Černé uhlí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Překlep opraven značky: první editace editace z mobilu editace z mobilního webu |
Robot: Opravuji 8 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 1:
{{Možná hledáte|tento=usazené hornině|jiné =[[Černý uhlík]] - součást jemných aerosolových částic přispívající ke globálnímu oteplování}}
[[Soubor:Mineral Antracita GDFL001.JPG|náhled|Černé uhlí]]
'''Černé uhlí''' (zvané někdy také '''kamenné uhlí''') je jedním z druhů [[sedimentární hornina|sedimentární horniny]], která se řadí mezi [[uhlí]].<ref name="svitavy">{{Citace elektronické monografie|titul=ČERNÉ UHLÍ|url=http://www.oa.svitavy.cz/pro/renata/priroda/priroda1/nerosty/uhli/index.htm|datum přístupu=2008-2-4|url archivu=https://web.archive.org/web/20071103105906/http://www.oa.svitavy.cz/pro/renata/priroda/priroda1/nerosty/uhli/index.htm|datum archivace=2007-11-03|nedostupné=ano}}</ref> Vznikla ze dřeva, které bylo uloženo v [[Anaerobní|anaerobních]] vodních prostředích, kde nízké hladiny [[Kyslík|kyslíku]] bránily jeho kompletnímu rozkladu a [[Redoxní reakce|oxidaci]] organického materiálu zejména v [[Paleozoikum|prvohorách]] a [[Mezozoikum|druhohorách]] - v době kdy se formoval kontinent [[Pangea]]. Uhlí je vysoce hořlavá [[surovina]], jež se hojně užívá především jako [[palivo]] k získávání [[teplo|tepla]] a [[energie]]. Světová spotřeba uhlí v roce 2007 byla 7 192 milionů tun,<sup>[[Uhlí#cite%20note-2|[2]]]</sup> z toho 75% je využíváno pro výrobu elektřiny. Uhlí se řadí mezi [[neobnovitelný zdroj|neobnovitelné zdroje]].<ref name="sem">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.cbox.cz/filip.sellner/sem/index.html
| titul = Seminární práce - Téma:Fosilní paliva
| datum přístupu = 2008-2-4
| url archivu = https://web.archive.org/web/20070928001843/http://www.cbox.cz/filip.sellner/sem/index.html
| datum archivace = 2007-09-28
| nedostupné = ano
}}</ref> Nachází se nerovnoměrně rozložené na celém [[Povrch Země|zemském povrchu]] v nejsvrchnější [[zemská kůra|zemské kůře]]. Tato [[ložisko|ložiska]] dosahují různé [[Mocnost (geologie)|mocnosti]] a [[kvalita|kvality]] černého uhlí, která je závislá na stupni přeměny organického materiálu a době [[prouhelňování uhlí|prouhelnění]].
Řádek 13 ⟶ 16:
| titul = Fosilní paliva - Uhlí
| datum přístupu = 2008-2-4
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080121004902/http://www.fospaliva.wz.cz/page01.htm
| datum archivace = 2008-01-21
| nedostupné = ano
}}</ref>). Obsah uhlíku je závislý na typu (tzv. ''C<sup>daf</sup>''). Charakteristické jsou i [[prouhelňování uhlí|prouhelňovací skoky]] a změna lesku a páskování během vývoje. Při popisu černého uhlí se využívají názvy ''černouhelná hemifáze'', ''černouhelná ortofáze'' a ''černouhelná metafáze'', čímž se vyjadřuje zastoupení uhlíku. S nárůstem obsahu uhlíku současně dochází k poklesu prachové složky. Každé uhlí obsahuje nespalitelné a spalitelné [[minerál]]ní složky o různém zastoupení v závislosti na typu. Mezi nejvýznamnější patří [[vodík]] (okolo 3 %), [[dusík]], [[kyslík]] (3 %), [[síra]] (0,5 až 1,25 %<ref name="cez">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.cez.cz/presentation/static/encyklopedie/vykladovy_slovnik_energetiky/hesla/cern_uhl.html
| titul = CEZ - ČERNÉ UHLĺ
| datum přístupu = 2008-2-4
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080211221104/http://www.cez.cz/presentation/static/encyklopedie/vykladovy_slovnik_energetiky/hesla/cern_uhl.html
| datum archivace = 2008-02-11
| nedostupné = ano
}}</ref>), a malé procento [[voda|vody]].<ref name="sem"/><ref name="fos"/> Výhřevnost se pohybuje v rozmezí 30 až 36 MJ/kg (7000 až 8500 [[cal|kcal]]/kg).<ref name="sem"/>
Řádek 175 ⟶ 184:
| místo =
| jazyk = česky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080210144739/http://www.geofond.cz/dokumenty/nersur_rocenky/rocenkanerudy99/html/c_uhli.html
}}</ref>▼
| datum archivace = 2008-02-10
| nedostupné = ano
▲ }}</ref>
=== Lokality v Česku ===
Řádek 192 ⟶ 204:
| datum přístupu = 2008-02-04
| vydavatel = Spoluziti.cz
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080110075046/http://web.spoluziti.cz/miranda2/m2/spoluziti/z_medii/20071105a.html
}}</ref> V roce 1999 se těžilo přibližně 20 miliónu tun, což odpovídalo přibližně 1 % těžitelných zásob.<ref name="cez"/> Tento objem je ale dostatečný pro zabezpečení domácí poptávky, i když je část černého uhlí dovážena z [[Polsko|Polska]]. Na druhou stranu je část české produkce černého uhlí určena na export.<ref>{{Citace elektronické monografie▼
| datum archivace = 2008-01-10
| nedostupné = ano
▲ }}</ref> V roce 1999 se těžilo přibližně 20 miliónu tun, což odpovídalo přibližně 1 % těžitelných zásob.<ref name="cez"/> Tento objem je ale dostatečný pro zabezpečení domácí poptávky, i když je část černého uhlí dovážena z [[Polsko|Polska]]. Na druhou stranu je část české produkce černého uhlí určena na export.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mgr. Kavina
| jméno = Pavel
Řádek 204 ⟶ 219:
| místo =
| jazyk = česky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080222011611/http://www.eurobb.cz/CZ/informacni-texty/energeticka-bezpecnost-eu/energeticke-suroviny-ve-svete.html
}}</ref> Na [[Karviná|Karvinsku]] se černé uhlí podle současného premiéra [[Andrej Babiš|Andreje Babiše]] bude těžit do roku [[2030]].<ref>{{Citace periodika▼
| datum archivace = 2008-02-22
| nedostupné = ano
▲ }}</ref> Na [[Karviná|Karvinsku]] se černé uhlí podle současného premiéra [[Andrej Babiš|Andreje Babiše]] bude těžit do roku [[2030]].<ref>{{Citace periodika
| titul = Těžba černého uhlí na Karvinsku by mohla probíhat až do roku 2030
| datum vydání = 2018-09-27
Řádek 244 ⟶ 262:
| titul = Přehled důlních neštěstí v Číně
| datum přístupu = 2008-2-4
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120513131654/http://usmra.com/chinatable.htm
| datum archivace = 2012-05-13
| nedostupné = ano
}}</ref>
| |||