Přírodní park Bobrava: Porovnání verzí

Park leží asi 13 km západně od Brna na zalesněném území mezi obcemi [[Ořechov (okres Brno-venkov)|Ořechov]], [[Střelice (okres Brno-venkov)|Střelice]], [[Omice]], [[Popůvky (okres Brno-venkov)|Popůvky]] [[Tetčice]], [[Troubsko]], [[Neslovice]], [[Hlína (okres Brno-venkov)|Hlína]], [[Silůvky]], [[Prštice]] a [[Radostice]], v okolí středního toku říčky [[Bobrava|Bobravy]] ve střední části [[Bobravská vrchovina|Bobravské vrchoviny]]. Na území parku se nenachází žádné trvalé sídlo (pouze několik samot).<ref>http://bobrava.ic.cz/index.html</ref> Průměrná nadmořská výška je přibližně 400 m, přičemž nejvyšší body se nacházejí v jeho západní části nedaleko obcí Hlína (461 m) a Neslovice (452 m),<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://bobrava.ic.cz/geografie.html |datum přístupu=2009-03-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100407072418/http://bobrava.ic.cz/geografie.html |datum archivace=2010-04-07 |nedostupné=ano }}</ref> nejnižší místo je dno údolí Bobravy u Anenského mlýna (250 m) ve východní části parku.<ref name="martiško 12"/>

Na území parku žijí všechny běžné druhy lesních savců, jako je např. [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]], [[jezevec lesní]], [[kuna lesní]] atd., z drobných druhů např. [[rejsek malý]], [[rejsec vodní]] nebo [[plšík lískový]].<ref name="fauna">{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://bobrava.ic.cz/fauna.html |datum přístupu=2009-03-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100407072408/http://bobrava.ic.cz/fauna.html |datum archivace=2010-04-07 |nedostupné=ano }}</ref> Hnízdí zde asi 98 druhů ptáků<ref name="fauna"/> – např. [[jestřáb lesní]], [[včelojed lesní]], [[čáp černý]], [[krkavec velký]], [[sluka lesní]], [[datel černý]], [[strakapoud prostřední]], [[žluva hajní]], [[lejsek bělokrký]]. Charakteristický pro tuto oblast je [[konipas horský]]. Z vodního ptactva v parku hnízdí např. [[potápka malá]], [[chřástal vodní]] nebo [[chřástal kropenatý]].<ref name="martiško 14-15">Martiško, J.: ''Přírodní parky Jihomoravského kraje'', Brno 2007, s. 14-15. </ref> Početné jsou také populace některých obojživelníků, zejména [[ropucha obecná|ropuchy obecné]] a [[skokan štíhlý|skokana štíhlého]], kteří se na jaře stahují do zdejších vod za účelem rozmnožování.<ref name="martiško 12"/> Pozorovat je možné rovněž [[rosnička zelená|rosničku zelenou]], [[čolek obecný|čolka obecného]], [[čolek velký|čolka velkého]] a vzácně i [[mlok skvrnitý|mloka skvrnitého]] (masív [[Bučín]]a).<ref name="martiško 14">Martiško, J.: ''Přírodní parky Jihomoravského kraje'', Brno 2007, s. 14.</ref>