Hinduismus: Porovnání verzí

Přidáno 6 bajtů ,  před 1 rokem
ortografie
(ortografie)
'''Hinduismus''' je po [[křesťanství]] a [[islám]]u třetí nejrozšířenější [[náboženství]] na světě, které má téměř jednu miliardu následovníků. Je to označení pro [[tradice|tradiční]] [[indie|indický]] [[filosofie|filosofický]] a [[náboženství|náboženský]] koncept založený na historických duchovních praktikách, které jsou součástí životního stylu.
 
Název pochází z [[Perština|perského]] slovního kořene ''hindu'' (حندو), v [[sanskrt]]u ''sindhu'' (सिन्धु), což je pojmenování řeky [[Indus]]. [[Islám|Muslimští]] [[Peršané]] slovem '''hindu''' označovali nemuslimské obyvatelstvo, žijící za řekou [[Indus]]. Je to v principu podobné označení, jako u křesťanů v Evropě bylo slovo [[Pohanství|pohan]] pro obyvatelstvo nekřesťanské. Hinduismus není možno považovat za [[náboženství]] v evropském, [[teismus|teistickém]] smyslu (jako například judaismus, křesťanství, islám), nýbrž je to [[dharma]], způsob bytí, života, založený na určité filozofii. Toto slovo překládal přední český indolog [[Vladimír Miltner]] do češtiny jako ''držmo'' a definuje jej jako ''to, čehož jest se držeti'' a vysvětluje jejje jako ''všeindické pojetí vesmírného řádu, zákonů přírody i společnosti''.<ref>Miltner Vladimír, PhDr.,CSc.: Malá encyklopedie buddhismu, Praha 1997, ISBN 80-208-0394-7, str.77</ref>
 
[[Soubor:Aum Om navy blue circle coral.svg|náhled|upright=0.6|[[Óm]], posvátná slabika běžně užívaná jako symbol hinduismu]]
Původní, před-buddhistickou [[vaidika dharma|védskou dharmu]] reprezentuje dnes především společnost [[Árjasamádž]].
 
V pravém slova smyslu se tedy jedná o nábožensko-sociální (či filozoficko-sociální) systém, který v sobě zahrnuje právní a společenské normy.<ref>B. Knotková-Čapková a kol., Základy asijských náboženství I, Univerzita Karlova v Praze 2004, str. 111.</ref> K hinduismu se hlásí cca 900 milionů osob,<ref>http://www.adherents.com/adh_branches.html#Hinduism</ref> a je tím třetím největším společenstvím na světě. Indická ústava zahrnuje do hinduismu i [[buddhismus]], [[sikhismus]] a [[džinismus]].
Zatímco v Evropě se pod slovem ''Hindus''hinduista rozumí jednoznačně vyznavači „hinduistického náboženství“, v [[Indie|Indii]] má tento termín spíše politický kontext a označuje příslušníky politické komunity, mnohdy až extremisty. Tito mají v [[Indie|Indii]] i svoji vlastní politickou stranu, BJP – Bharatíja Džanata Párty = Indická lidová strana, což je pravicová strana prosazující [[Teokracie|teokratické]] principy.
 
== Rozšíření ==
== Člověk ==
[[Soubor:A day of devotion – Thaipusam in Singapore (4316108409).jpg|náhled|upright|Hinduistický festival v [[Singapur]]u]]
Poměrně starou a důležitou myšlenkou je nauka o [[reinkarnace|reinkarnaci]] (v plné šíři se objevuje už v [[Upanišady|Upanišadách]]). Lidská duše se podle ní po smrti znovu narodí do jiného těla. Kde a v jakých podmínkách se narodí, určuje tzv. ''[[karma (buddhismus)|karmanový zákon]]'' (od ''karman'' = čin). Člověk si svými činy vytváří buď dobrou nebo špatnou karmu, která se postupně hromadí a projevuje se v tomto a příštích zrozeních. Tento zákon je zcela nezávislý na bozích – je to prostě příčina a následek a člověk se dopadu své [[karma (buddhismus)|karmy]] nemůže vyhnout. Karmu vytváří i mluva. Negativní karma není dána „neposlušností vůči Bohu“, ale porušením vesmírných zákonů [[dharma|dharmy]]. Příčinou toho je nevědomost ([[avidja]]), která je postupně odstraněna a nahrazena poznáním – ''„Satjaméva džajaté“'' (Mundakópanišada), „Pravda vždy vítězí“.<ref>B. Knotková-Čapková a kol.: Základy asijských náboženství I. Univerzita Karlova v Praze 2004, str. 116 an.</ref>
 
Z tohoto koloběhu zrození ([[samsára]]), který je považován za velice strastný, je možno se dostat jedině vysvobozením ([[mókša]]) – to je doména mnoha spirituálních směrů. Zásadní předěl tedy pro hinduismus není smrt (jako ku příkladu v západních náboženstvích), ale dosažení ''mókši''.
Jindy dévům hrozí nebezpečí od asurů a v takových případech dévům často pomáhají Višnu nebo Šiva. Např. Višnu se zrodil jako Narasinha, aby zabil asuru Hiranjakašipua, který oddaností Brahmovi získal velikou moc a stal se téměř nesmrtelným.
 
Mezi nejznámější indické světce patří [[Vjása]] (podle tradice napsal [[Mahábhárata|Mahábháratu]] a provedl konečnou redakci [[Védy|Véd]]), [[Šankaráčárja]] (významný filosof, 788-820?), [[Kannappa]] (významný oddanýuctívač Šivy), [[Míra Báí]] (oblíbená oddanáuctívačka Kršny, 1498-1547), atd. Existuje mnoho dalších legendárních i historicky doložených světců a dodnes není v Indii málo těch, kteří jsou za světce považováni.
 
== Hinduismus v Česku ==
Neregistrovaný uživatel