Wikipedie

Dmitrij Ivanovič Mendělejev: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Dodatek
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
Máma
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
<br />
'''Dmitrij Ivanovič Mendělejev''' ({{vjazyce2|ru|Дмитрий Иванович Менделеев}}; {{JULGREGDATUM|1834|2|8|Link="true"}} [[Tobolsk]] – {{JULGREGDATUM|1907|2|2|Link="true"}} [[Petrohrad]]) byl ruský [[chemik]] a tvůrce původní [[periodická tabulka|periodické tabulky prvků]].
 
* Byl to chemik
== Význam ==
Stal se objevitelem [[Periodický zákon|periodického zákona]] prvků z roku [[1869]]. Svou první tabulku prvků publikoval v časopise Ruské chemické společnosti v roce [[1869]], o rok později pak předložil tabulku přesnější, doplněnou o další prvky. Práce z roku [[1870]] měla název ''Přirozená soustava prvků a její použití k udání vlastností prvků dosud neobjevených''.
 
K nejznámějším [[objev]]ům předpovězených prvků patřil objev eka-aluminia ([[gallium|gallia]]), eka-boru ([[skandium|skandia]]) a zejména eka-silicia ([[germanium|germania]]), jehož vlastnostem věnoval nejvíce pozornosti. [[Gallium]] objevil v roce [[1875]] [[Lécoq de Boisbaudran]] [[Spektrální analýza|spektrální analýzou]] ve [[sfalerit]]u, [[skandium]] roku [[1879]] [[Lars Frederik Nilson]] při studiu sloučenin prvků vzácných zemin a [[germanium]] roku [[1886]] [[Clemens Winkler]] při analýze nerostu [[argyrodit]]u. Objev germania se stal triumfem objevu periodického zákona.
 
[[Soubor:medeleeff_by_repin.jpg|náhled|vlevo|Portrét D. I. Mendělejeva od [[Ilja Jefimovič Repin|I. J. Repina]]]]
Geniálnost jím objeveného uspořádání chemických prvků, které je projevem pochopení přirozeného vztahu mezi prvky, potvrdilo studium rentgenových spekter a [[kvantová mechanika]]. Jen v původní formulaci periodického zákona došlo ke změně: výraz „atomová váha“ byl nahrazen výrazem atomové (nyní protonové) číslo. Podnětem k tomu byly výzkumy [[Radioaktivita|radioaktivity]] a [[Rentgenové spektrum|rentgenových spekter]], při nichž zjistil britský fyzik [[Henry Moseley|Henry Gwyn Jeffreys Moseley]] vztah mezi vlnočtem spektrální čáry K-série rentgenového spektra a pořadovým číslem prvku v periodické soustavě.
 
Publikoval na 400 prací (včetně prací z fyziky a [[metrologie]]), např. práce o původu [[Ropa|ropy]] a o jejím průmyslovém zpracování, o [[Roztok|roztocích]], provedl také například předběžné výpočty [[Jermak (ledoborec)|ledoborce Jermak]]. Napsal vynikající učebnici ''Základy chemie''.
 
== Ocenění ==
Jeho jménem je nazván rozlehlý [[impaktní kráter]] [[Mendělejev (kráter na Měsíci)|Mendělejev]] na [[odvrácená strana Měsíce|odvrácené straně Měsíce]]<ref name=iau>[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/3837 Crater Mendeleev on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}}</ref>, [[minerál]] [[mendelevit]] a 101. [[Chemický prvek|prvek]] [[mendelevium]]. Mezi další místa nesoucí jeho jméno patří [[Mendělejev (sopka)|stratovulkán]], podmořský hřbet, [[planetka]] [[hlavní pás|hlavního pásu]] [[Mendeleev (planetka)|(2769) Mendeleev]], objevená [[Nikolaj Černych|N. S. Černychem]] v roce [[1976]].
 
Mendělejevovo jméno bylo v éře [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] často užíváno; nesl jej Ruský chemicko-technologický institut v Moskvě, [[Tatarstán|tatarské]] město [[Mendělejevsk]], četná další sídla, obce a ulice, stejně jako moskevská stanice metra [[Mendělejevskaja (stanice metra v Moskvě)|Mendělejevskaja]]. Ruská akademie věd uděluje na jeho počest zlatou medaili.
 
Přes svůj význam nebyl Mendělejev nikdy členem [[Ruská akademie věd|Ruské akademie věd]], pokus o jeho zvolení členem v roce 1880 nebyl úspěšný. Příčinou byly nejspíš politické důvody.<ref>Henry M. Leicester, Mendeleev and the Russian Academy of Sciences, J. Chem. Education, Band 25, 1948, 439</ref> Mendělejev byl čestným členem [[Lomonosovova univerzita|Imperátorské moskevské univerzity]], členem [[Královská akademie umění (Rusko)|Akademie umění]] a 90 zahraničních akademií věd. V roce 1892 se stal členem [[Královská společnost|Royal Society]] a v roce 1882 získal [[Davyho medaile|Davyho medaili]], v roce 1905 [[Copleyho medaile|Copleyho medaili]].
 
Za učebnici organické chemie získal v roce 1862 [[Děmidovova cena|Děmidovovu cenu]]. Nejvyšší vědecké ocenění, [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]], na niž byl v roce 1906 nominován, nezískal. K jejímu udělení chyběl přitom hlas jednoho člena komise.<ref>[http://www.aktuell.ru/rupol0010/morenews.php?iditem=984 Russland-Aktuell], aktuell.ru, {{de}}, 24. 02. 2017]</ref> Z odtajněných starších záznamů z jednání výboru se ukazuje, že cenu nezískal pro nepřátelství se Švédem [[Svante Arrhenius|Svante Arrheniem]].<ref>http://jaroslavpetr.bigbloger.lidovky.cz/c/296191/Je-tragedie-nedostat-Nobelovu-cenu.html - Je tragédie nedostat Nobelovu cenu?</ref> V roce 1889 byl zvolen členem [[American Academy of Arts and Sciences]].
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Související články ===
* [[Periodická tabulka]]
* [[Periodický zákon]]
* [[Ruská akademie věd]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
 
{{Autoritní data}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Dmitrij_Ivanovič_Mendělejev“