Pneumatická tramvaj: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m linkfix
Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Řádek 17:
* Tramvaje v [[Saint-Quentin]] de 1899–1908 (jiné zdroje udávají zahájení k roku 1901)
 
Pneumatický pohon našel uplatnění i na mnoha [[důlní dráha|důlních drahách]]: výhodou oproti spalovacím pohonům bylo například snížení rizika výbuchu [[Methan|metan]]u.<ref name="silniki">Silniki pneumatyczne – Historia, wynalazki.yoyo.pl, [http://www.wynalazki.yoyo.pl/viewpage.php?page_id=4 původní umístění] {{Wayback|url=http://www.wynalazki.yoyo.pl/viewpage.php?page_id=4 |date=20090518022939 }}, [http://web.archive.org/web/*/http://www.wynalazki.yoyo.pl/viewpage.php?page_id=4 archiv]</ref> Podle některých zmínek byl pneumatický pohon používán i na některých tramvajových tratích v [[Spojené státy americké|USA]].<ref name="silniki" /> O využití tohoto pohonu se uvažovalo i v projektech metra v Paříži a v [[New York]]u, avšak k realizaci nedošlo. V dnešní době, v souvislosti s hledáním alternativních pohonů, se k úvahám o pneumatickém pohonu (avšak pro automobily) vrací například korejská firma PHEV nebo francouzská MDI.<ref name="silniki" />
 
== Související články ==
Řádek 36:
* [https://web.archive.org/web/20090522122845/http://www.dampftram.ch/drucklufttram.html Geschichte – Drucklufttram], Berner Tramway-Gesellschaft
* [http://www.aqpl43.dsl.pipex.com/MUSEUM/TRANSPORT/comprair/comprair.htm#m Compressed-Air Propulsion – the Mékarski system: 1876], the Museum of RetroTechnology, The Self Site, 9. 3. 2009
* Silniki pneumatyczne – Historia, wynalazki.yoyo.pl, [https://web.archive.org/web/20090518022939/http://www.wynalazki.yoyo.pl/viewpage.php?page_id=4 původní umístění], [http://web.archive.org/web/*/http://www.wynalazki.yoyo.pl/viewpage.php?page_id=4 archiv]
* ''Dictionnaire encyclopédique et biographique de l'industrie et des arts industriels : contenant 1'', Paris, Librairie des dictionaires, 1886, Eugène-Oscar Lami, [http://visualiseur.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k39784j on line]: ''"Le faible rendement que l'on tirait des machines à air tenait à l'impossibilité de faire de la détente. Il y avait donc lieu, pour rendre les moteurs à air comprimé réellement pratiques, de trouver le moyen de faire travailler sans inconvénient à grande détente. C'est ce perfectionnement qui a été résolu de 1872 à 1875 par un ingénieur français, M. Louis Mekarski, dont le procédé « est le seul artifice qui permette d'employer rationnellement de l'air emmagasiné dans des réservoirs à des pressions très fortes. Ce procédé consiste à faire agir sur les pistons, comme fluide moteur, non pas simplement de l'air comprimé sec et froid, mais un mélange d'air comprimé et de vapeur d'eau, dont le calorique latent se trouve, pendant la détente, partiellement utilisé pour limiter l'abaissement de température."''
* Rudolf Novák: ''Plynová tramvaj. Část 2.'' U Plynárny 500, měsíčník Pražské plynárenské a. s., [http://www.ppas.cz/media/casopis/uplynarny500-2006-10.pdf č. 10/2006], str. 10