Verze z 2. 3. 2019, 17:43 editovat Unpocoloco (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 22 755 editací Název památky UNESCO do infoboxu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 6. 2019, 14:51 editovat zrušit editaci DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 255 editací m Robot: -prázdný parametr alt; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - reliéf \| název = Slovenský kras \| obrázek = Zadielska tiesnava.jpg \| popisek = [[Zádielská tiesňava]] ~~\| alt =~~ \| nejvyšší bod = [[Matesova skala]] \| maximální výška = 925 \| rozloha = \| délka = \| nadřazená jednotka = [[Slovenské rudohoří]] \| sousední jednotky = [[Bodvianská pahorkatina]], [[Jihoslovenská kotlina]], [[Revúcká vrchovina]], [[Košická kotlina]], [[Rožňavská kotlina]], [[Volovské vrchy]] \| podřazené jednotky = [[Jelšavský kras]], [[Koniarská planina]], Řádek 22: [[Jasovská planina]], [[Dolný vrch]], [[Turnianská kotlina]] \| světadíl = [[Evropa]] \| stát = {{Flagicon\|Slovensko}} [[Slovensko]] \| loc-map = {{LocMap \|Slovensko\|relief=1 \|mark=Fire.svg \|label=Slovenský kras \|position=left\|lat=48.6166667 \|long=20.4333333 \|float=center \|caption=}} \| mapa = Slovenský_kras.png \| popisek mapy = Poloha Slovenského krasu na Slovensku \| hornina = [[vápenec]] \| poznámka = \| povodí = [[Váh ]] , [[Slaná (řeka)\|Slaná]] - [[Tisa]] }} {{Infobox - světové dědictví \| název = Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu Řádek 41 ⟶ 42: \| id = 725 \| oblast = \| rok = 1995 \| změna = \| v ohrožení = \| poznámky = \| zeměpisná šířka = vypnuto Řádek 50 ⟶ 51: == Charakteristika == Slovenský kras je tvořen vápencovými náhorními planinami oddělenými hlubokými údolími s množstvím podzemních i povrchových krasových jevů. Nejvyššími vrcholy této oblasti jsou [[Pipítka]] (1225 m) a [[Matesova skala\|Matesova skála]] (925 m). V minulosti bylo celé území zalesněno listnatými lesy. Původní [[dub]]ové, [[lípa (rod)\|lipové]], [[habr]]ové a [[~~Buk\|bukové~~buk]]ové porosty však byly částečně vytěženy. Neporušené lesní porosty se zachovaly v hlubokých roklinách a na svazích těžce přístupných planin. V oblasti Slovenského krasu roste velmi mnoho druhů chráněných teplomilných rostlin. Vzácná rostlinná společenstva se vyskytují na silně zamokřených loukách v údolí [[Štítnický potok\|Štítnického potoka]]. Pestré přírodní podmínky ovlivňují rozšíření a vývoj živočichů. Mísí se zde druhy horské, lesní i stepní. Specifické druhy živočichů žijí v jeskyních a propastech. Slovenský kras odvodňují řeky [[Slaná (řeka)\|Slaná]], [[Muráň (řeka)\|Muráň]] a [[Turňa (řeka)\|Turňa]] s větším množstvím drobnějších přítoků. Slovenský kras patří do teplé klimatické oblasti se zimními průměrnými teplotami mezi -2 – -5 °C a letními teplotami 16 – 18 °C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje kolem 60 – 80, počet letních dnů mezi 30 – 50. [[Soubor:Domica_Cave_18.jpg\|~~thumb~~náhled\|v jeskyni [[Domica]]]] == Přírodní poměry == Z geologického hlediska je Slovenský kras vesměs tvořen komplexem druhohorních nepřeměněných formací zvaných silický příkrov – rozsáhlé vodorovně uložené těleso, které je dnes rozrušené pozdějšími tektonickými poruchami a erozí. Vrstva začíná nejčastěji horninami spodního triasu, což jsou [[pískovec\|pískovce]], [[slín]]y a [[vápenec\|vápence]], které dosahují tloušťku až 1 000 metrů. Střední a svrchní trias tvoří mohutné vrstvy