Smíchov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Cat-a-lot: přesunuto do Čtvrti v Praze |
m Robot: -prázdný parametr alt; kosmetické úpravy |
||
Řádek 32:
Za [[Husitství|husitských nepokojů]] byl [[Smíchovaká kartouza|kartuziánský klášter]] vypálen, církevní majetek zabrán a vinice rozprodány pražským měšťanům. Rozhodnutím krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] z roku [[1497]] byla část církevního majetku vrácena, nicméně většina pozemků zůstala v držení [[Staré Město (Praha)|Starého Města]]. [[Šlechta|Šlechtická]] a měšťanská sídla se zde začala stavět teprve v [[16. století]]. Starému Městu zdejší pozemky náležely do roku [[1622]], kdy Smíchov „za 700 korců ovsa“ získal [[Pavel Michna z Vacínova]]. Staré Město, které mělo dodávat [[oves]] císařské jízdě, ho však nemohlo tolik sehnat a tak si ho vypůjčilo od generálního správce vojenské spíže a píce Michny z Vacínova (jenž ho vzal z císařských zásob) a za předražené obilí (za dvojnásobnou cenu než byla běžná) dali do zástavy [[Vesnice|ves]] Smíchov. Když pak chtěli dluh vrátit, Michna odmítl a úřední jednání se vlekla, vrácena byla jen malá část.
[[Soubor:Staropramen2.jpg|náhled|[[Pivovar Staropramen]] u autobusového nádraží [[Na Knížecí (Smíchov)|Na Knížecí]]
Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byl Smíchov silně zpustošen, takže v polovině 17. století zde stál jediný dům. Zdejší zadlužené statky koupili roku [[1684]] [[Schwarzenbergové|Schwarzenberkové]], zahradu s letohrádkem zde měli také [[Martinicové a Clam-Martinicové|Martinicové]]. Díky výhodné poloze nedaleko Prahy zde začala šlechta zakládat letohrádky a viniční usedlosti. Od poloviny [[18. století]] na Smíchově vznikaly různé manufaktury a roku [[1816]] Porgesova kartounka. Postupně přibyly chemické továrny, přádelna, továrna na mlýnské stroje, cukrovar, porcelánka a řada dalších podniků. Smíchovu se díky velkému počtu továrních komínů přezdívalo pražský Manchester. Patentem krále [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda V.]] byl 15. ledna [[1838]] Smíchov povýšen na předměstí. Roku [[1852]] sem [[Ringhofferovi|František Ringhoffer]] přemístil svou kotlárnu, jíž brzy rozšířil o [[průmysl]]ové podniky strojírenský a železářský.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Fabini
| jméno = Pavel
| titul = Smíchov v éře Ringhofferů
| periodikum =
| vydavatel =
| url = https://www.ipetka.cz/index.php/2017/09/23/smichov-v-ere-ringhofferu/
| datum vydání =
| datum přístupu = 27.4.2018
}}</ref> [[Ringhofferovy závody|Ringhofferovka]] později byla největším podnikem [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] v odvětví strojní výroby. U příležitosti 200. let od narození Františka II. Ringhoffera proběhla na Smíchově v galerii Portheimka výstava nazvaná Ringhofferové. Autor Pavel Fabini zde zachytil vývoj rodového podnikání Ringhofferů a jejich politické a kulturní aktivity.
Řádek 48:
| jméno = Pavel
| titul = Parlamentní volby na Smíchově. 110 let od souboje Klofáče s Neumannem
| periodikum =
| vydavatel =
| url = https://www.ipetka.cz/index.php/2017/11/17/parlamentni-volby-na-smichove-110-let-od-souboje-kloface-s-neumannem/
| datum vydání =
| datum přístupu = 27.4.2018
}}</ref>
Řádek 63:
== Pamětihodnosti ==
{{Podrobně|Seznam kulturních památek na Smíchově}}
[[Soubor:Praha, Smíchov, kostel sv. Václava 01.jpg
[[Soubor:Praha, Smíchov, křižovatka Anděl.JPG
* [[Portheimka]] – barokní letohrádek rodiny architekta [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kiliána Ignáce Dienzenhofera]], upravený pro rodinu [[Porgesové z Portheimu|Porgesů z Portheimu]]
| |||