Perm: Porovnání verzí

Přidáno 10 bajtů ,  před 2 lety
(Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15))
== Život v Permu ==
=== Fauna ===
Pokračuje vývoj velkých [[foraminifery|foraminifer]] (mají i&nbsp;horninotvorný význam). Vymírají tabulátní a čtyřčetní [[koráli]] stejně jako [[stromatopory]]. Nastává konec dominantního postavení [[brachiopodi|brachipodů]] v&nbsp;bentické fauně (''Productacae'', ''Neospirifer'', ''Dielasma''). Početné útesy tvoří [[mechovky]]. Stratigraficky významní zůstávají [[goniatiti]] (''Properrinites'', ''Medlicotta'', ''Araxoceras''), většina však během permu vymírá. Hojní jsou [[mlži]], a to i&nbsp;sladkovodní, objevují se první praví [[amoniti]]. Koncem permu vymírají [[trilobiti]], mizí i&nbsp;některé skupiny hmyzu (Palaeodictyoptera), jejich místo zaujímají jiné – [[brouci]], [[motýli]]. Velmi hojní byli [[ostnokožci]], hlavně [[lilijice]] a [[poupěnci]]. <br />Perm je obdobím všeobecného rozvoje obratlovců. V moři převládají [[žraloci]] a zástupci rodu ''Palaeonisida'', kteří měli šupiny kosočtverečného tvaru pokryté silnou vrstvou pevné hmoty zvané [[ganoin]]. Kostry těchto ryb patří mezi nejčastější paleontologické nálezy obratlovců (v&nbsp;ČR v&nbsp;boskovické brázdě a podkrkonošské pánvi). Ke konci permu téměř vymírají [[krytolebci]] (první nálezy jejich koster v&nbsp;ČR pocházejí z&nbsp;roku 1872 od [[Černá Hora|Černé Hory]]. Bohaté naleziště objevil [[Josef Augusta (paleontolog)|Josef Augusta]] v&nbsp;roce 1924 v&nbsp;okolí [[Bačov]]a u&nbsp;[[Letovice|Letovic]]). Známý je také severoamerický rod ''[[Diplocaulus]]'' s charakteristickou "bumerangovitou" hlavou. Pod názvem ''Saurichnites'' jsou dochovány stopy krytolebců v&nbsp;bahně permských močálů. <br />Nejdůležitější skupinou se však stávají [[plazi]]. Většina patří dvěma řádům – Captorhinomorpha a Pelycosauria. První představuje nejprimitivnější plazy (býložravé i&nbsp;masožravé). Postupně se rozděluje na dvě větve, z&nbsp;nichž jedna vede přes savcovité plazy k&nbsp;savcům a člověku, druhá k&nbsp;dosud žijícím ještěrkám, želvám a želvámptákům. Ve svrchním permu Afriky se objevuje řád Eosuchia, nevelcí, avšak pohybliví a draví [[ještěři]], předchůdci dodnes žijící [[haterie]] (''Sphenodon'', Nový Zéland). Z&nbsp;řádu Pelycosauria se postupně vydělují tři větve. První z&nbsp;nich reprezentuje rod ''[[Varanosaurus]]'', jehož zástupci žili převážně ve vodě a živili se rybami. Druhou zastupují býložravci rodu ''[[Edaphosaurus]]'' s&nbsp;charakteristickými trnovitými výběžky obratlů. Masožravý rod ''[[Dimetrodon]]'' ze spodního permu Severní Ameriky (rovněž s&nbsp;"hřbetní plachtou") je typickým zástupcem větve třetí.
[[Soubor:Dimetrodon grandis.jpg|náhled|vpravo|''Dimetrodon grandis'']]
Řád Pelycosauria během permu mizí v&nbsp;severní Americe, zatímco v&nbsp;Africe a Asii se z&nbsp;něho vyvíjí řád [[Therapsida]]. Jeho zástupci měli tělo pokryté srstí a byli teplokrevní. Byli menšího vzrůstu, měli však již řádu progresívních znaků, kterými se blížili savcům (diferenciace chrupu, menší počet kostí lebky, redukce délky a počtu žeber, končetiny dobře přizpůsobené chůzi apod.). Typickým představitelem byl například býložravý ''[[Dicynodon]]'' či dravý ''[[Cynognathus]]''. [[Soubor:Dicynodon BW.jpg|náhled|vpravo|''Dicynodon'' ze spodního permu jižní Afriky]]
340

editací