkud ortodoxní názory a citoval bibli jako vzor morálky, současně však považoval poselství [[Starý zákon|Starého zákona]] za falešné a nevěrohodné.
 
Po svém návratu z plavby rozvinul svou [[přirozený výběr|teorii přirozeného výběru]]. Věděl, že přírodovědci mezi duchovními, ač jeho přátelé, jsou přesvědčeni, že je to bestiální kacířství, podkopávající zázračná ospravedlnění pro společnost a věděl, že takové revoluční myšlenky jsou zvláště nevítané v době, kdy pozice církve v Anglii je pod útokem radikálních [[Nesouhlasící]]ch a [[ateismus|ateistů]]. Zatímco tajně pracoval na své teorii přirozeného výběru, současně psal o náboženství jako o domorodé strategii přežití, protože stále ještě věřil, že Bůh je ten nejvyšší zákonodárce. Darwinova víra v [[křesťanství]] postupně časem slábla, a se smrtí dcery Annie v roce [[1851]] nakonec vyhasla zcela. Sice nadále podporoval místní kostel a pomáhal s farní prací, o nedělích dával přednost procházkám. V pozdějších letech, když byl tázán na svůj postoj k víře, prohlásil, že nikdy nebyl ateista ve smyslu popření existence Boha, a že obecně se dá říci: „[[agnosticismus|Agnostický]] by byl správnější popis mého duševního stavu.“
 
Charles Darwin ve svém životopisu popřel falešné příběhy, které kolovaly o jeho dědečkovi Erasmovi Darwinovi a ve kterých se tvrdilo, že Erasmus na smrtelné posteli volal pro Ježíše. Charles uzavřel své psaní slovy „Takový byl stav křesťanství v naší zemi (roku [[1802]]) … Můžeme přinejmenším doufat, že nic takového dnes nezvítězí.“ Navzdory tomuto očekávání, rovněž i po smrti Charlese Darwina kolovaly velmi podobné příběhy. Tyto příběhy byly natolik silně propagovány některými křesťanskými skupinami, že se postupně stávaly legendami. Tato tvrzení byla vyvrácena Darwinovými dětmi a byla též dějepisci označena za falešná.
 
