Arcibiskupské gymnázium Praha-Bubeneč: Porovnání verzí

typo
(typos)
(typo)
Dne 2. ledna 1942 bylo gymnázium podle rozkazu [[K. H. Frank|K. H. Franka]] zrušeno pro „nepřátelské chování žáků i učitelů vůči Říši“. Studenti dostali možnost dokončit studia na Jiráskově gymnáziu v Resslově ulici.<ref name="ckk-historie" />
 
Po [[osvobození Československa]] nemohla být škola obnovena v původním místě, protože budovu po německé Ordnungspolizei zabralo československé [[Ministerstvo vnitra Československa|Ministerstvo vnitra]].<ref name="jesuit">http://www.jesuit.cz/bulletin/?rok=2007&cislo=1&clanek=rozhovor Petr Havlíček: Dobrodružství „Jeho Sladkosti“ (rozhovor s [[Josef Cukr|Josefem Cukrem]] in ''Bulletin Jezuité''. Leden 2007.)</ref> V letech 1951–55 zde Ministerstvo provozovalo tajnou věznici [[Státní bezpečnost|StB]], především pro [[agent-chodec|agenty-chodce]], jakožto buržoazní [[nacionalista]] zde byl ale tajně vězněn i pozdější československý prezident [[Gustáv Husák]], odsouzený tehdy na [[doživotí]].<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/, Chůze přes čáru, reportáž pořadu Reportéři ČT], 28. 2. 2015. Čas 4:00.</ref> Po celou dobu provozu věznice byl jejím velitelem nadporučík Vojtěch Kozel;<ref>[http://www.policie.cz/clanek/publikace-securitas-imperii-01-14.aspx?q=Y2hudW09Nw%3d%3d Securitas Imperii 7, Praha, ÚDV 2001, str. 289.] (pdf)</ref> věznicí za tuto dobu prošlo na 600 vězňů.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/, Chůze přes čáru, reportáž pořadu Reportéři ČT], 28. 2. 2015. Čas 3:42.</ref> Náhradní prostory gymnázium obdrželo v objektu ŔádovéhoŘádového dívčího reálného gymnázia ve Voršilské ulici a 4. června 1945 byla obnovena výuka. Dne 6. února 1946 odmítlo Ministerstvo vnitra vrátit objekt v Bubenči a na školní rok 1947/48 se gymnázium přestěhovalo do objektu Arcibiuskupského semináře v Praze - Dejvicích. V roce 1948 bylo gymnázium i s většinou [[inventář]]e přesunuto do sudetského [[Bohosudov]]a v severočeském pohraničí na místo bývalého německojazyčného biskupského gymnázia, které [[Vysídlení Němců z Československa|vyhnáním německého obyvatelstva]] přišlo o žáky. Působilo zde však jen krátce. V noci ze 13. na 14. dubna [[1950]] bylo gymnázium přepadeno [[Lidové milice|Lidovými milicemi]]. Studenti byli odvezeni do Děčína, kde si je museli vyzvednout rodiče. Někteří z pedagogů byli uvězněni a v Bohosudovském objektu byl zřízen internační tábor pro jezuity a františkány. Činnost Arcibiskupského gymnázia tím byla definitivně ukončena.<ref name="ckk-historie" />
 
Ze současných škol lze teoreticky za jeho pokračovatele považovat [[Biskupské gymnázium Bohosudov]]. Současné [[Arcibiskupské gymnázium v Praze]] sídlí jinde a nemá s původním AG, kromě jména, nic moc společného.