Sokol (spolek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy |
Robot: Opravuji 4 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 264:
=== „Sokol má bratra všude“ ===
Sokol měl na vývoj Československa nesmírný vliv. Marek Waic uvádí: „…seděli v podstatě na všech významných místech státní správy. Jednalo se o ministerstva, soudy, policejní ředitelství, úřady statistické, zemské, pozemkové, pošty, magistrát města Prahy (senátor Baxa) atd.”<ref>WAIC Marek: Sokol v české společnosti 1862–1938. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 1997. ISBN 80-238-3287-5.</ref> Například již 2. listopadu 1918 došlo ke zřízení ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a v roce 1920 byl pod ním vytvořen „Poradní sbor pro tělesnou výchovu”, v němž si rozhodující vliv udrželi členové Sokola.<ref>Státní péče o tělesnou kulturu v ČSR (1918 - 1939) - [http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_tv/modules/low/kurz_text.php?id_kap=27&kod_kurzu=kat_tv_9025 eamos.cz] {{Wayback|url=http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_tv/modules/low/kurz_text.php?id_kap=27&kod_kurzu=kat_tv_9025 |date=20160202224910 }}</ref> V roce 1935 obsadili sokolové v parlamentu 106 míst: 70 poslanců a 36 [[senát]]orů, 45 agrárníků, 31 socialistů, 18 živnostníků a 12 představitelů Národního sjednocení.<ref name="1862-1938" /> Význam a vliv Sokola daleko přesahoval rámec tělovýchovy a sportu.
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 102-13621A, Prag, Stadion, Sokolfest.jpg|náhled|Praha 9. Sokolský slet 1932]]
Řádek 274:
{{Citát v rámečku|Hlásíme se veřejně k tomu, že pěstujeme též výchovu brannou. Zanechme proto již veřejných tajemných schůzí a řekněme to otevřeně. Ano pěstujeme výchovu brannou a jsme ochotni dáti se do služeb republiky v případě války, ať zví veřejnost k čemu jsme odhodláni a připraveni.|Z jednatelské zprávy Sokola v Libochovicích<ref name="Sokol a počátky Československé republiky" />}}
Na základě vládního nařízení č. 270/1936 Sb. ze dne 23. října 1936 vznikla [[Stráž obrany státu]] (SOS), do které vstupovali i sokolové.<ref group="pozn.">Podle vládního nařízení tvořili jednotky SOS státně spolehliví jednotlivci, příslušníci četnictva, policejních strážních sborů, obecní stráže bezpečnosti a vojenské osoby, příslušníci finanční stráže a osoby mající postavení jiné veřejné stráže (Sokol, střelecké jednoty, [[Republikanische Wehr|Rote Wehr]]), jiní zaměstnanci státu (Československých státních drah), ústavů, podniků a fondů státních nebo státem spravovaných a zaměstnanci veřejnoprávních korporací, ústavů podniků a fondů.</ref><ref>[http://hranicari.eu/index.php/pohranicni-straz/555/pred-mnichovem/jednotky-sos SOS]</ref><ref>[http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=6690&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 Vládní nařízení ze dne 23. října 1936 o stráži obrany státu]</ref> Od roku [[1937]] pomáhaly jednotky SOS obecním a městským úřadům při branném nácviku v sokolovnách, zejména při zacházení s plynovými maskami.<ref group="pozn.">Zřízení Civilní protiletecké obrany (1935, 1937), v rámci níž byli obyvatelé vybaveni plynovými maskami, prošli různými kurzy a cvičeními.</ref><ref group="pozn.">1. 9. 1937 začal platit Zákon o branné výchově, kterým se zaváděla branná výchova jako povinný předmět do škol. Branná výchova byla povinná pro muže i pro ženy, branný výcvik pouze pro muže.</ref> Zákon č. 75 z 8. dubna 1938 doplnil zákon o ochraně a obraně proti leteckým útokům v návaznosti na možné ohrožení ČR Německem. Po vyhlášení částečné mobilizace v květnu 1938 narukovali i sokolové.<ref name="Sokol v letech 1937-1939" /><ref>
