Fryštát: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 160:
 
== Stavební vývoj města ==
[[Soubor:JanHrad Larischa -zámek MönnichFryštát v Karviné 1450 a 1850.jpg|alt=Karviná|žádné|náhled|MěstskýKresba knížecípodoby hradFryštátského Fryštáthradu jev odroce svého1450 založenína rokusoučasném 1288profilu sídlemz nejvyšší slezskéroku aristokracie1850]]
[[Soubor:Freistadt - schloss 1900.jpg|alt=Karviná|náhled|Severní strana hradu po roce 1511 splynula s městem|střed]]
 
Řádek 168:
 
=== Gotika, 1290 - 1511 ===
[[Soubor:Hrad Fryštát 1500v Karviné, 2019.jpg|alt=Karviná|náhled|PravděpodobnáKresba podobapodoby gotickéhoFryštátského knížecího zámku - pohledhradu od severozápadu kolem roku 1500jihozápadu]]
 
 
Roku 1290 přišel z města Opole piastovský kníže Měšek I., aby na Těšínsku, dle tradice, založil svou rodovou větev. Usídlil se ve městě Cieszyn, které je asi o jedno století starší než Fryštát, a ve kterém již stálo středověké hradiště. Město Fryštát však pro časté záplavy přesunul na nedaleké skalní vyvýšené místo, kde dal postavit gotický hrad, který měl pomoci Slezskoostravskému hradu chránit moravsko - slezské hranice. hrazit na zák Hradozámek neměl mnoho obranných prvků a jeho vzhled byl přizpůsoben starogermánské tradici, která spočívala v kamenných základech do výše prvního patra a od prvního patra pak jako dřevěná stavba. Fryštát na rozdíl od jiných měst neměl české a polské obyvatelstvo, ale germánské. Tento vliv se zde udržel až do roku 1945, kdy byl plně nahra orozrůstat,a. kravit gotický kostel. Vzniklo zde takéu náměstí, které ale bylo od hradozámku odděleno vodním příkopem a městskou zdí. Po přičlenění Slezskumím koruny Českél. Kníže Kazde zřídil knížecí kancelář, ve které příležitostně úřadoval a gotický hradenci, ktszyěareál hradu ským sídlem. Z dob gotněkterée zachovalo zámecké jádro, kostel a půdorys města. Také mnohé měšťanské domy mají dochované gotické sklepy.<gallery>