Brno-město: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m delink |
m →Historický přehled: oprava odkazu |
||
Řádek 44:
}}</ref> Petrov je též jednou z [[hypotéza|hypotetických]] lokací [[raný středověk|raně středověkého]] brněnského [[hrad]]u, a z [[12. století]] pocházejí [[archeologie|archeologické]] doklady o nejstarším jednolodním petrovském [[kostel]]e s kryptou, kolem bylo doloženo soudobé osídlení, nikoliv však opevnění na přístupné straně. Palisádový žlab v místě domu Petrov 8 (biskupství) však nevylučuje existenci hrazeného dvorce. Existence přemyslovského správního hradu v 11. a 12. století na Petrově není ve světle archeologických výzkumů pravděpodobná. Petrovskému kostelu ze 12. století však předcházela ještě starší [[velkomoravská říše|velkomoravská]] [[rotunda]], jejíž pozůstatky byly nalezeny roku [[2010]].<ref>MERTA, David a HOLUB, Petr: ''Neznámý raně středověký kostel na Petrově''. ARCHAIA Brno o.p.s. [[1. duben|1. dubna]] [[2010]]. [http://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=385&blog_date=2010-04-01 Dostupné online.]</ref> Novodobé osídlení prostoru čtvrtě (přesněji jižní části), vzniklé na spojnici cest, je prokazatelně doloženo nejpozději od 12. století. Nejstarší známé osídlení prostoru čtvrti vznikalo pravděpodobně od [[12. století]] na spojnici cest, které procházely pozdějším městem. Kolem roku [[1200]] přišli [[Němci|němečtí]] ([[Rakousko|rakouští]]) a [[Valoni|valonští]] osídlenci, výrazně se rozrostlo osídlení zahrnující do 30. let [[13. století]] celé pozdější město v hradbách. Tento vývoj vrcholil vznikem institucionálního města asi ve 30., možná již ve 20. letech 13. století. Jeho právní řád byl odvozen od rakouských měst [[Enže]] a [[Vídeň|Vídně]].
V [[leden|lednu]] [[1243]] udělil [[Seznam představitelů českého státu|český král]] a [[Seznam vládců Moravy#Moravsk.C3.A1 markrabata|moravský markrabě]] [[Václav I.]] městu městská privilegia jímž se stala [[Město#Kr.C3.A1lovsk.C3.A1 a v.C4.9Bnn.C3.A1 m.C4.9Bsta|královským městem]]. Již tehdy bylo Brno alespoň zčásti obehnáno [[
Roku [[1420]] nechalo Brno spálit některé domy v předměstských čtvrtích, protože se obávalo, že by je mohli využít [[husitství|husité]] při případném obléhání města. V [[květen|květnu]] [[1428]] a pak roku [[1430]] neúspěšně obléhali Brno [[Husitství|husité]]. Brno zůstalo po celou dobu pevnou baštou katolictví, k čemuž přispěl jeho převážně německý charakter. [[Husitství|Husité]] město nedobyli, těžce však utrpělo [[Staré Brno]] a další blízké vsi a předměstí. Roku [[1454]] vypověděl [[židé|židy]] z Brna král [[Ladislav Pohrobek]]. V letech [[1467]]-[[1468]] bylo město ostřelováno špilberskou posádkou. Roku [[1603]] byli do města uvedeni [[Řád menších bratří kapucínů|kapucíni]], kterým městská rada prozatímně přidělila [[Kostel svaté Máří Magdalény (Brno)|kostel sv. Máří Magdalény]]. Roku [[1619]] se město přidalo ke [[České stavovské povstání|stavovskému povstání]], za což bylo po svojí [[kapitulace|kapitulaci]] roku [[1621]] potrestáno a přišlo o Špilberk. V letech 1619, [[1622]], [[1625]], [[1643]], [[1646]] a [[1648]] řádil ve městě [[mor]].
