Sněžka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -prázdný parametr alt
Robot: Opravuji 3 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Řádek 60:
[[Soubor:Schneekoppe Observatorium 1900.jpg|vpravo|náhled|Vrchol Sněžky kolem roku 1900; budovy zleva doprava: Pruská bouda, Česká bouda, kaple Sv. Vavřince, meteorologická stanice]]
 
Vrchol Sněžky je poměrně rozlehlý. Nejstarší stavbu najdeme na polské (slezské) straně vrcholu. Je to 14 metrů vysoká [[Kaple svatého Vavřince (Karpacz)|kaple sv. Vavřince]], o&nbsp;jejíž stavbu se zasloužil šlechtic [[Kryštof Leopold Schaffgotsch]].<ref name="historie" /> Stavba byla provedena v&nbsp;letech [[1665]]–[[1681]], ale první práce na výstavbě začaly již roku [[1653]]. Práce ale musely být ukončeny kvůli majetkové při s&nbsp;[[hrabě]]tem [[Humprecht Jan Černín|Humprechtem Černínem]], který si Sněžku nárokoval z&nbsp;titulu vlastnictví panství Schmiedeberg (dnes [[Kowary]]).<ref>[http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=11063&Itemid=34 ''Hraniční spory v&nbsp;Krkonoších''] {{Wayback|url=http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=11063&Itemid=34 |date=20130930013817 }} – článek Th. Lokvence v&nbsp;časopise ''Krkonoše-Jizerské hory''</ref> Spor o&nbsp;pozemky se táhl 11 let, a tak se se stavbou mohlo začít až v&nbsp;roce 1665.<ref name="historie" /> Bohoslužby se zde konaly pětkrát ročně. Kaple byla v&nbsp;roce [[1810]] uzavřena a do roku [[1850]] sloužila jako hospoda a útulek. Roku [[1854]] byla znovu vysvěcena a následně několikrát poničena [[požár]]em a obnovena.<ref name="historie" />
 
V&nbsp;roce [[1850]] byla postavena Polská (dříve Slezská) bouda. O&nbsp;sedm let později vyhořela, ale byla obnovena a sloužila až do roku [[1976]], kdy byl dán do užívání současný horský [[hotel]]. Ten je postaven podle projektu polského [[architekt]]a Lipińského.<ref name="historie" />
Řádek 68:
V&nbsp;roce [[1900]] byla postavena dřevěná budova meteorologické stanice. Stavba vysoká 18 metrů byla po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] jedinou fungující [[meteorologická stanice|meteorologickou stanicí]] ve střední [[Evropa|Evropě]]. Stržena byla v&nbsp;osmdesátých letech [[20. století]].
 
Na české straně Sněžky stála ještě nedávno zchátralá budova České boudy z&nbsp;roku [[1868]]. Na jejím místě byla v&nbsp;letech [[2005]]-[[2006]] postavena nová [[Česká poštovna na Sněžce|Česká poštovna]].<ref>[http://www.postovnasnezka.cz/ Česká poštovnna na Sněžce]</ref> Mezi lety [[1899]] a [[2009]] stála opodál budova původní poštovny, jež byla v&nbsp;[[červen|červnu]] [[2009]] rozebrána a převezena na [[Javorová skála|Javorovou skálu]], kde byla posléze znovu sestavena<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Česká poštovna na Javorové skále |url=http://www.campjavorovaskala.com/news/ceska-postovna-na-javorove-skale Česká|datum poštovnapřístupu=2010-07-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100616014614/http://www.campjavorovaskala.com/news/ceska-postovna-na-javorove-skale Javorové|datum skále]archivace=2010-06-16 |nedostupné=ano }}</ref>. Jednalo se o&nbsp;nejvyšší místo v&nbsp;ČR, kde bylo možno získat poštovní razítko. Další stavbou je horní stanice [[Lanová dráha Pec pod Sněžkou – Sněžka|lanovky z&nbsp;Pece pod Sněžkou]]. Lanovka má dva úseky a do provozu byla uvedena v&nbsp;roce [[1949]].
 
== Lanovky ==
Řádek 84:
Na Sněžku vede sedm základních pěších výstupů.
 
* {{turistická značka|žlutá}} Z&nbsp;Velké Úpy stoupá žlutá turistická značka po bývalé nosičské trase<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Poslední nosič na Sněžku Helmut Hofer |url=http://www.pecpodsnezkou.cz/library/1350512993_39_72-74.pdf Poslední|datum nosičpřístupu=2015-03-03 na|url Sněžkuarchivu=https://web.archive.org/web/20150402212009/http://www.pecpodsnezkou.cz/library/1350512993_39_72-74.pdf Helmut|datum Hofer]archivace=2015-04-02 |nedostupné=ano }}</ref>, kudy se na Sněžku nosily zásoby a stavební materiál. Na hřeben se dostává na rozcestí Nad Portášovými boudami, s&nbsp;lanovkou se setkává na Růžové hoře a pokračuje v&nbsp;jejím směru až na vrchol.
* {{turistická značka|modrá}} Z&nbsp;Pece pod Sněžkou prochází modrá turistická značka skrz Obří důl na Obří sedlo, kde se u&nbsp;polské chaty Slezský dům napojí na hlavní hřeben Krkonoš. Tato cesta je v&nbsp;zimě uzavřena kvůli nebezpečí lavin.
* {{turistická značka|modrá}}/{{turistická značka|červená}};{{turistická značka|modrá}} Ze Špindlerova Mlýna je možné vyjít k&nbsp;Luční boudě buď po modré turistické značce podél Bílého Labe nebo po červené turistické značce přes Kozí hřbety. Tyto obě trasy k&nbsp;Luční boudě mohou být v&nbsp;zimě ohroženy lavinami. Dále je možné pokračovat po modré přes Úpské rašeliniště do Obřího sedla a dále na vrchol po severozápadním hřebeni.