Fritz Lang: Porovnání verzí

Odebráno 101 bajtů ,  před 1 rokem
fmt, wikilinky
m (→‎top: úprava infoboxu)
(fmt, wikilinky)
| velikost obrázku =
| rodné jméno = Friedrich Christian Anton Lang
| datum narození = [[5. prosinec|5. prosince]] [[1890]]
| místo narození = {{Flagicon|Rakousko-Uhersko}} [[Vídeň]], [[Rakousko-Uhersko]]
| datum úmrtí = [[2. srpen|2. srpna]] [[1976]] (85 let)
| místo úmrtí = {{Flagicon|USA}} [[Beverly Hills]], [[Kalifornie]], [[Spojené státy americké|USA]]
| přezdívka =
| aktivní roky = [[1919]] [[1960]]
| choť = [[Lisa Rosenthal]] (1919-19211919–1921) <br /> [[Thea von Harbou]] (1922-19331922–1933) <br /> [[Lily Latté]] (1971-19761971–1976)
| rodiče = Anton Lang <br /> Paula Langová
| děti =
Narodil se ve [[Vídeň|Vídni]] jako druhý syn architekta ''Antona Langa'' (1860–1940). Langovi rodiče byli římskokatolického vyznání. Jeho matka ''Paula Langová'' (1864–1920) se narodila jako Židovka, ale konvertovala ke katolicismu, když bylo Fritzovi 10 let. Lang nikdy neprojevoval zájem o svůj židovský původ a sám sebe identifikoval jako katolíka. Přestože nebyl příliš zbožný věřící, pravidelně používal katolických motivů a témat ve svých filmech. V roce [[1910]], ve svých 20 letech, opustil Vídeň a vydal se do světa. Cestoval po [[Evropa|Evropě]], [[Afrika|Africe]] i [[Asie|Asii]]. Po vypuknutí [[První světová válka|první světové války]] se Lang navrátil do Vídně a přihlásil se jako dobrovolník do rakouské armády. Bojoval mimo jiné v [[Rusko|Rusku]], kde utržil několik válečných zranění. V roce [[1916]], zatímco se zotavoval ze svých zranění, napsal své první scénáře a náměty pro filmy. V roce [[1918]] byl z armády propuštěn s hodností nadporučíka, načež ho jako scenáristu zaměstnal [[Erich Pommer]].
 
=== Výmarská kariéra (1918-19331918–1933) ===
Jeho scenáristická práce ovšem neměla dlouhého trvání, protože krátce nato začal Lang pracovat pro filmové studio Ufa jako režisér. Bylo to zrovna v době, kdy se utvářelo expresionistické hnutí, jehož byl významným představitelem. V roce [[1920]] potkal svojí budoucí ženu, spisovatelku a herečku [[Thea von Harbou|Theu von Harbou]]. se kterou společně napsali scénáře ke všem Langovým filmům mezi léty [[1921]] a [[1933]], což zahrnuje takové klasiky němé éry jako ''Doktor Mabuse, dobrodruh'' ([[1922]]), první část trilogie o Dr. Mabusovi, dále výpravný dvoudílný velkofilm ''Nibelungové'' ([[1924]]), slavný [[Metropolis]] ([[1927]]), nebo snímek ''Vrah mezi námi'' ([[1931]]), Langův první zvukový film. Jeho posledním německým filmem tohoto období byl snímek ''Závěť doktora Mabuse'' ([[1933]]), když v roce 1933 přišel k moci [[Adolf Hitler]], nový režim film zakázal z důvodu podněcování nepokojů. Snímek je opravdu někdy označován jako ani-nacistický, kvůli tomu, že Lang použil některé fráze používané nacisty a vložil je do úst hlavní postavě, šíleného Dr. Mabuseho. Lang byl znepokojen nástupem [[Nacistické Německo|nacistického režimu]], částečně kvůli svému [[Židé|židovskému původu]]. Podle norimberských zákonů byl totiž Lang Židem, přestože jeho matka konvertovala ke [[křesťanství]] a on sám byl vychováván jako křesťan. Jeho žena a spoluscenáristka jeho filmů Thea von Harbou byla navíc vášnivou sympatizantkou nacistů, již od roku [[1932]] členkou [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]].
 
Podle Langa si ho říšský ministr propagandy [[Joseph Goebbels]] nechal zavolat do své kanceláře, aby mu oznámil, že jeho film ''Závěť doktora Mabuse'' ([[1933]]) byl zakázán, přičemž mu ovšem nabídl pozici ředitele filmového studia Ufa, čímž by se Lang stal de facto vedoucím Říšského filmového průmyslu. Jak Lang později uvedl, bylo to právě během tohoto setkání, kdy se rozhodl prchnout do [[Paříž]]e. Což také prý učinil ještě téhož večera po tomto setkání s Goebbelsem. Do Paříže tedy Lang emigroval v roce [[1934]], čemuž předcházelo formální ukončení manželství s Theou von Harbou. Ve Francii poté stihl natočit jeden celovečerní film, než se přesunul do Spojených států.
 
=== Hollywoodská kariéra (1936-19571936–1957) ===
Po příjezdu do [[Hollywood]]u se Lang připojil ke studiu MGM, kde režíroval film ''Byl jsem lynčován'' ([[1936]]), příběh o muži, který je nespravedlivě obviněn ze zločinu a následně napadnut fanatickým krvelačným davem, které zapálí vězení, kde čeká na soud. Film byl dobře přijat diváky i kritiky a pomohl Langovi etablovat se v novém hollywoodském prostředí. V roce [[1939]] se stal americkým občanem. Během následujících 20 let natočil přes 20 celovečerních filmů, přičemž natáčel filmy různých žánrů a pracoval pro všechna velká hollywoodská studia, příležitostně také produkoval své filmy jako nezávislý. Tyto filmy, často dobovými kritiky hodnoceny nepříznivě kvůli jejich srovnávání s Langovou dřívější tvorbou, byly od té doby přehodnoceny a dnes je na ně nahlíženo jako na integrální součást vzniku a vývoje amerického žánrového filmu, obzvláště [[Film noir|filmu noir]].
 
* ''Špioni (1928)''
* ''Žena na měsíci (1929)''
* ''[[Vrah mezi námi]] (1931)''
* ''Závěť doktora Mabuse (1933)''
* ''Byl jsem lynčován (1936)''
* ''[[Ministerstvo strachu]] (1944)''
* ''Velký zátah (1953)''