Spojené státy americké: Porovnání verzí

Přidáno 2 472 bajtů ,  před 9 měsíci
→‎Studená válka: Současná historie
Značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
(→‎Studená válka: Současná historie)
Značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
20. léta 20. století přinesla další mohutný rozmach hospodářství. <ref>http://www.dejepis.com/ucebnice/vyvoj-v-letech-1924-1929/</ref> Americkým sebevědomím zacloumal až [[Krach na newyorské burze|krach na newyorské burze]] v roce 1929.<ref>https://www.penize.cz/15898-krach-na-newyorske-burze-v-roce-1929</ref> Ten způsobil [[Velká hospodářská krize|celosvětovou ekonomickou krizi]], jež katalyzovala zejména politický vývoj v Evropě (pomohla zvláště vzestupu fašismu a nacismu). V samotných Spojených státech vedla k opuštění čisté „[[laissez faire]]“ ekonomické politiky a větším státním zásahům do ekonomiky v rámci plánu zvaného [[New Deal]], který připravil Demokrat [[Franklin Delano Roosevelt]].<ref>https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/New_Deal</ref> Plán měl své kritiky, ale obzvláště dobře se hodil pro válečný stav, do něhož se USA dostali poté, co Japonsko [[Útok na Pearl Harbor|napadlo jejich základnu Pearl Harbor]] v Pacifiku.<ref>https://www.reflex.cz/clanek/causy/73453/pearl-harbor-zacatek-valky-ktera-skoncila-atomovymi-vybuchy.html</ref> Američané poté vyhlásili válku nejen Japonsku, ale i jeho spojenci, nacistickému Německu a vstoupili tak do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] (již předtím ovšem hospodářsky podporovaly [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojence]] podle [[Zákon o půjčce a pronájmu|Zákona o půjčce a pronájmu]] z roku 1941<ref>http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=52591&title=Lend-Lease Act</ref>). USA se podílely přímo na poražení Německa na evropském kontinentě (viz [[Den D]]), Japonce pak porazily i za pomoci zcela nové zbraně – atomové bomby – kterou v roce 1945 [[Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki|svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki]]. Vítězné mocnosti, tedy USA, Británie, Francie a Sovětský svaz, pak dohodami ekonomickými ([[Brettonwoodský systém|konference v Bretton Woods]]) i politickými ([[Jaltská konference]]) narýsovaly podobu poválečného světa.<ref>https://www.novinky.cz/veda-skoly/historie2/241483-pred-40-lety-zavreli-americane-zlate-okno-z-bretton-woods.html</ref><ref>https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2720744-jaltska-konference-mela-prosty-cil-projednat-budoucnost-sveta</ref>
 
=== Studená válka ===
=== Spojené státy po roce 1945 - světová supervelmoc ===
Za války, která přímo nezasáhla území kontinentálních USA, se americká průmyslová výroba zdvojnásobila, zatímco Evropa byla hospodářsky na kolenou. Bylo zřejmé, že Spojené státy se staly klíčovou mocností západu. Po válce pomohly těžce postižené [[Západní Evropa|Západní Evropě]] včetně [[Západní Německo|Západního Německa]] v&nbsp;rámci [[Marshallův plán|Marshallova plánu]] k&nbsp;tomu, že tyto státy nejen poměrně rychle překonaly nejhorší problémy, ale navíc nastoupily cestu k&nbsp;výraznému hospodářskému růstu a&nbsp;k&nbsp;doposud nebývalému blahobytu.<ref>https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2438236-marshalluv-plan-postavil-povalecnou-zapadni-evropu-na-nohy-ceskoslovensko-stalo-mimo</ref> Po válce dostaly USA též do správy poručenská území [[Organizace spojených národů|OSN]] v&nbsp;[[Tichý oceán|Tichém oceáně]], jež byla předtím pod správou Japonska, a většina z&nbsp;nich se později stala volně přidruženými územími Spojených států ([[Marshallovy ostrovy]], [[Severní Mariany]], [[Federativní státy Mikronésie|Mikronésie]] atd.). Roku [[1959]] byly vytvořeny dva – dosud poslední – státy Unie: [[Aljaška]] a [[Havaj]].
 