vápenců. [[jura\|Jurské]] vrstvy se zachovali pouze na [[Denudace\|denudačních zbytcích]]. Mladší horniny silického příkrovu nejsou zachovány. Základ dnešního reliéfu pochází z mladších třetihor až čtvrtohor. Slovenský kras byl vyzdvižen a relativním poklesem vznikly kotliny a sníženiny. Tento základ reliéfu modelovaly a dotvořily eroze řek a [[Denudace\|denudační procesy]]. Průběh řek se přizpůsobil zlomové tektonice. Řádek 61 ⟶ 62: Slovenská kras je největší [[kras\|krasové území]] na území bývalého Československa. Má velmi dobře vyvinutý krasový reliéf a vyskytují se zde prakticky všechny [[Kras#Krasov.C3.A9 jevy\|krasové jevy]] charakteristické pro mírné klimatické pásmo. Jsou zde jevy primární – škrapy, krasové jámy, údolí, ponory, vyvěračky, hřbety, propasti, jeskyně; i sekundární – krápníkové výzdoby, travertín, sutiny. Severně od [[Silica\|Silice]] se vyskytuje [[uvala]], podobná nepravidelné elipse o rozměrech 750 m × 300 m a hloubce 30 m. [[Soubor:Hajske_vodopady.jpg\|~~thumb~~náhled\|Hájské vodopády na [[Hájský potok (přítok Turně)\|Hájském potoku]]]] === Vodopis === Vodu z území odvádí vodní toky, které pramenní v přilehlých nekrasových územích. Největší je řeka [[Slaná (řeka)\|Slaná]], do které se vlévají všechny další vodní toky. Z dalších vodních toků je to řeka [[Bodva]], řeka Turňa či Čremošná. Povrchová síť prakticky chybí, srážky se kromě výparu všechny vsáknou do země a říční síť je pak v podzemí. Na povrch voda vytéká nejvíce ve vyvěračkách na úpatích krasových planin. Na [[Silická planina\|Silické planině]] se nachází krasové [[Jašteričie jazero]], další již zaniklé jezero [[Lúčanské jezírko]] leží na planině [[Horný vrch]]. Řádek 72 ⟶ 73: == Podcelky == [[Soubor:Koniarska_planina_les.jpg\|~~thumb~~náhled\|zalesněný závrt [[Koniarská planina\|Koniarské planiny]]]] Slovenský kras se dělí na několik geomorfologických podcelků (od západu na východ): * [[Jelšavský kras]] Řádek 84 ⟶ 85: * [[Jasovská planina]] [[Soubor:Bezedna_lednice.jpg\|~~thumb~~náhled\|Propast [[Bezedná lednice]]]] == Jeskyně == Počty jeskyň na jednotlivých planinách<ref>Jaroslav Stankovič, Václav Cílek a kol.: Krásnohorská jaskyňa Buzgó, Regionálna rozvojová agentúra, 2005</ref>. Řádek 113 ⟶ 114: Slovenský kras patří k největším a nejtypičtějším krasovým územím ve střední Evropě. Na ochranu vzácných lokalit chráněných druhů rostlin, živočichů i vzácných krasových jevů byla tato oblast vyhlášena v roce [[1973]] Chráněnou krajinnou oblastí Slovenský kras. Dne [[8. březen\|8. března]] [[2002]] byl Slovenský kras vyhlášen za národní park. Jeho součástí jsou státní přírodní rezervace [[Zádielská tiesňava]], [[Hrušovská lesostep]], [[Domické škrapy]], [[Pod Strážnym hrebeňom]], [[Jasovské dubiny]], [[Teplica]], [[Kečovské škrapy]], [[Nad Drieňovskými kúpelmi]] a [[Gerlašské skaly]]. Rovněž zde lze obdivovat spoustu chráněných přírodních výtvorů, chráněných přírodních památek a chráněných nalezišť. Oblast Slovenského krasu protínají četné naučné stezky. V roce 1995 byly vybrané části krasového území na slovenské a maďarské straně zapsány na seznam [[světové dědictví\|světového přírodního dědictví UNESCO]] pod názvem „[[Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu]]“. [[Soubor:Jaskinia_Gombasecka_2.jpg\|~~thumb~~náhled\|[[Gombasecká jeskyně]]]] === Části Slovenského krasu zapsané na seznam světového přírodního dědictví UNESCO === * [[Domica]]

Slovenský kras: Porovnání verzí