Sněžka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -prázdný parametr alt |
Robot: Opravuji 3 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 60:
[[Soubor:Schneekoppe Observatorium 1900.jpg|vpravo|náhled|Vrchol Sněžky kolem roku 1900; budovy zleva doprava: Pruská bouda, Česká bouda, kaple Sv. Vavřince, meteorologická stanice]]
Vrchol Sněžky je poměrně rozlehlý. Nejstarší stavbu najdeme na polské (slezské) straně vrcholu. Je to 14 metrů vysoká [[Kaple svatého Vavřince (Karpacz)|kaple sv. Vavřince]], o jejíž stavbu se zasloužil šlechtic [[Kryštof Leopold Schaffgotsch]].<ref name="historie" /> Stavba byla provedena v letech [[1665]]–[[1681]], ale první práce na výstavbě začaly již roku [[1653]]. Práce ale musely být ukončeny kvůli majetkové při s [[hrabě]]tem [[Humprecht Jan Černín|Humprechtem Černínem]], který si Sněžku nárokoval z titulu vlastnictví panství Schmiedeberg (dnes [[Kowary]]).<ref>[http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=11063&Itemid=34 ''Hraniční spory v Krkonoších''] {{Wayback|url=http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=11063&Itemid=34 |date=20130930013817 }} – článek Th. Lokvence v časopise ''Krkonoše-Jizerské hory''</ref> Spor o pozemky se táhl 11 let, a tak se se stavbou mohlo začít až v roce 1665.<ref name="historie" /> Bohoslužby se zde konaly pětkrát ročně. Kaple byla v roce [[1810]] uzavřena a do roku [[1850]] sloužila jako hospoda a útulek. Roku [[1854]] byla znovu vysvěcena a následně několikrát poničena [[požár]]em a obnovena.<ref name="historie" />
V roce [[1850]] byla postavena Polská (dříve Slezská) bouda. O sedm let později vyhořela, ale byla obnovena a sloužila až do roku [[1976]], kdy byl dán do užívání současný horský [[hotel]]. Ten je postaven podle projektu polského [[architekt]]a Lipińského.<ref name="historie" />
Řádek 68:
V roce [[1900]] byla postavena dřevěná budova meteorologické stanice. Stavba vysoká 18 metrů byla po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] jedinou fungující [[meteorologická stanice|meteorologickou stanicí]] ve střední [[Evropa|Evropě]]. Stržena byla v osmdesátých letech [[20. století]].
Na české straně Sněžky stála ještě nedávno zchátralá budova České boudy z roku [[1868]]. Na jejím místě byla v letech [[2005]]-[[2006]] postavena nová [[Česká poštovna na Sněžce|Česká poštovna]].<ref>[http://www.postovnasnezka.cz/ Česká poštovnna na Sněžce]</ref> Mezi lety [[1899]] a [[2009]] stála opodál budova původní poštovny, jež byla v [[červen|červnu]] [[2009]] rozebrána a převezena na [[Javorová skála|Javorovou skálu]], kde byla posléze znovu sestavena<ref>
== Lanovky ==
Řádek 84:
Na Sněžku vede sedm základních pěších výstupů.
* {{turistická značka|žlutá}} Z Velké Úpy stoupá žlutá turistická značka po bývalé nosičské trase<ref>
* {{turistická značka|modrá}} Z Pece pod Sněžkou prochází modrá turistická značka skrz Obří důl na Obří sedlo, kde se u polské chaty Slezský dům napojí na hlavní hřeben Krkonoš. Tato cesta je v zimě uzavřena kvůli nebezpečí lavin.
* {{turistická značka|modrá}}/{{turistická značka|červená}};{{turistická značka|modrá}} Ze Špindlerova Mlýna je možné vyjít k Luční boudě buď po modré turistické značce podél Bílého Labe nebo po červené turistické značce přes Kozí hřbety. Tyto obě trasy k Luční boudě mohou být v zimě ohroženy lavinami. Dále je možné pokračovat po modré přes Úpské rašeliniště do Obřího sedla a dále na vrchol po severozápadním hřebeni.
|