Uměleckoprůmyslové museum v Praze: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy |
m Robot: -prázdný parametr alt; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
| název = Uměleckoprůmyslové museum v Praze (''UPM'')
| popisek = Budova Uměleckoprůmyslového muzea v Praze z [[náměstí Jana Palacha]]
| logo =
| stát = Česko
| město = Praha
Řádek 8:
| zakladatel = Obchodní a živnostenská komora na Žofíně, ([[Vojtěch Lanna]])
| datum založení = [[1885]]
| datum uzavření =
| zaměření = Moderní výtvarné a užité umění
| původní účel budovy = Muzeum
| budovy =
| objekty =
| vyhledávané exponáty =
| návštěvníci = <!-- počet v určitém roce -->
| návštěvníci v roce =
| mapa = <!-- bez prefixu Soubor: -->
| zeměpisná šířka = 50.0898056
| zeměpisná délka = 14.4162778
| web =
}}
'''Uměleckoprůmyslové museum v [[Praha|Praze]]'''<ref>[http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=422 Uměleckoprůmyslové museum v Praze] {{Wayback|url=http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=422 |date=20090908040851 }}, Ministerstvo kultury ČR</ref> (zkráceně: '''UPM''') je specializovaná [[muzeum|muzejní]] instituce, jež sídlí v ulici 17. listopadu v [[Praha 1|Praze 1]] [[Josefov (Praha)|Josefově]], v těsné blízkosti [[Starý židovský hřbitov v Praze-Josefově|Starého židovského hřbitova]], nedaleko budovy [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofické fakulty UK]], naproti [[Rudolfinum|Rudolfinu]] v městské části [[Praha 1]].
== Historie ==
[[Soubor:UPMhlavnibudova.jpg
[[Soubor:UPMK.jpg|náhled|upright|Expozice - Klenotnice]]
Založení Uměleckoprůmyslového musea v Praze v roce 1885 odpovídalo prudkému rozvoji české společnosti a především rozvoji její průmyslové výroby gradující v poslední třetině [[19. století]]. Po vzniku obdobných ústavů, především Uměleckoprůmyslového muzea ve [[Vídeň|Vídni]], dále např. v [[Uměleckoprůmyslové muzeum (Brno)|Brně]], Olomouci a Liberci (1873) se pražské muzeum stalo jedním z řady muzejních institucí tohoto druhu existujících v provinciích [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-uherské monarchie]]. V [[České království|Království českém]] to byla první instituce těsně místně i metodicky spojená s [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Uměleckoprůmyslovou školou]]. Založením tohoto ústavu se objevil zásadní konkurent dosud nejreprezentativnějšího a nejstaršího českého [[Průmyslové muzeum (Liberec)|Průmyslového muzea v Liberci]].
Řádek 48 ⟶ 47:
| datum archivace = 2014-12-20
| nedostupné = ano
</ref> působil též v [[Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy|Komisi pro soupis památek Prahy]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení
| jméno
| titul
| url
| vydavatel
| místo
| rok
| počet_stran
| kapitola
| strany
| isbn
| jazyk
| příjmení2
| jméno2
| redaktoři
| vydání
| datum přístupu = 2015-10-12
| url archivu
| datum archivace
| nedostupné
}}</ref>od jejího vzniku v roce 1883 (1884) a jako její člen spoluvytvářel první systém [[Památková péče|památkové péče]] v Čechách. Druhým ředitelem byl krátce historik umění a knižní kultury [[František Adolf Borovský]]. Po něm následovali [[František Xaver Jiřík]], [[Karel Hetteš]], [[Emanuel Poche]], [[Jiří Šetlík]], Antonín Langer, [[Dagmar Hejdová]] a [[Helena Koenigsmarková]]. K expertům - znalcům uměleckého řemesla a průmyslového designu patřily především ženy, například [[Jiřina Vydrová]], [[Jarmila Blažková]], [[Milena Zeminová]], [[Alena Adlerová]], [[Olga Herbenová]], [[Dagmar Tučná]], [[Jarmila Brožová]], [[Libuše Urešová]], [[Věra Vokáčová]], [[Olga Drahotová]], [[Milena Lamarová]], [[Anna Fárová]] nebo [[Jana Kybalová]], z mužů například [[Emanuel Poche]], [[Zdeněk Kirschner]], nebo [[Josef Kroutvor]]. Mezi knihovníky se během 2. světové války objevil [[Oldřich J. Blažíček]], v posledním půlstoletí [[Evžen Lukeš]], Jarmila Okrouhlíková nebo Kateřina Dostálová.
| |||