V polovině září zřídilo vedení ČOS ve spolupráci s Ministerstvem sociální péče, [[Dělnická tělocvičná jednota|Svazem dělnických tělocvičných jednot]], [[Orel (spolek)|Orlem]] a [[Český červený kříž|Československým červeným křížem]] sokolská střediska s ústředím v Tyršově domě, která organizovala péči o uprchlíky (ubytování, zaměstnání), převoz majetku Sokola, Orla a DTJ a hlídky na [[Praha-Smíchov (nádraží)|smíchovském]], [[Praha hlavní nádraží|Wilsonově]], [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykově]] a [[Nádraží Praha-Těšnov|Denisově nádraží]]. Po pádu [[Třetí vláda Milana Hodži|Hodžovy vlády]] jmenoval prezident Beneš [[Vláda obrany republiky|vládu gen. Jana Syrového]]. Ministrem bez portfeje se stal starosta ČOS [[Stanislav Bukovský]]. K [[Všeobecná mobilizace v roce 1938|všeobecné mobilizaci]] došlo 23. září 1938. I.-IV. pásmo českého, moravského a slezského pohraničí obsadila německá branná moc mezi 1. a 7. říjnem 1938, V. pásmo do 10. října 1938. Vedení ČOS rozeslalo 1. října 1938 spěšný dotazník, ve kterém nabádalo neopouštět zabíraná území a ve dnech 2.-10. října převážel Sokol nákladními auty majetek zabraných jednot. Dne 22. října 1938 odešel exprezident Beneš do exilu a 25. října vydala vláda nařízení o otázkách státního občanství a opce, které upravovalo nabývání domovského práva.<ref name="Sokol za protektorátu" /> V obsazených územích zůstalo 452 384 českých občanů v Čechách a 64 7449 na Moravě.<ref name="Naše menšiny">Štěpánová Marie: Naše menšiny (později Naše hranice), meziválečný časopis podporující českou menšinu v národnostně smíšených oblastech severovýchodních Čech, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, 2015</ref>
Řádek 327:
== Socialistická tělovýchova a zákaz Sokola ==
Zástupci pěti československých tělovýchovných a sportovních organizací (Československá obec sokolská, Svaz dělnických tělocvičných jednot, [[Junák – český skaut|Junák]], Čs. všesportovní výbor a komunistická [[Federace proletářské tělovýchovy]]) vydali 9. května 1945 prohlášení ke sjednocení československé tělovýchovy a pod nově založeným „Ústředním národním tělovýchovným výborem” (ÚNTV) začaly tyto organizace v průběhu léta 1945 zakládat „místní tělovýchovné výbory”. Komunisté Federaci proletářské tělovýchovy ale neobnovili a vstupovali do Sokola. Proto v září 1945 vydal ÚNTV výzvu o sjednocení všech tělovýchovných a sportovních organizací do „Tělovýchovného svazu Sokol”. Proti tomuto sjednocení se razantně postavily [[Orel (spolek)|Orel]], [[Československý fotbalový svaz]], mírněji pak ČOS a [[Dělnická tělocvičná jednota|Svaz DTJ]]. Po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]] získal Sokol od „Osidlovací komise ministerstva zemědělství” a za spolupráce „okresních rolnických komisí” některé objekty, které později využíval pro letní školy v přírodě nebo sokolské letní tábory (například 1946 sokolský tábor [[Hajnice]], 1947 usedlost čp. 119 ve [[Velká Úpa|Velké Úpě III.]], Chatu pod Světlou v Temném Dole v Maršově IV., 1948 – 1949 sokolský tábor v [[Obří důl|Obřím dole]]).<ref>Sokol Stěžery (osidlovací dekret č. 28/1945) - [http://hradecky.denik.cz/spolecenska_rubrika/od-vzniku-prvniho-vesnickeho-lyzarskeho-oddilu-v-polabske-nizine-uplynulo-50-let-20151101.html článek Od vzniku prvního vesnického lyžařského oddílu v polabské nížině uplynulo 50 let]</ref><ref>Chata v [[Matějovice (Dešenice)|Matějovicích]] - [http://www.obecdysina.cz/e_download.php?file=data/editor/275cs_7.pdf&original=D%C3%BD%C5%A1insk%C3%A9_historick%C3%A9_st%C5%99%C3%ADpky_Mat%C4%9Bjovice.pdf Chalupa Matějovice 10]</ref> Poválečný sokolský slet 1. ledna 1946 znamenal sice obnovení Československé obce sokolské, ale se založením „Československého tělovýchovného svazu” (ČSTS) na podzim roku 1946 také první krok k jednotné tělovýchově. Po [[Únor 1948|únoru]] vzal vývoj v Sokole rychlý spád.<ref name="Vývoj Československé tělesné kultury v letech 1945 - 1956">Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury - [http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_tv/modules/low/kurz_text.php?id_kap=33&kod_kurzu=kat_tv_9025 Vývoj Československé tělesné kultury v letech 1945 - 1956] {{Wayback|url=http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_tv/modules/low/kurz_text.php?id_kap=33&kod_kurzu=kat_tv_9025 |date=20141006070410 }}</ref>
