Spojené státy americké: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Etymologie: Etymologie značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
→Etymologie: Anglicky jsou to United States. |
||
Řádek 177:
Původ pojmu Amerika je znám: V roce 1507 vyrobil německý kartograf [[Martin Waldseemüller]] mapu světa, na níž na počest [[Itálie|italského]] objevitele a [[kartografie|kartografa]] [[Amerigo Vespucci|Ameriga Vespucciho]] ([[latina|latinsky]] Americus Vespucius) označil země západní polokoule "Amerika". Zvolil Vespucciho a nikoli [[Kryštof Kolumbus|Kryštofa Kolumba]], který doplul k americkým břehům dříve, neboť Vespucci si narozdíl od Kolumba uvědomil, že je na novém kontinentě, kdežto Kolumbus se domníval, že dorazil do [[Asie]]. Sám Vespucci nazýval nový kontinent "Nový svět".<ref>https://www.hedvabnastezka.cz/cestovatele/8070-amerigo-vespucci-skutecny-objevitel-noveho-sveta/</ref>
První užití pojmu “Spojené státy americké” je doloženo v dopise z 2. ledna 1776, který napsal [[Irsko|irský]] generál americké revoluční armády Stephen Moylan asistentovi [[George Washington|George Washingtona]] Josephu Reedovi.<ref>https://www.irishcentral.com/roots/history/the-forgotten-irishman-who-named-the-united-states-of-america</ref> Ve veřejném textu se pojem prvně objevil v anonymní eseji v novinách ''The Virginia Gazette'', jež vycházely ve [[Williamsburg (Virginia)|Williamsburgu]]. Článek vyšel 6. dubna 1776. V právně závazném textu se název objevil v druhém návrhu [[Články Konfederace a trvalé unie|Článků konfederace a trvalé unie]], který připravil [[John Dickinson]]. Návrh vyhotovil k 17. červnu 1776 a uvádělo se v
Běžně se užívá též krátká verze názvu "Spojené státy", anglická zkratka "USA" v anglické i české výslovnosti (logický český ekvivalent SSA proti tomu zavededen není) či pojem "Amerika". V 18. století se užívalo též pojmu "Columbia", který odkazoval k objeviteli kontinentu [[Kryštof Kolumbus|Kryštofu Kolumbovi]]. Tento pojem, spíše literární, časem vymizel, ale je zachován v označení federálního území (de facto hlavního města) "[[Washington, D.C.|District of Columbia]]".<ref>https://www.history.com/news/how-did-washington-d-c-get-its-name</ref>
V [[
U přídavného jména "americký" převážil v češtině význam "vztahující se ke Spojeným státům", ačkoli pojem může značit i "vztahující se k celému [[Amerika|americkému kontinentu]]" (tedy severní i jižní Americe). Druhý význam je však typický jen pro odbornější [[geografie|geografické]], [[geologie|geologické]] či jiné [[Přírodní vědy|přírodovědné]] publikace. V běžné řeči a publicistice převažuje význam prvý. Ještě více pak u pojmu [[Američané|Američan]], kterým je prakticky vždy míněn "občan Spojených států amerických". Stejné je to v angličtině u pojmu "American". Američané jím označují jak "občana USA", tak "příslušníka amerického národa", neboť v tom ve Spojených státech prakticky není rozdíl, vzhledem k americké politické (státní) koncepci [[národ]]a. V Evropě převažuje pojetí národa kulturní (jazyk, kultura) či etnické (společný původ). V USA také pojem "nation" prakticky splývá s pojmem "stát" či "lid státu". Pro pojem národ v evropském smyslu se užívá spíše pojem "ethnicity".
| |||