Rozdělení sfér vlivu mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války proběhlo poklidně, ale klid nevydržel dlouho – po roce 1947 vzniklo mezi Spojenými státy (a jeho západními spojenci) a Sovětským svazem napětí, kterému se pak říkalo [[Studená válka]].<ref>https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pojem-studena-valka-byl-poprve-pouzit-pred-sedesati-lety/237986</ref> Toto napětí se projevovalo jak pozitivně, tedy snahou o ekonomického předběhnutí soupeřícího tábora či proslulým „[[Vesmírný závod|vesmírným závodem]]“, v jehož rámci Sověti vyslali prvního člověka do kosmu (1961) a Američané [[Apollo |přistáli na Měsíci]] (1969), ale občas se i různými, často velmi krvavými, „proxy wars“ (zástupnými konflikty). Na některých z nich se Spojené státy tak či onak přímo podíleli – [[Korejská válka]] (1950–53), [[Karibská krize]] (1962), [[Válka ve Vietnamu|Vietnamská válka]] (1959-1975). Zejména vietnamský konflikt vyvolal pnutí i uvnitř americké společnosti, odpor proti této válce probíhal v součinnosti s [[Afroamerické hnutí za občanská práva|hnutím za práva Afroameričanů]], které vedl především reverend [[Martin Luther King]].<ref>https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/martin-luther-king-atentat-50-let-vyroci_1804040842_jak</ref> Tento boj, podpořený zejména demokratickým prezidentem [[John Fitzgerald Kennedy|Johnem Fitzgeraldem Kennedym]] (zavražděn 1963), byl úspěšný: Zákony na obranu lidských práv z let 1964 (školy, zaměstnání a ubytování), 1965 (volby) a 1968 (trh s bydlením) zakázaly [[Diskriminace|diskriminaci]] na základě [[Lidská rasa|rasy]] nebo barvy pleti. Hnutí 60. let (někdy se hovoří o [[Kontrakultura 60. let|kontrakultuře]]) přinesla však i některé sporné jevy, jako je adorace drog a promiskuity, černošský radikalismus ([[Černí panteři]] [[Malcolm X|Malcolma X]] aj.), nebo levicový extremismus (obdiv k násilnické čínské [[Kulturní revoluce|kulturní revoluci]] apod.), což v 70. a 80. letech přineslo protipohyb – [[neokonzervatismus]], v USA reprezentovaný především republikánským prezidentem [[Ronald Reagan|Ronaldem Reaganem]]. Reagan zvolil tvrdý postup i vůči Sovětům, avšak byl to právě Reagan, který nakonec reagoval vstřícně na reformátorského vůdce Sovětského svazu [[Michail Gorbačov|Michaila Gorbačova]] (1985-1991) a sérií dohod o odzbrojení de facto Studenou válku ukončil. Ta definitivně skončila [[Pád komunismu v Evropě|pádem komunismu v Evropě]] (1989) a [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadem Sovětského svazu]] (1991). O Spojených státech se začalo hovořit jako o jediné světové supervelmoci.
 
=== Po roce 1989 ===
 
Euforie z konce Studené války a triumfu západního modelu společnosti trvala takřka po celá 90. léta 20. století. Americké ekonomice, opojené průnikem na nové trhy a [[Internetová horečka|možnostmi internetu, digitalizace a nových technologií]], se dařilo (90. léta jsou nejdelším obdobím setrvalého ekonomického růstu v americké historii).<ref> https://dumfinanci.cz/clanky/177-usa-supervelmoc/</ref> Svět do značné míry akceptoval i roli Spojených států jako „světového četníka“ (zejm. [[Válka v Zálivu|Válka v zálivu]] roku 1991).<ref>http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/operace-poustni-boure/</ref> Roku 2001 přišel však zlom. Jednak došlo k prasknutí „dot com bubliny“ na trzích a poté éru poklidného vývoje narušil [[Teroristické útoky 11. září 2001|teroristický útok z 11. září 2001]] na newyorská [[Světové obchodní centrum|Dvojčata]], který provedli islámští teroristé ze skupiny [[Al-Káida]].<ref>https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1442259-teroristicke-utoky-z-11-zari-trvale-zmenily-podobu-sveta</ref> Ačkoli se demokratický svět s Američany a jejich prezidentem [[George W. Bush|George W. Bushem]] v té chvíli solidarizoval, jejich reakce, obecně nazvaná [[Válka proti terorismu]], jež především spočívala v [[Válka v Iráku|invazi do Iráku roku 2003]], již tolik respektována nebyla a vzrostlo i napětí uvnitř americké společnosti. Jistotami zacloumala i finanční krize z roku 2008, která začala jako americká hypoteční krize, avšak přerostla v [[Velká recese|krizi celosvětovou]].<ref>https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a-trhy/skobrtnuti-ktere-zmenilo-svet-financni-krize-mela-za-nasledek-to-ze-chudi-zchudli-a-bohati-zbohatli.A180913_091304_firmy-trhy_ele</ref> Později vzrostlo rovněž napětí mezi Spojenými státy a dalšími velmocemi, které s nelibostí nesou americkou hegemonii - především Ruskem a Čínou.<ref>https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1529688-zmirneni-napeti-ve-vztazich-usa-a-ruska-novy-reset-je-ale-zatim-daleko</ref><ref>https://www.irozhlas.cz/ekonomika/obchodni-valka-usa-cina-2019-donald-trump-clo-dovoz-zbozi_1905110631_ako</ref> Oslabeny byly vztahy i se západní Evropou (krom Británie).<ref>https://echo24.cz/a/SjWcd/usa-a-evropa-maji-zasadne-jine-priority-ukazala-mnichovska-konference</ref> Tyto trendy vyvrcholily za vlády [[Donald Trump|Donalda Trumpa]], který nastoupil do prezidentského úřadu roku 2017.
 
== Geografie ==
2 023

editací