== Pokusy o zneužití myšlenek Charlese Darwina ==
Mnohé názory, které zastával Charles Darwin, by se v dnešní době daly označit za [[Rasismus|rasistické]] <ref name="bor54">Boria Sax, Zvířata ve Třetí říši, Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust, nakladatelství Dokořán 2003, ISBN 80-86569-49-7, str. 54</ref>. V práci ''Původ člověka'' (''The Descent of Man'') teoretizuje Darwin o tom, že úspěch v konkurenčním boji o přežití zvýhodnil jednotlivé rasy podle „stupně jejich civilizovanosti“, což jasně naznačuje, že primitivní národy světa by nakonec mělo čekat vyhynutí <ref name="bor54"/>. Už [[Evoluce|Evoluční teorie]], vyhlášená Darwinem v době vrcholícího [[Spojené království|britského]] [[kolonialismus|kolonialismu]], byla Evropany zneužívána k tomu, aby se jim jednodušeji dařilo odlidšťovat jiné rasy a obhájit tak hierarchii pokroku, kdy „vyšší“ forma má přirozené právo ovládat formu „nižší“ <ref>Boria Sax, Zvířata ve Třetí říši, Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust, nakladatelství Dokořán 2003, ISBN 80-86569-49-7, str. 53</ref>. Koncem 19. století začali někteří lidé chápat pojem [[darwinismus]] nejen jako empirickou teorii, ale též jako myšlenku, že rasové zdokonalování se děje prostřednictvím boje o přežití <ref name="bor54"/>. Tento rasismus dovedl do extrému nadšený obdivovatel Charlese Darwina [[Ernst Haeckel]]. Ernst Haeckel se dál pokoušel rozvíjet Darwinovo dílo a také jako první přišel s onou značně nepřesnou, zjednodušující a zavádějící formulací, že „''člověk vznikl z opice''“ <ref name="bor54"/>. Pro zastánce [[eugenika|eugeniky]] se stal filozof Ernst Haeckel uznávanou osobností a eugenika zase získala značnou popularitu především v [[nacistické Německo|nacistickém Německu]] ( ale samozřejmě nejen tam). O tom, že [[eugenika]] byla běžně známa i mezi řadovými Němci, svědčí i následující citace, pocházející z publikace vydané v [[nacistické Německo|nacistickém Německu]] jednou společností chovatelů králíků v roce [[1942]] a uvádí: „ ''Od té doby, co se národní socialisté chopili moci, dosáhlo křížení králíků neslýchaného pokroku…a získalo nový cíl. Lidé, kteří se jím zabývají, byli náhle naplněni novými organizačními a eugenickými impulsy''“ <ref>Boria Sax, Zvířata ve Třetí říši, Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust, nakladatelství Dokořán 2003, ISBN 80-86569-49-7, str. 98</ref>. Nacisté záměrně pokřivili darwinovskou biologii a snažili se ji zneužít pro své rasistické teorie <ref>Boria Sax, Zvířata ve Třetí říši, Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust, nakladatelství Dokořán 2003, ISBN 80-86569-49-7, str. 9</ref>. Toto nevědecké a metafyzické překroucení [[Evoluce|Evoluční teorie]], někdy označované jako etnicko-nacionální ideologie, použili nacisté k oslavě boje o přežití, konkurenčního boje mezi národy, pohrdání slabými a nadřazenosti jedné lidské rasy nad druhou. Nacisté však nikdy jednoznačně nepřijali tu část myšlenek, které se vztahují k původu člověka a jeho vyvinutí se z nižších živočišných forem. Pro nacistickou ideologii, silně ovlivněnou mysticismem, byla Darwinova vědecká teorie přitažlivá tím, že co do struktury odpovídala v zásadě něčemu zcela nevědeckému a primitivnímu – totiž [[totemismus|totemismu]] <ref>Boria Sax, Zvířata ve Třetí říši, Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust, nakladatelství Dokořán 2003, ISBN 80-86569-49-7, str. 60</ref>, v němž je původ každého kmene odvozován od posvátného zvířete. Pro Němce však byla nepřijatelná představa, že tímto totemickým zvířetem by měla být právě opice, jak to naznačoval darwinista Ernst Haeckel. Nacisté se tedy přikláněli k nevědeckému vysvětlení, známému jako [[polygeneze]], jehož východiskem byla myšlenka, že různé lidské rasy byly stvořeny odděleně <ref name="bor59">Boria Sax, Zvířata ve Třetí říši, Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust, nakladatelství Dokořán 2003, ISBN 80-86569-49-7, str. 59</ref>. Zcela pak odmítli myšlenku, že třeba zrovna [[Germáni]] by mohli být v rámci evoluce potomky opic – [[Adolf Hitler]] ve svém projevu z roku [[1927]] v Mnichově uvedl: „''Odmyslete si nordické Němce a nezbyde vám nic, než jen tanec opic''“<ref name="bor59"/>. Tímto výrokem navázal na [[Antisemitismus|antisemitské]] názory, předcházející nacismu, kdy např. [[Richard Wagner]] tvrdil, že „nižší“ rasy pocházejí z opic, zatímco Árijci odvozují svůj původ od bohů <ref name="bor59"/>.
 
== Manželství a děti ==
[[29. leden|29. ledna]] [[1839]] se Darwin oženil se svojí sestřenicí Emmou Wedgwoodovou v Maer. Jejich anglikánský obřad byl uspořádán tak, aby vyhovoval i unitářům. Novomanželé nejprve bydleli v ulici Gower v Londýně, a [[17. září]] [[1842]] se přestěhovali do Down House v Downe (na jihu od Orpingtonu, nyní otevřený pro návštěvy veřejnosti). Darwinovi měli deset dětí, tři z nich zemřely velmi brzy. Mnoho z jejich dětí a vnoučat se později také proslavilo.
 
