Pražské Předměstí (Hradec Králové): Porovnání verzí

Druhá polovina 19. století je spojena s rozvojem obce. Pokračovaly práce na výstavbě nových železničních tratí (Hradec Králové – [[Praha]], Hradec Králové – [[Ostroměř]], Hradec Králové – [[Josefov (Jaroměř)|Josefov]], Hradec Králové – [[Týniště nad Orlicí]], Hradec Králové – [[Pardubice]]) a nastalo období budování nových průmyslových závodů. V letech 1897–1898 byla postavena škola (vysvěcena 4. září 1898), v roce 1898 nová restaurace „Chicago“, v letech 1901–1902 kotelna pro vytápění lokomotiv, v roce 1902 nová hospoda „Mexiko“, v roce 1903 Obecní dům a v roce 1906 se škola rozšířila o druhé patro. Největší rozmach nastává během funkčního období starosty Fialy, zavádí se elektřina, staví se nové silnice a parky, staví se kanalizační a vodovodní síť a především začíná hromadná výstavba nových průmyslových budov a domů pro dělníky a železničničářeželezničáře.

Rok 1914 přinesl úpadek, protože zemřel starosta Fiala a začala [[první světová válka]]. Vznik Československa ale zapříčinil novou éru rozvoje obce. V letech 1922–1924 byla vybudována hlavní část kanalizačního systému a rozhodnutím vlády z 21. října 1924 se Pražské Předměstí stalo [[Město|městem]]. V roce 1921 byla otevřena pekárna Ústředního potravinářského družstva a v letech 1925–1926 bylo otevřeno nové hospodářské skladiště a vzniklo [[Družstevní mlékárna Mlékařského a hospodářského družstva v Hradci Králové|mlékařské družstvo]]. NejvýznamějšímiNejvýznamovějšími budovami těchto let byly: [[Kostel Božského srdce Páně (Hradec Králové)|kostel Božského srdce Páně]] (1929–1930) a nové [[Hradec Králové hlavní nádraží|hlavní nádraží]] (1929–1935). Konec nezávislosti města přinesla [[Protektorát Čechy a Morava|německá okupace]], když 1. dubna 1942 byl vytvořen takzvaný „Velký Hradec Králové“, jehož součástí se stalo i Pražské Předměstí. Od té doby je čtvrtí Hradce Králové.