Verze z 1. 10. 2018, 14:35 editovat Podroužek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 10 834 editací Závěrečné sekce dle doporučení, commonscat z wikidat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 6. 2019, 09:02 editovat zrušit editaci 91.139.5.82 (diskuse) Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Plinian_Eruption-numbers.svg\|thumb\|Schéma erupce plinijského typu . <br> Popis: '''1.''' plyno-popelový mrak, '''2.''' přívod [[Magma\|magmatu]], '''3.''' popelový spad, '''4.''' vrstvy lávy a popela, '''5.''' podložní nevulkanické [[Vrstva (geologie)\|vrstvy]] původních hornin, '''6.''' [[magmatický krb]].]] '''~~Plinovská~~Pliniovská erupce''' nebo '''plíniovská erupce''' je nejničivější typ sopečné erupce. Poprvé ji popsal [[Plinius mladší]] v dopise v roce [[79]], během erupce sopky [[Vesuv]], během níž zahynul jeho strýc [[Plinius starší]] (jako astmatik se udusil sirnými výpary během záchranných prací v okolí Vesuvu<ref group="p">Mohlo jít ale také o srdeční slabost.</ref>). Erupce tohoto typu se vyskytují zřídka, za prototyp se považuje erupce Vesuvu v roce 79, erupce [[Mount St. Helens\|Saint Helens]] v roce [[1980]] a [[Santorin (sopka)\|Santorini]] v roce 1500 př. Kr. byly také stejného typu. Je charakteristická vysokým sloupem kouře (sahajícím až do [[Stratosféra\|stratosféry]]), velkým množstvím vyvrženého materiálu (zejména [[Pemza\|pemzy]] a popela) a někdy i výskytem [[Pyroklastický proud\|pyroklastických proudů]]. Objem vyvrženého materiálu často převyšuje kapacitu [[sopečný kráter\|kráteru]], proto při těchto erupcích nastává jeho destrukce a vytvoření [[Kaldera\|kaldery]]. [[Láva\|Lávy]] pliniovské erupce jsou značně viskózní: [[Dacit\|dacity]] až [[Ryolit\|ryolity]].

Pliniovská erupce: Porovnání verzí