Novosibirsk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
obyv. z WD
Řádek 66:
Po [[Únorová revoluce|únorové revoluci]] proběhly volby do městského Národního shromáždění. Paralelně byl založen Sovět dělnických, vojenských a rolnických delegátů. 27. prosince 1917 vtrhnul do budovy městské správy vojenský oddíl pod vedením Alexandra Iosifoviče Petuchova - moc ve městě se tak převzal místní sovět. Stejně jako v jiných městech pod kontrolou [[Bolševici|bolševiků]], i zde záhy vypukl [[rudý teror]]. Ten se nezaměřoval pouze na [[Měšťanstvo|buržoazii]], ale i na bývalé politické spojence (revolučně orientované politické strany), kteří nyní bolševikům překáželi.
[[Soubor:Старый Новосибирск 2.jpeg|náhled|300x300pixelů|Město na počátku 20. století]]
26. května 1918 však obsadil Novonikolajevsk 7. střelecký pluk [[Československé legie|československých legií]] "Tatranský" pod vedením kapitána [[Radola Gajda|Radoly Gajdy]]. Při bojové operaci jim pomáhali také členové místního protibolševického odboje. Zároveň lidové povstání v [[Tomsk]]u svrhlo guberniální bolševický sovět a byl vyhlášen záměr vytvořit nezávislou Sibiřskou oblast, v jejímž čele měl stanout představitel protimonarchistické univerzitní inteligence Grigorij Nikolajevič Potapin. 28. května přijel do Novonikolajevska plukovník Grišin-Almazov, který se představil jako velitel Západosibiřského vojenského okruhu republiky Autonomní Sibiř. Vojenská správa Novonikolajevska nechala 4. června 1918 bez soudu zastřelit představitele městského bolševického sovětu za zvěrstva, kterých se dopustili. 30. června předal Západosibiřský komisariát své kompetence Dočasné sibiřské vládě (pod vedením Vologodského), která vládla z Tomska a [[Charbin]]u. Vojensky v této době město stále ovládali českoslovenští legionáři. V listopadu 1919 Autonomní Sibiř padla, vojska 5. Tuchačevského [[Rudá armáda|Rudé armády]] dobyla [[Omsk]] (po uzavření "dohody" s československými legionáři o odchodu do Vladivostoku) a zanedlouho vojska Sibiřské armády složila zbraně. Tomsk a Novonikolajevsk padly po 20. prosinci 1919.
 
Na jaře 1920 zbylo v Novonikolajevsku pouze asi 20 tisíc obyvatel, nefungovaly zde téměř žádné instituce, vlaky nejezdily, lidé hladověli. Zpočátku zde byl umístěn [[Vladimir Iljič Lenin|Leninem]] zřízený orgán vojenské diktatury na Sibiři ''Sibrevkom'' a Novonikolajevsk se tak stal centrem Tomské gubernie. Zanedlouho však došlo k tzv. západosibiřskému povstání proti bolševikům (1921-1922), které požadovalo socialistickou revoluci bez bolševiků a [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany Ruska]]. Vážně hrozilo, že povstalci zaútočí na město, Sibrevkom byl proto promptně evakuován do Tomska a Novonikolajevsk přišel o status guberniálního města.