Verze z 17. 5. 2019, 07:20 editovat Vřed (diskuse \| příspěvky) 3 003 editací Historie: doplnění zajímavosti. ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 6. 2019, 09:44 editovat zrušit editaci Vřed (diskuse \| příspěvky) 3 003 editací Drobná doplnění. Přejít na další porovnání →
Řádek 2: '''Bakalář''' (z [[latina\|lat.]] ''baccalaureus'') je [[akademický titul]] označující [[absolvent]]a [[vysoká škola\|vysoké školy]] v [[Vysoká škola#Bakalářský studijní program\|bakalářském studijním programu]]. Zkratka tohoto titulu je '''Bc.''', pro [[umělec]]ké [[studijní program]]y se používá varianta, resp. akademický titul, [[bakalář umění]] ve zkratce [[BcA]]. (z lat. ''baccalaureus artis''), přičemž obě zkratky titulů se případně umísťují před jméno. Dosažený stupeň vzdělání dle [[ISCED]] je 6 (''bachelor's degree''). Udělování titulu „bakalář“ (resp. i titulu „bakalář umění“) se v [[Česko\|České republice]] řídí [[zákon]]em č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Získá ho zpravidla absolvent tří až čtyřletého [[studium\|studia]] na [[univerzita\|univerzitě]] nebo jiné [[vysoká škola\|vysoké škole]], případně také [[student]], který ukončil studium na [[vyšší odborná škola\|vyšší odborné škole]] oprávněné tento titul ve spolupráci s vysokou školou udělovat. Dle zákona je studium vedoucí k udělení tohoto gradu zaměřeno především na přípravu k výkonu [[povolání]] a též i k dalšímu studiu. Úspěšný absolvent, bakalář, se tedy případně může přihlásit i k dalšímu vysokoškolskému studiu i v jiné [[oblast vzdělávání\|oblasti]] v [[Vysoká škola#Magisterský studijní program\|(navazujícím) magisterském studijním programu]] (7 v [[ISCED]]), ten následně zpravidla trvá 1-3 roky. Jako ''bakaland''<ref>http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=740&dotaz=and%20ant</ref> se někdy označuje student bakalářského studijního programu, příp. student pracující na své [[bakalářská práce\|bakalářské práci]]. Bakalářské studium se řádně ukončuje [[státní závěrečná zkouška\|státní závěrečnou zkouškou]] (''státnice''), jejíž součástí většinou bývá i obhajoba [[bakalářská práce\|bakalářské (diplomové) práce]].<ref>§ 45 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p45-3 Dostupné online.]</ref> Řádek 11: ''Baccalaureatus'' (''vavřínem ověnčený'') označoval původně na [[středověk]]é [[univerzita\|univerzitě]] [[akademický gradus]], jehož [[student]] dosáhl po absolvování [[trivium\|trivia]], které tvořila [[gramatika]], [[dialektika]] a [[rétorika]]. Poté absolvent vypomáhal s učením a následně se věnoval [[kvadrivium\|kvadriviu]]. Později se tento titul získával po absolvování [[artistická fakulta\|artistické fakulty]] a umožňoval vstup na ostatní [[fakulta\|fakulty]] univerzity. Bakalář následně po dalším studiu a obhajobě samostatné odborné práce (these) mohl získat gradus mistra (lat. [[magister]] – magistra) na artistické fakultě (fakultě [[Sedm svobodných umění\|svobodných umění]], odtud jeho celý název „magistr svobodných umění“). V [[české země\|českých zemích]] tradičně bakalářský titul, tedy bakalářské vzdělání, umožňovalo ještě v [[17. století]] vyučovat na [[obecná škola\|obecných školách]]. Pro [[Česko]] byl titul bakaláře znovu zaveden zákonem z roku [[1990]], aby také i české akademické tituly lépe odpovídaly titulům ve světě, respektive titulům, (přesněji: určitým stupňům formální kvalifikace), či programům, z ''anglosaského světa''. Do [[sametová revoluce\|revoluce]] bylo v tehdejším [[Československá socialistická republika\|socialistickém Československu]] charakteristické „dlouhé“ vysokoškolské studium a případně následná [[Kandidát věd\|aspirantura]], tedy „dvoustupňový ~~systém“~~systém.