Rožňava: Porovnání verzí

Přidáno 235 bajtů ,  před 9 měsíci
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
m (Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy)
(Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15))
 
== Dějiny ==
Město vzniklo jako hornické sídliště a jeho historie je spojena s těžbou zlata, stříbra, mědi a později [[Železná ruda|železné rudy]].<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Stručná história mesta |url=http://www.roznava.sk/portal/informacie/index.php?ids=17 Stručná|datum históriapřístupu=2019-04-18 mesta]|url archivu=https://web.archive.org/web/20100618050307/http://www.roznava.sk/portal/informacie/index.php?ids=17 |datum archivace=2010-06-18 |nedostupné=ano }}</ref> Bylo pojmenováno podle názvu výnosného dolu ''Rosnoubana'' (maď. ''Rozsnyóbánya'', něm. ''Rosenau'').
 
První zmínka o městě je na darovací listině z roku [[1291]] vystavené králem [[Ondřej III.|Onřejem III.]] ostřihomskému arcibiskupovi. První známou stavbou města je původně [[Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Rožňava)|farský kostel]] (v současnosti biskupská katedrála) z roku 1304. Kostel přešel mnoha přestavbami, největší proběhla na přelomu 15. a 16. století a zahrnovala tzv. Bakóczovskou kapli s renesančním vstupním portálem a pozdně gotickým [[Eucharistický svatostánek|pastoforiem]] na severní straně [[Kněžiště|presbytáře]]. První městské výsady získala osada v roce [[1340]] od uherského a polského krále [[Ludvík I. Veliký|Ludvíka I. Velikého]]. Až do roku [[1918]] patřila Rožňava k [[Uhersko|Uherskému království]], po [[První světová válka|první světové válce]] se stala součástí [[Československo|Československa]]. K Maďarsku patřila ještě krátce v letech [[1938]] až [[1945]].
154 569

editací