Předsednictvo tzv. „Ústředního akčního výboru Národní fronty” rozhodlo 27. února 1948, že jedinou tělovýchovnou organizací bude Sokol. Všechny tělovýchovné, sportovní a turistické svazy, spolky a kluby musely povinně převést majetek a členskou základnu pod JTO (jednotná tělovýchovná organisace) Sokol,<ref>[http://fotbalsenohraby.eu/wordpress/wp-content/uploads/2013/10/seno_sport_zpravodaj_1988.pdf Senohrabský sportovní zpravodaj 3/1988], strana 4</ref> které započaly zakládat na podporu [[Klement Gottwald|Gottwalda]] akční výbory v sokolských jednotách a župách. XI. všesokolský slet na [[Strahov (Praha)|Strahově]] v létě 1948 se již konal pod taktovkou KSČ. Průvod sokolů prošel kolem tribuny s [[Klement Gottwald|Gottwaldem]] mlčky a s odvrácenou hlavou, padala i hesla jako např. „Nikdo nesmí diktovat, koho máme milovat“, čímž dávali sokolové najevo, že nastolená vláda KSČ není vítězstvím všeho lidu.<ref>[http://www.ustrcr.cz/data/pdf/vystavy/sokol/panel33.pdf XI. slet 18. června 1948]</ref> Po XI. všesokolském sletu začátkem července 1948 a po akcích při pohřbu dr. [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] započalo nové vedení ČOS s čistkami.<ref name="Vývoj Československé tělesné kultury v letech 1945 - 1956" />
Řádek 350:
V roce [[1990]] došlo k znovuobnovení Sokola a k navázání na jeho programové tradice. Česká obec sokolská (ČOS) patří v České republice k nejpočetnějším občanským sdružením. Členská základna čítá kolem 180 000 cvičenců, kteří se věnují nejen sportu a pohybovým aktivitám, ale také kulturní a vlastenecké činnosti. „Sport pro všechny” zahrnuje základy sportovní a moderní [[gymnastika|gymnastiky]], pohybovou výchovu, rytmickou gymnastiku, [[aerobik]], cvičení s náčiním, různé taneční směry, [[atletika|atletiku]], míčové hry, netradiční hry a sporty, [[jóga|jógu]], základy asijských bojových umění, zdravotní gymnastiku, pobyt v přírodě a [[turistika|turistiku]]. Sokol se zabývá samozřejmě i výkonnostním [[sport]]em. „Vzdělavatelský odbor” má na starosti soubory [[Folklór|folklorní]], [[Divadlo|divadelní]], pěvecké, hudební a [[Loutkové divadlo|loutkářské]].
Základními organizačními jednotkami ČOS jsou tělocvičné jednoty, sdružené do 42 sokolských žup. Nejvyšším celkem a zároveň zřizovatelem je ČOS. Koordinační činnost mezi župami spadá do kompetence krajského zmocněnce. Vyslanci z župních valných hromad vytváří Výbor ČOS, který zasedá dvakrát do roka. Ten volí starostu ČOS, místostarosty, jednatele a statutární orgán - 13 členné předsednictvo. Vyvrcholením činnosti ČOS je [[všesokolský slet]].<ref>Stanovy ČOS - [http://www.sokol.cz/sokol/organizace/StanovyCOS_2014.pdf rok 2013] {{Wayback|url=http://www.sokol.cz/sokol/organizace/StanovyCOS_2014.pdf |date=20150414065245 }}</ref> Česká obec sokolská je členem Světového svazu sokolstva a také členem mezinárodní organizace ISCA (International Sport and Culture Association). V roce 2012 Sokol oslavil 150. výročí svého založení.
== Kritika ==
Řádek 426:
* {{Citace monografie
| titul = Pravidla Tělocvičné jednoty pražské Sokola
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/57075
| vydavatel = s.n.
| místo = Praha
Řádek 435:
| příjmení = Červinka
| titul = U kolébky Sokola : Vzpomínky účastníkovy
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/157529
| vydavatel = Šolc a Šimáček
| místo = Praha
Řádek 446:
| příjmení2 = Tallowitz
| titul = Památník Sokola Pražského: Památník vydaný na oslavu dvacetiletého trvání Tělocvičné jednoty Sokola Pražského
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/156133
| vydavatel = Sokol Pražský
| místo = Praha
Řádek 494:
| odkaz na autora = Josef Scheiner
| titul = Dějiny Sokolstva v prvém jeho pětadvacetiletí
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/163000
| vydavatel = Grégr
| místo = Praha
Řádek 504:
| odkaz na autora = Miroslav Tyrš
| titul = Statisticko-historický přehled jednot sokolských pro rok 1865.
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/173472
| vydavatel = Stýblo
| místo = Praha
| |||