“ Po roce 1989, resp. po přechodu od státem [[Plánovaná ekonomika\|centrálně plánovaného hospodářství]] k [[tržní ekonomika\|tržní ekonomice]], zde byla zákonem z roku 1990 zavedena standardní třístupňová vysokoškolská soustava, přičemž tato soustava bývá obecně označována jako ekonomicky únosnější pro nekomunistické ([[kapitalismus\|kapitalistické]]) státy, a to právě kvůli rozdělení „dlouhého“ (magisterského) studia. V 90. letech [[20. století]], přesněji mezi lety [[1990]]-[[1998]], se dle tehdejšího vysokoškolského zákona (tedy zákona č. 172/1990 Sb.) původně v Česku studium, které vedlo k získání bakalářského gradu, oficiálně označovalo jako „(obsahově) ucelená část vysokoškolského ~~studia“~~studia.“ Tento zákon nicméně ještě zvlášť variantu [[Bakalář umění\|bakaláře umění]] (BcA.) pro [[umělec\|umělce]] neodlišoval. Po roce [[1998]] a zavedení BcA. pro umělce, respektive po [[Boloňský proces\|Boloňském procesu]], se z tohoto stal [[Studijní program#Bakalářský studijní program\|bakalářský studijní program]] a obdobně z „vysokoškolského studia“ se stal [[Studijní program#Magisterský studijní program\|magisterský studijní program]], z dříve „postgraduálního studia“ se pak stal [[Studijní program#Doktorský studijní program\|doktorský studijní program]] ([[Ph.D.]]). Dvoustupňový systém „dlouhého“ [[vysoká škola\|vysokoškolského studia]] a případné [[kandidát věd\|vědecké aspirantury]] se tak po [[Sametová revoluce\|revoluci]] i v Česku transformoval do třístupňového vysokoškolského systému standardního ve světě: bakalář (''bachelor's degree'') – [[magistr]] (''master's degree'') – [[Ph.D.\|doktor]] (''doctor's degree''). Pro orientaci lze uvést, že bakalářské studium tak trvá většinou 3-4 roky, případné (navazující) magisterské studium další 1-3 roky a případně následné doktorské studium obvykle další 3-4 roky. == Obdobné tituly v jiných zemích == V zemích [[Evropa\|Evropy]] v 90. letech 20. století postupně sjednocoval vysokoškolský systém do tří cyklů tzv. [[Boloňský proces]]. Bakalářský titul se tak v současnosti uděluje de facto po celém světě a značí standardní, základní vysokoškolský titul (stupeň kvalifikace), který označuje absolventa prvního cyklu vysokoškolského studia (blíže: [[ISCED]]), [[Vysoká škola#Bakalářský studijní program\|bakalářského programu]], obvykle v trvání tří až čtyřletého studia na vysoké škole. Titul bakaláře ([[angličtina\|angl.]] ''bachelor'') se ve světě uděluje v mnoha různých [[Oblast vzdělávání\|oblastech]] a podobách (či zkratkách), například: [[Bachelor of Arts\|B.A.]] (či BA, z [[latina\|lat.]] ''baccalaureus artium'') – ''Bachelor of Arts'', což značí bakaláře [[humanitní věda\|humanitních]] [[věda\|věd]], [[Bachelor of Science\|B.S.]] (BS, B.Sc., BSc, či BSc., z [[latina\|lat.]] ''baccalaureus scientia'') – ''Bachelor of Science'', což značí bakaláře [[přírodní věda\|přírodních]] věd, dále se ve světě udělují například: ''[[Bachelor of Engineering]], [[Bachelor of Laws]], Bachelor of Pharmacy, Bachelor of Medicine, Bachelor of Surgery'' a další bakalariáty, tedy pro různé obory. Existuje a uděluje se také kupříkladu: [[Bachelor of Business Administration\|B.B.A.]] – ''Bachelor of Business Administration'' atd. Oblasti, v nichž se bakalář uděluje, se liší dle jednotlivých zemí světa, rovněž se také liší i obvykle užívaný zápis (např. pokud jde o zápis zkratek, tečky – pokud jde třeba o [[Spojené státy americké\|USA]] či [[Spojené království\|UK]]). Pro [[Evropa\|Evropu]] či [[Austrálie\|Austrálii]] bývá typičtější bakalářský program v trvání 3 roky, pro [[Severní Amerika\|Severní Ameriku]] pak většinou v trvání 4 roky.

Bakalář: Porovnání verzí