* William Erasmus ([[27. prosinec|27. prosince]] [[1839]] – [[1914]])
* Anna Elisabeth ([[2. březen|2. března]] [[1841]] – [[22. duben|22. dubna]] [[1851]])
* Marie Eleonora ([[23. září]] [[1842]] – [[16. říjen|16. října]] [[1842]])
* Henrietta Emma „Etty“ ([[25. září]] [[1843]] – [[1929]])
* [[George Darwin|George Howard]] ([[9. červenec|9. července]] [[1845]] – [[7. prosinec|7. prosince]] [[1912]])
* Elisabeth „Bessy“ ([[8. červenec|8. července]] [[1847]] – [[1926]])
* [[Francis Darwin|Francis]] ([[16. srpen|16. srpna]] [[1848]] – [[19. září]] [[1925]])
* Leonard ([[15. leden|15. ledna]] [[1850]] – [[26. březen|26. března]] [[1943]])
* Horace ([[13. květen|13. května]] [[1851]] – [[29. září]] [[1928]])
* Charles Waring ([[6. prosinec|6. prosince]] [[1856]] – [[28. červen|28. června]] [[1858]])
 
Některé z jejich dětí trpěly nemocemi nebo slabostmi a Charles Darwin se obával, že toto může být způsobeno blízkým příbuzenským vztahem jeho rodokmenu a rodokmenu jeho ženy. Vyjádřil to ve svých spisech v pojednáních o škodlivých následcích příbuzenského rozmnožování a výhodách křížení.
 
== Publikované práce ==
[[Soubor:Charles Darwin 01.jpg|thumb|Charles Darwin v pozdějších letech svého života]]
[[Soubor:Elliott & Fry04.jpg|thumb|[[Elliott & Fry]]: Charles Darwin, cca 1880]]
 
== Dmitrij Ivanovič Mendělejev ==
=== Česká vydání ===
* ''[[Vlastní životopis (Charles Darwin)|Vlastní životopis]]'', 1950 (''Autobiography of Charles Darwin'', 1887)
* ''[[O původu druhů|O vzniku druhů přírodním výběrem]]'', 1953 (''On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life'', 1859)
* ''[[Cesta kolem světa]]'', 1959 (''Journal and Remarks'' nebo ''The Voyage of the Beagle'', 1839)
* ''[[Cesta přírodozpytcova kolem světa]]'', 1912 (''Journal and Remarks'' nebo ''The Voyage of the Beagle'', 1839)
* ''[[Výraz emocí u člověka a u zvířat]]'', 1964 (''The Expression of Emotions in Man and Animals'', 1872)
* ''[[O původu člověka]]'', 1970 (''The Descent of Man and Selection in Relation to Sex'', 1871)
* ''[[O pohlavním výběru]]'', 2005 (část z knihy ''O původu člověka'')
 