[[Soubor:Katastrální mapa Města Brna z roku 1876.jpg|náhled|vlevo|Fotokopie katastrální mapy [[katastrální území|katastrálního území]] Města Brna z roku [[1876]]]]
V roce [[1641]] po dobytí [[Olomouc]]e [[Švédsko|švédskými]] vojsky se Brno stalo faktickým hlavním městem [[Morava|Moravy]] mj. proto, že sem byly z Olomouce narychlo přemístěny [[Zemské desky]]. Konec sporu obou měst učinil však až roku [[1782]] markrabě a císař [[Josef II.]], který přiznal nárok na označení hlavního města definitivně Brnu. V letech [[obléhání Brna (1643)|1643]] a [[obléhání Brna (1645)|1645]] bylo Brno neúspěšně obléháno osmnáctitisícovým švédským vojskem [[generál]]a [[Lennart Torstenson|Torstensona]], který chtěl Brno použít jako základnu pro finální útok na [[Vídeň]]. Při prvním švédském obléhání Brna zapálili jeho obránci klášter františkánů pod Petrovem, aby zabránily Švédům v jeho případném využití při obléhání Brna. Požár se ale rozšířil i na [[klášter františkánek sv. Josefa]] a nakonec i zasáhl i [[katedrála svatého Petra a Pavla|katedrálu sv. Petra a Pavla]], kde zničil mimo jiné i knihovnu a archiv. Sami Švédové tehdy velké škody nenapáchali. Později se k Torstensonovu vojsku přidalo ještě desetitisícové vojsko [[Sedmihradsko|sedmihradského]] [[kníže]]te [[Jiří II. Rákóczi|Jiřího II. Rákócziho]], jehož část ale byla zanedlouho odvolána k [[Lednice (okres Břeclav)|Lednici]]. Během [[Obléhání Brna (1645)|tohoto obléhání]] město bránilo pouze 1476 obyvatel, přičemž vojáci tvořili necelou polovinu.<ref name="englund">ENGLUND, P. ''Nepokojná léta''. Nakladatelství Lidové noviny. Praha 2000</ref> Díky tvrdosti a nasazení obránců a geniální organizaci obrany [[Louis Raduit de Souches|Raduitem de Souches]]<ref name="englund" /> však Švédové neuspěli a s osmitisícovými ztrátami byli donuceni obléhání ukončit. V letech 1643 a 1645 zanikla téměř celá zástavba středověkých předměstských čtvrtí, které nechalo město také preventivně zlikvidovat. Po [[třicetiletá válka|třicetileté válce]] bylo město přeměněno v [[baroko|barokní]] [[pevnost (stavba)|pevnost]] s řadou [[bastion]]ů. Roku [[1742]] město neúspěšně obléhali [[Prusko|Prusové]]. Roku [[1777]] se město stalo centrem nově založeného [[diecéze brněnská|biskupství]], podléhajícího však Olomouckému arcibiskupství. V letech [[1805]] a [[1809]] město obsadila [[Napoleon Bonaparte|Napoleonská]] vojska, za jehož druhého pobytu započala likvidace bastionů. V roce [[1817]] bylo císařským dekretem Františka I. založeno Františkovo muzeum, dnešní [[Moravské zemské muzeum]], druhé největší a zároveň druhé nejstarší (po muzeu v [[Opava|Opavě]]) [[muzeum]] v ČR. Rok [[1839]] bylo město spojeno s [[Vídeň|Vídní]] železnicí. Roku [[1846]] bylo zavedeno veřejné osvětlení plynovými lampami, roku [[1847]] byl do Brna zaveden [[Telegrafie|telegraf]]. [[6. červenec|6. července]] [[1850]] bylo území Brna rozšířeno o 19 dalších katastrálních území a jeho [[rozloha]] se zvětšila na 1 732 [[hektar]]ů; jeho rozšířené území (tzv. [[vnitřní Brno]]) se pak zhruba krylo s moderní městskou částí [[Brno-střed]]. Samotné původní město se spolu se sousedním katastrálním územím [[Špilberk (katastrální území)|Špilberku]] stalo I. ze 4 nově zřízených samosprávných okresů, v jejichž čele stály okresní výbory v čele s představeným a náměstkem.<ref name="nazvoslovi">[http://www.brno.cz/download/ovv/ulice/top2.htm Vývoj názvosloví brněnských ulic a náměstí]</ref> Na území současného katastru čtvrti dále zasahovaly části II. a III. okresu. V letech [[1859]]–[[1864]] bylo postupně zbořeno téměř celé [[
| jméno = Karel
| odkaz na autora =
|