Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 3 měsíci
typo, fmt
[[Soubor:Silkworm_%26_cocoon.jpg|náhled|Housenka a kokon<br>bource morušového]]
'''Hedvábnictví''' je obor hospodářství zahrnující všechny činnosti od chovu housenek až po zpracování [[přírodní hedvábí|přírodního hedvábí]] na [[příze]] a [[plošné textilie]]. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = silk industry
| url = https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/silk-industry
== Historie ==
[[Soubor:Court ladies pounding silk from a painting (捣练图) by Emperor Huizong.jpg|náhled|upright|''Dvorní dámy připravují hedvábné vlákno'', malba císaře [[Chuej-cung (Sung)|Chuej-cunga]]]]
První zmínka o objevu [[hedvábí]] (silk) a [[Bourec morušový|bource morušového]] (''Bombyx mori'') pochází z [[Čína|Číny]]. Objev hedvábnictví je připisován [[konkubinát|konkubíně]] čínského císaře [[Žlutý císař|Chuang-ti]], který žil asive 30003. lettisíciletí předpř. n. Kristeml.{{Doplňte zdroj}}
 
Tajemství výroby [[hedvábí]] čínští výrobci velmi pečlivě střežili před světem téměř 2000 let. Podle čínského historika Man-Tua-Lina se výroba hedvábí v 1. století před naším letopočtem rozšířila na Korejský poloostrov a odtud do Japonska. <ref>Henri Silbermann,''Die Seide, Ihre Geschichte, Gewinnung Und Verarbeitung''. Dresden 1897, s. 6-7</ref>. Ve 3. století n. l. bylo hedvábnictví v Japonsku již národním řemeslem. Hrdinské eposy Ramajána a Mahábharata svědčí o výrobě hedvábí v rané době také v Indii. prvními Evropany byli podle písemně zaznamenané tradice dva ariánští mniši - čínští misionáři ve službách byzantského císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]], kteří dokázali propašovat vajíčka bource morušového z [[Čína|Číny]] do [[Konstantinopole]] v dutých [[bambus]]ových holích.<ref>Henri Silbermann,''Die Seide, Ihre Geschichte, Gewinnung Und Verarbeitung''. Dresden 1897, s. 26-29</ref>.
 
Hedvábné vlákno vytváří [[bourec morušový]] (latinsky: ''Bombyx mori'' - „hedvábný motýľ“). Dospělý jedinec žije asi jen tři dny, ve kterých snese okolo 300 vajíček. Bourec morušový se živí listy [[morušovník]]u. Když dosáhne asi třicetinásobku původní délky, [[Kukla|zakuklí]] se. [[Housenka]] se do hedvábného vlákna, které sama vytvoří, zamotává a vytvoří [[kokon]] (zámotek). Jeden kokon může obsahovat 200 až 900 metrů dlouhé vlákno.{{Doplňte zdroj}}
 
Vlákno hedvábí tvoří bílkoviny [[fibrin]] a [[sericin]], které na [[vzduch]]u tuhnou a vytvářejí hedvábné vlákno, které je extrémně pevné a mohou se z něj [[Tkaní|tkát]] hedvábné látky. Hedvábné látky jsou zhotoveny z ušlechtilého přírodního materiálu, který má specifickou strukturu a mimořádný [[lesk]]. Už od nepaměti byl velmi cennou komoditou.
 
== Literatura ==
* Rangheri, Josef (překlad Thám, Karel Ignác): ''Poučenj o dobýwánj hedbáwj (hedbáwnictwj) w Čechách: wěrné, prosté, na wlastnj zkussenosti založené uwedenj, kterak se s hedbáwopředy neb hedbávnými hausenkami zde w zemi lehce a s gistotau y s užitkem zacházeti má''. Wydal František Geřábek w Praze 1813, 75 stran; dostupné online[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hedv%C3%A1bnictv%C3%AD&action=edit&section=5].
* Hiller, Ferdinand: Hedvábniství, in: ''Ottův slovník naučný'', díl VI., J. Otto Praha 1893, s. 146-147.
* Krejčík, J.: ''Hedvábnictví''. Vydal Hedvábnický spolek Praha, Praha 1921, Nakl. J. Šnajdr, Kladno, 20 stran.
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* Vladislav Dudák: ''Zapomenutá historie pražského hedvábnictví a morušovníků''. Dostupné [https://www.cenovamapa.org/Default.aspx?menu=Blog_Article&culture=cze&BlogPostID=80&s=03BB878C3AB969EB46E396BEECB9E17E20C31C1D online].
* ''Chov bource morušového''. Dostupné [http://lide.uhk.cz/fhs/student/sejblja1/02historie.html online].
 
* {{Commonscat}}
{{Autoritní data}}