==== 8. 2. 1834 – 2. 2. 1907 ====
=== Původní díla ===
* 1836: A LETTER, Containing Remarks on the Moral State of TAHITI, NEW ZEALAND, &c. – BY CAPT. R. FITZROY AND C. DARWIN, ESQ. OF H.M.S. 'Beagle.'
* Zoology of the Voyage of H.M.S. Beagle: publikováno mezi 1839 a 1843 v pěti částech různými spisovateli, editováno a dohlíženo Charlesem Darwinem
* 1840: Part I. Fossil Mammalia, by Richard Owen (Darwin's introduction)
* 1839: Part II. Mammalia, by George R. Waterhouse (Darwin on habits and ranges)
* 1839: The Voyage of the Beagle (Journal and Remarks)
* 1842: The Structure and Distribution of Coral Reefs
* 1844: Geological Observations of Volcanic Islands
* 1846: Geological Observations on South America
* 1849: Geology from A Manual of scientific enquiry; prepared for the use of Her Majesty's Navy: and adapted for travellers in general., John F.W. Herschel ed.
* 1851: A Monograph of the Sub-class Cirripedia, with Figures of all the Species. The Lepadidae; or, Pedunculated Cirripedes.
* 1851: A Monograph on the Fossil Lepadidae; or, Pedunculated Cirripedes of Great Britain
* 1854: A Monograph of the Sub-class Cirripedia, with Figures of all the Species. The Balanidae (or Sessile Cirripedes); the Verrucidae, etc.
* 1854: A Monograph on the Fossil Balanidæ and Verrucidæ of Great Britain
* 1858: On the Perpetuation of Varieties and Species by Natural Means of Selection
* 1859: On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life
* 1862: On the various contrivances by which British and foreign orchids are fertilised by insects
* 1868: Variation of Plants and Animals Under Domestication (PDF format), Vol. 1 (Proměnlivost rostlin a živočichů vlivem domestikace), Vol. 2
* 1871: The Descent of Man and Selection in Relation to Sex
* 1872: The Expression of Emotions in Man and Animals
* 1875: Movement and Habits of Climbing Plants
* 1875: Insectivorous Plants
* 1876: The Effects of Cross and Self-Fertilisation in the Vegetable Kingdom
* 1877: The Different Forms of Flowers on Plants of the Same Species
* 1879: „Preface and 'a preliminary notice'“ in Ernst Krause's Erasmus Darwin
* 1880: The Power of Movement in Plants
* 1881: Formation of vegetable Mould Through the Action of Worms
* 1887: Autobiography of Charles Darwin
=== Dopisy ===
* Correspondence of Charles Darwin
* 1887: Life and Letters of Charles Darwin, ed. Francis Darwin Volume I , Volume II
* 1903: More Letters of Charles Darwin, ed. Francis Darwin and A.C. Seward Volume I, Volume II
 
* • pokládán za nejslavnějšího ruského a slovanského chemika
== Odkazy ==
* • objevitel periodického zákona vlastnosti prvků
=== Reference ===
* • pracoval ve všech oborech chemie, zejména v chemii fyzikální, anorganické a v technologii
{{Překlad|en|Charles_Darwin#Religious_views|346497353}}<references />
* • měl velké zásluhy o ruský průmysl (petrolejový, hutnický, třaskavin), působil i ve veřejném životě a zasloužil se o spisovnou ruštinu
* • veškeré laboratorní práce prováděl v soukromé laboratoři, kterou mu poskytl k užívání bohatý amatér
* • již na začátku své vědecké činnosti se věnoval systematice chemických prvků; byl přesvědčen, že existuje zákonitá souvislost, která spojuje prvky do jediné soustavy – došel k závěru, že tímto pojítkem je „atomová váha“ (dnes relativné atomová hmotnost)
* • roku 1869 poprvé publikoval v časopise Ruské chemické společnosti svou tabulku prvků a na základě periodického zákona nově uspořádal a napsal základy anorganické chemie
* • roku 1870 předložil tabulku přesnější, doplněnou o další prvky
* • předpověděl také existenci prvků do té doby neobjevených, pro které rezervoval v tabulce přesná místa a určil jejich fyzikální a chemické vlastnosti
* • kromě anorganické chemie se věnoval i problémům organické a fyzikální chemie, vzduchoplavbě, meteorologii, technice měření, atd.
* • usiloval o využití minerálního bohatství a o rozvoj průmyslu v Rusku, navrhl průmyslový způsob ratifikace ropy, vyrobil bezdýmný střelný prach
* • z jeho přednášek vznikla v letech 1869-1871 dvousvazková učebnice Osnovy chemii (Základy chemie), podle níž se několik desetiletí učilo v Rusku i zahraničí
*
 
