Kuřívody: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 59:
}}</ref>
Drtivá většina obyvatel byla [[Čeští Němci|německé národnosti]] a obec roku 1938 připadla po [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohodě]] [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]]. Po druhé světové válce byla z obce [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlena]] drtivá většina původních německy mluvících obyvatel a obec začala postupně upadat. Městečko náleželo v letech 1947 až 1991 do [[Vojenský prostor Ralsko|vojenského výcvikového prostoru Ralsko]] a za 44 let působení [[Československá armáda|československých]] a [[sovětská armáda|sovětských vojsk]] téměř zaniklo.<ref name="Uličník"/>
Kuřívody byly největším sídlem v tehdejším vojenském prostoru. Vzhled města a jeho ráz se během té doby zásadně změnil. Dnes jeho krásu a jedinečnost připomíná jen několik původních staveb a fragmentů, které se více či méně dochovaly. Některé roubené a hrázděné domy byly jedinečnou ukázkou lidové architektury v oblasti a jejich zničení je nenahraditelnou škodou. Z celého města, která měla před svým zničením 226 domů, zbylo původních 16. Hlavní komunikace, které vedly do směrů Mimoň, Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, [[Jezová]] a [[Židlov]], jsou dodnes využívány a je zachován jejich původní rádius. V okolí Kuřívod byla pole a louky, dnes je zde pouze divoká [[step]] (pseudostep), která zde zbyla po tankových střelnicích.<ref name="zanikleralsko">{{Citace elektronické monografie
| |||