Slovenska lipa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m sjednocení infoboxu za použití AWB |
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 14:
== Vývoj měny, bankovky a mince ==
V průběhu roku 1989 přerostla [[inflace]] v [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]] do [[hyperinflace]]. V reakci na to připravil dr. Bogdan Oblak Hamurabi návrh zavedení účetní jednotky nazvané ''{{cizojazyčně|sl|slovenska lipa}}''.<ref name="zzv">{{Citace periodika | příjmení = Pančur | jméno = Andrej | titul = Ena država, en denar? | periodikum = Zgodovina za vse | druh nosiče = pdf | rok = 2006 | ročník = XIII | číslo = 2 | strany = 41 | url = http://www.sistory.si/publikacije/pdf/zgodovina_za_vse/2006_2_Zgodovina-za-vse.pdf | issn = 1318-2498 | jazyk = slovinsky }}</ref> Projekt zavedení jednotky byl zahájen [[15. květen|15. května]] 1989, kdy Hamurabi spolu s několika privátními subjekty, jež později společně založily společnost ''Lipa Holding'', přijalo rezoluci o nové slovinské měně.<ref name="zzv" /><ref name="denar">{{Citace elektronické monografie | titul = Slovenski denar: 1988 - 1991 - 1992 - 2006 - 2007 | url = http://www2.arnes.si/~gljsentvid10/slo_denar.html | datum vydání = [2007] | datum přístupu = 2011-09-22 | jazyk = slovinsky}}</ref> V září 1989 pak vydal časopis [[Mladina]] článek ''Lipa – nová měnová jednotka''. Práce na projektu ustaly v průběhu prosince 1989 v souvislosti s aplikací protiinflačního programu [[Svazová výkonná rada|svazové výkonné rady]] (vlády) [[Ante Marković|Anteho Markoviće]], v březnu 1990 však byly práce na projektu obnoveny.<ref name="zzv" />
Slovenska lipa byla kryta majetkem společnosti ''Lipa Holding'', která od března 1990 emitovala papírová platidla, ale také mincemi [[Jugoslávský dinár|jugoslávské měny]], neboť hodnota kovu v nich obsažených převyšovala jejich nominál.<ref name="zzv" /> Podle údaje na papírových platidlech byla měna kryta zlatem a jinými hodnotami.<ref>Srov. [http://upload.wikimedia.org/wikipedia/sl/5/5f/Lipa-front.jpg vyobrazení platidla].</ref> K 23. květnu 1990 odpovídala jedna slovinská lipa 49,02 jugoslávských dinárů.<ref name="denar" />
Řádek 20:
Bylo počítáno s vydáním bankovek v hodnotě ½ lipy s vyobrazením [[Anton Janša|Antona Janši]], jednolipové bankovky s vyobrazením [[Primož Trubar|Primože Trubara]], na dvoulipové bankovce měl být [[Jacobus Gallus]], na pětilipové [[Janez Vajkard Valvasor]], na desetilipové [[Jurij Vega]], na dvacetilipové bankovce měl být [[Anton Martin Slomšek]], na padesátilipové architekt [[Jože Plečnik]] a na stolipové bankovce básník [[France Prešeren]].<ref name="mladina" /> Do oběhu se však nakonec [[31. březen|31. března]] 1990 dostala jen bankovka v hodnotě jedné lipy s vyobrazením France Prešerena na lícní straně a vyobrazením nikdy nerealizované budovy [[Zákonodárné sbory Slovinska#Sídlo parlamentu|slovinského parlamentu]] od Jože Plečnika a knížecím kamenem na rubové straně.<ref name="denar" />
V červenci 1990 se rozhodla ''Lipa Holding'' vydat i dvě mince: zlatou minci v hodnotě 50 lip v nákladu 300 kusů a stříbrnou minci v hodnotě 1 lipy v nákladu 8 tisíc kusů. Autorem podoby obou mincí, jimž dominovala silueta France Prešerena, byl [[Stane Dremelj]]. V roce 1991 pak byl z pokynu Oblaka Hamurabiho, jenž zamýšlel opatřit slovinské oběžné mince, ve společnosti ''Zlatarna Celje'' upraven neznámý objem jugoslávských mincí v nominální hodnotě 10 par, na něž byla [[gravírování]]m uvedena hodnota dvě tisíciny lipy.<ref name="denar" /> V letech 1991 až 1992 pak byly vyraženy další mince v hodnotě 0,02; 0,05; 0,10 a 0,20 lipy.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Hamurabijeve lipe | url = http://www.mastatrade.si/Slovenija/Haburabijevelipe/tabid/324/Default.aspx | datum vydání = c2007 | datum přístupu = 2011-09-22 | jazyk = slovinsky | url archivu = https://web.archive.org/web/20111020143145/http://www.mastatrade.si/Slovenija/Haburabijevelipe/tabid/324/Default.aspx | datum archivace = 2011-10-20 | nedostupné = ano }}</ref>
Konec projektu v zásadě nastal na podzim 1991 po osamostatnění Slovinska, kdy bylo rozhodnuto o zřízení nové, oficiální, měny – tolaru.<ref name="mladina" /> Ještě v lednu 1991 při průzkumu veřejného mínění 49,1 % dotázaných uvedlo, že by se slovinská měna měla jmenovat lipa, pro tolar se vyslovilo pouhých 2,9 % dotázaných.<ref>{{Citace periodika | autor = S. P | titul = Javnost o slovenskem denarju | periodikum = Delo | odkaz na periodikum = Delo | datum vydání = 1991-01-22 | ročník = XXXIII | číslo = 17 | strany = 1 | url = http://arhiv.mm.gov.si/vlada/20/Delo/1991_22_01_Delo.pdf}}</ref>
|