== Dmitrij Ivanovič Mendělejev ==
=== Literatura ===
* LHOTSKÝ Josef, ''Sen noci darwinovské aneb O čem se vám v souvislosti s evolucí ani nezdá'', Josef Lhotský, Knižní klub, ed. Universum, 2016
* Všeobecná encyklopedie Diderot – Dům OP, Praha 1997
* Dějiny Psychologie I. – doc. PhDr. A. Plháková, CSc. - UP Olomouc, 2004
* The Origin of Species - C.Darwin – Oxford U. Press, 1998
* Encyklopedie obecné psychologie – prof. PhDr. M. Nakonečný – Academia, 2003
* ed. Hodge, J. - Radick, G., ''The Cambridge companion to Darwin'', Cambridge - New York, [[2003]].
* Knot, R. - Knotová, R., ''Charles Darwin'', Praha, [[1989]].
* [[Richard Leakey|Leakey, R.E.]], ''Darwinův původ druhů v ilustracích'' Praha [[1989]].
* {{Citace periodika
| příjmení = Gabriel
| jméno = Jiří
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Pronikání darwinismu do českých zemí
| periodikum = Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. B, Řada filozofická
| odkaz na periodikum =
| rok = 1987
| měsíc =
| ročník =
| číslo = B34
| strany = 7–18
| url = https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/106580/B_Philosophica_34-1987-1_2.pdf?sequence=1
| issn =
| jazyk =
}}
 
==== 8. 2. 1834 – 2. 2. 1907 ====
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Otto|heslo=Darwin}}
* {{Wikicitáty|osoba=Charles Darwin}}
* {{NK ČR|jn19990001631}}
* {{Gutenberg autor}}
* [http://darwin-online.org.uk/ On-line archiv spisů Ch. Darwina (anglicky)]
* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/206452801280007-historicky-magazin/ Darwinova evoluční teorie] – video z cyklu České televize [[Historický magazín]]
 
* • pokládán za nejslavnějšího ruského a slovanského chemika
* • objevitel periodického zákona vlastnosti prvků
* • pracoval ve všech oborech chemie, zejména v chemii fyzikální, anorganické a v technologii
* • měl velké zásluhy o ruský průmysl (petrolejový, hutnický, třaskavin), působil i ve veřejném životě a zasloužil se o spisovnou ruštinu
* • veškeré laboratorní práce prováděl v soukromé laboratoři, kterou mu poskytl k užívání bohatý amatér
* • již na začátku své vědecké činnosti se věnoval systematice chemických prvků; byl přesvědčen, že existuje zákonitá souvislost, která spojuje prvky do jediné soustavy – došel k závěru, že tímto pojítkem je „atomová váha“ (dnes relativné atomová hmotnost)
* • roku 1869 poprvé publikoval v časopise Ruské chemické společnosti svou tabulku prvků a na základě periodického zákona nově uspořádal a napsal základy anorganické chemie
* • roku 1870 předložil tabulku přesnější, doplněnou o další prvky
* • předpověděl také existenci prvků do té doby neobjevených, pro které rezervoval v tabulce přesná místa a určil jejich fyzikální a chemické vlastnosti
* • kromě anorganické chemie se věnoval i problémům organické a fyzikální chemie, vzduchoplavbě, meteorologii, technice měření, atd.
* • usiloval o využití minerálního bohatství a o rozvoj průmyslu v Rusku, navrhl průmyslový způsob ratifikace ropy, vyrobil bezdýmný střelný prach
* • z jeho přednášek vznikla v letech 1869-1871 dvousvazková učebnice Osnovy chemii (Základy chemie), podle níž se několik desetiletí učilo v Rusku i zahraničí
{{Autoritní data}}
{{Portály|Biologie|Filosofie|Lidé|Spojené království}}
Neregistrovaný uživatel