Kopidlno: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
památky zpřesnění
Řádek 34:
 
== Historie ==
Poprvé se písemně připomíná jako městečko roku 1322, kdy zde vlastnil dvůr Petr z Kopidlna. V letech 1365-1379 Zdeněk z Nadslavi a Střevače získal i Kopidlno, roku 1383 žil jeho stejnojmenný syn<ref>Tomáš Šimek a kolektiv:''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 313.</ref>. Páni Kopidlanští z Nadslavi, Střevače a Kopidlna měli ve znaku černobílou hlavu kamzíka či [[kozel|kozla]]a, která je vyobrazena na sklomalbách z [[Nadslav]]ského kostela<ref>SEDLÁČEK, August, ''Hrady, zámky a tvrze Království českého'', díl V, Praha 19311877, s. 275</ref> a která přešla také do současného znaku města Kopidlno. Oproti původní - středověké barevnosti erbovního štítu, který býval zlatý, je ovšem zvolena modrá. Roku 1615 se v Kopidlnu již připomíná Baltazar Robmhap ze Suché.
 
== Pamětihodnosti ==
{{viz též|Seznam kulturních památek v Kopidlnu}}
* [[Kopidlno (zámek)|Zámek]] z poloviny [[16. století]], byl přestavěn z původní [[vodní tvrz]]e po roce 1533, a po roce 1600 rozšířen na trojkřídlý; do dnešní [[Novorenesance|pseudorenesanční]] podoby přestavěn v druhé polovině [[19. století]]. Zámek obklopuje osmihektarový [[anglický park]] a zámecký [[rybník]], napuštěný již v první polovině 16. století.
*''Socha služky'' v zámecké zahradě: podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě.
*''Zámecké vězení'': zde byl před popravou vězněn [[Tomáš Svoboda (myslivec)|Tomáš Svoboda]], postava z [[Alois Jirásek|Jiráskova]] [[Temno (román)|Temna]].
*''Pomník Tomáše Svobody'' - před zámkem
* ''Památný kámen'', u kterého byl Tomáš Svoboda roku [[1728]] popraven, leží u prodejny ''Můj obchod''<ref>[http://www.jinoviny.cz/view.php?cisloclanku=2009060005 Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru]</ref>
* [[Baroko|Barokní]] [[kostel svatého Jakuba Většího (Kopidlno)|kostel svatého Jakuba Většího]] bylse postavenpřipomíná vjiž letechk roku 1361 jako farní, gotická stavba roku 1677 zcela vyhořela, nahrazena barokní centrální stavbou z let [[1704]] až [[1705]], sstavitel F. Spannbrucker, projektoval snad [[Jan Blažej Santini-Aichel]]; interiér upraven a zařízen kolem 1850-1852, postranní oltáře a kazatelna jsou barokní; malýmmalý hřbitůvkemhřbitůvek.
* barokní budova fary
* Mariánská statue na náměstí: socha Panny Marie Immaculaty mezi svatými Janem Nepomukem a Josefem (1720), s reliéfy sv. Václava, Floriána a Šebestiána
* Tělocvična - návrh arch. Č. Musil
* Nový hřbitov: mj. socha Poutníka od Antonína Suchardy
 
== Průmysl ==
Řádek 74 ⟶ 78:
* [[Josef Antonín Štěpán]] – císařský dvorní klavírmistr a hudební skladatel: nar. [[14. březen|14. března]] [[1726]] v Kopidlně, zemřel [[5. srpen|5. srpna]] [[1797]] ve [[Vídeň|Vídni]]
* V. Ržebka (Řepka) – řídící učitel obecné školy v Kopidlně, pisatel [[Kronika školství|Kroniky školství]]: zemřel [[20. červen|20. června]] [[1828]] v Kopidlně
* P. F.[[František Alois Vacek]] (Wacek)– kněz a učenec, buditel, historik a historickýgenealog, konzervátor Českého spisovatel:muzea; nar. [[12. květen|12. května]] [[1780]] v [[Jablonné]]m, zemřel [[4. únor]]a [[1854]] v Kopidlně
* J.Jan N.Nepomuk Filcík – vzorný učitel a spisovatel: nar. [[19. listopad]]u [[1785]] v Kopidlně, zemřel [[25. leden|25. ledna]] [[1873]] v [[Chrast]]i u [[Chrudim]]i.
* František Matěj Hilmar – učitel a hudebník: nar. [[23. září]] [[1803]] v [[Nová Paka|Nové Pace]], zemřel [[1. říjen|1. října]] [[1881]] v Kopidlně. Skladatel první tištěné české [[polka|polky]], nově se tvořícího českého tance. Zkomponoval díla: polky [[Esmeralda (polka)|Esmeralda]], [[Prachovská polka|Prachovská]], [[Anenská polka|Anenská]], dále různé chrámové skladby.<ref>[http://www.mujweb.cz/www/kopidlno/doc/hilmar.htm František Matěj Hilmar]</ref>
* František Jan Goebl (Kopidlanský) – český básník a spisovatel, později red. a žurnalista: nar. [[1826]] v Kopidlně
Řádek 100 ⟶ 104:
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* Emanuel POCHE a kolektiv: ''Umělecké památky Čech '', svazek 2, K-O. Academia Praha 1978, s.100-101
 
=== Externí odkazy ===