Československé perutě v RAF: Porovnání verzí

Odchod do zahraničního odboje nebyl jednoduchý. Mnozí letci byli iritováni počátečním sklonem části velení, pozitivně reagovat na nabídku maršála [[Hermann Göring|Hermanna Göringa]] k převzetí asi 1&nbsp;500 pilotů a jiných specialistů do německého letectva po zřízení [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] (podle některých pramenů mělo dokonce dojít k prvním převodům strojů a posádek do [[Nacistické Německo|Německa]]<ref>Tyto prameny cituje i Ministerstvo obrany, aniž by je dementovalo; viz [http://www.army.cz/acr/raf/uvod/uvod.htm www.army.cz]</ref>). Druhým důvodem bylo provedení útěku. Mnoho letců odešlo nejprve do [[Polsko|Polska]], ovšem polské úřady nejevily ochotu případ řešit (většina vojáků byla pak převedena do [[Francie]], kde vstoupili do [[Cizinecká legie|cizinecké legie]], aby mohli být přijati do francouzské armády<ref>Pramen [http://druha.svetova.cz/clanky/ceskoslovensti-piloti/ druhá.svetova.cz] {{Wayback|url=http://druha.svetova.cz/clanky/ceskoslovensti-piloti/ |date=20060902021635 }} uvádí, že jen [[26. červenec|26.]] a [[29. červenec|29. července]] [[1939]] bylo dvěma transporty přesunuto kolem 700 vojáků.</ref>). Počátkem srpna 1939 si i polská vláda uvědomovala nebezpečí, které jí hrozilo od nacistického Německa, proto byla část pilotů, která dosud neodešla do Francie, přijata do polského letectva. Avšak jejich bojové vystoupení bylo velmi krátké, rychlá porážka Polska znamenala brzké ukončení jejich činnosti. Někteří piloti ustoupili se svými polskými kolegy do [[Rumunsko|Rumunska]], odtud se dostali na [[Střední východ]] a dále do Francie, jiní se dostali do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], kde byli nejdříve internováni, ovšem po intervenci československých orgánů v zahraničí byli přesunováni k jednotkám ve Francii, později ve [[Spojené království|Velké Británii]]. Po obsazení Polska zůstala jedinou cestou pro české emigranty na západ trasa z [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] přes [[Slovensko]] a [[Maďarsko]], kde však při jejich dopadení hrozilo vydání Němcům. Do bezpečí se čeští letci i vojáci dostali až při překročení hranic tehdejší [[Jugoslávie]], kde působil československý konzul, který zajišťoval jejich převoz do [[Bejrút]]u a [[Libanon]]u, odkud pokračovali směrem do Francie a posléze do Velké Británie.

* '''[[138. výsadková peruť RAF|138. (výsadková) peruť RAF]]''' (''№ 138 Special duties Squadron''), založená již roku 1918, roku 1941 (po založení oddělení ''SOE'' – ''Special Operations Executive'') byla v Newmarket přeformována na jednotku s účelem provádět záškodnické akce v zázemí nepřítele<ref>Srovnej zde [http://www.raf.mod.uk/history/ raf.mod.uk] {{Wayback|url=http://www.raf.mod.uk/history/ |date=20071225002038 }} - Royal Air Force History</ref>; peruť s mezinárodní posádkou létala stroji [[Armstrong Whitworth Whitley|Whitley]], [[Westland Lysander|Lysander]], [[Handley Page Halifax|Halifax]] a [[Short Stirling|Stirling]]. Byla to tato peruť, která provedla výsadek československých parašutistů do Československa v prosinci 1941 s účelem [[Operace Anthropoid|atentátu na Heydricha]].

* '''[[303. stíhací peruť|303. (polská) stíhací peruť RAF]]''' (''№ 303 Fighter Squadron''), zřízená na letišti Northolt 1940 jako polská jednotka RAF, byla na začátku Bitvy o Anglii nejúspěšnější perutí RAF; z mnoha československých letců, kteří zde bojovali, byl nejznámější [[Josef František]], který s počtem 17 jistých sestřelů německých letadel a jednoho pravděpodobného se stal nejlepším spojeneckým pilotem celé Bitvy o Británii<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=web.archive.org |url=http://letadla.pinknet.cz/osoba.php?cpilot=2 |datum přístupu=2003-06-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20030606120413/http://letadla.pinknet.cz/osoba.php?cpilot=2 web.archive.org]|datum archivace=2003-06-06 |nedostupné=ano }}</ref>.

Na druhé straně zde figuruje 531 příslušníků československého letectva, kteří během války ztratili život.<ref>Toto číslo uvádí [http://www.csletci.cz/raf.htm www.csletci.cz] {{Wayback|url=http://www.csletci.cz/raf.htm |date=20021129144356 }}; pramen [http://cz-raf.hyperlink.cz/index.html cz-raf.hyperlink.cz] uvádí pak 482 padlých.</ref>

Po návratu do osvobozeného Československa tyto perutě ještě krátkou dobu existovaly, nejpozději roku 1946 však byly jako perutě RAF zrušeny a zcela zařazeny do nové Československé armády. Příslušníci vedení zde převzali mnoho vedoucích úloh v oblasti vojenského letectví (až na několik málo letců, kteří až koncem války přešli do SSSR,<ref>V únoru 1944 se z Anglie vypravila skupina 20 letců, včele s F. Fajtlem, do SSSR, aby zde založili československou jednotku v Rudé armádě; viz [http://www.cs-letci.wz.cz/ww2/raf/raf.htm www.cs-letci.wz.cz] {{Wayback|url=http://www.cs-letci.wz.cz/ww2/raf/raf.htm |date=20070116141336 }}; viz i komentář na [http://www.fronta.cz/dotaz/ceskoslovensti-letci-v-sssr www.fronta.cz].</ref> byli jedinými odborníky v armádě): velitelé letišť, náčelníci výcvikových zařízení ap.

* {{cs}} [https://web.archive.org/web/20021211051746/http://www.csletci.cz/ex_raf.htm Svaz letců České republiky] (RAF)

* {{cs}} [https://web.archive.org/web/20080415183555/http://cs-letci.wz.cz/ Českoslovenští letci nejen ve 2. světové válce]