Lakolit: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Vulkanologie za použití HotCat
m Robot: -prázdný parametr alt; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Intrusion_types.svg|náhled|1. [[lakolit]], 2. malá žíla, 3. batolit, 4. pravá žíla, 5. ložní žíla, 6. sopouch, 7. '''lopolit'''|alt=]]'''Lakolit''' (z [[Řečtina|řeckého]] ''lakkos'', ''λάκκος'', „cisterna“ ve významu podzemní nádrž a ''lithos.'' kámen, hornina) je druh [[Magmatické těleso|magmatického tělesa]], které vzniklo utuhnutím [[Magma|magmatumagma]]tu pod [[Zemská kůra|zemskou kůrou]]. Může mít různé tvary.
 
== Popis a typy ==
'''Normální lakolit''' je podpovrchové magmatické těleso uložené souhlasně ([[Konkordance|konkordantně]]) s vrstevnatostí okolních hornin. Nejčastěji má tvar hříbku a nebo bochníku, většinou s plochým dnem. Výron, kterým došlo ke vzniku lakolitu, nadzdvihl klenbovitě nadložní plášť, tvořený nepříliš mocnými, vodorovně [[Vrstva (geologie)|zvrstvenými]] usazeninami. Skládá se z magmatu, utuhlého v malých hloubkách pod povrchem v zemské kůře, a má vždy přívodní kanál o kruhovitém nebo eliptickém průřezu ([[Diatréma|sopouchem]]), někdy též pravou žilou ve formě [[Dajka|dajky]], který jej spojuje s [[Magmatický krb|magmatickým ohniskem]]. Tyto hlubinné pně mohou dosahovat velikostí desítek i více metrů. U lakolitu je vždy známé podloží tvořené vrstvami, do kterých lakolit konkordantně (souhlasně) vnikl. Tím se liší od batolitu, který podložní vrstvy nemá, protože leží přímo na [[Magmatický krb|magmatické zóně]].<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Bouček
| jméno = Bedřich
Řádek 15:
| strany = 103, 104
| isbn =
}}</ref> Tvar lakolitu poprvé rozpoznal a definoval jako zvláštní typ magmatických těles [[Grove Karl Gilbert]] roku 1877 v Henry Mountains v jižním [[Utah|Utahu]]u pri studiu [[Intruze|intruzí]] [[Diorit|dioritudiorit]]u.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Kettner
| jméno = Radim
Řádek 28:
| strany = 166 až 170
| isbn =
}}</ref> V [[Česko|Česku]] byla zjištěna lakolitová tělesa v [[České středohoří|Českém Středohoří]] u mnohých [[Znělec|znělcových]] intruzí, jako na příklad [[Mariánská skála|Mariánské hora u Ústí nad Labem]], [[Střekov (hrad)|Střekov]], [[Bořeň|Bořeň u Bíliny]]. Jestliže byl plášť lakolitu z velké části rozrušen a smyt, objevilo se obnažené [[Znělec|znělcové]] těleso na zemském povrchu. Na jeho okrajích jsou často ještě znát dotykově vypálené [[Křída|křídové usazeniny]] lakolitového pláště. Z měkkých [[Slín|slínůslín]]ů vznikly vypálením tvrdé [[Porcelanit|porcelanity.]]<ref name=":1" /><ref name=":0" />
 
'''Lakolit cedrového typu''' je konkordantní podpovrchové magmatické těleso z jehož ústřední mohutné části vybíhají prstovitě do stran četné výběžky (apofysy) v podobě [[Žíla (geologie)|ložních žil]] nebo krátkých žilných výběžků, které vnikají mezi jednotlivé vrstvy. Tento typ je v přírodě velmi hojný. Poprvé byl popsán Wh. Crossem roku 1894 v pohoří [[La Plata]] ve státě [[Colorado]]. V Čechách byl zjištěn [[Radim Kettner|Radimem Kettnerem]] v krajině mezi [[Mníšek pod Brdy|Mníškem]] a [[Davle|Davlí]]. Těleso se skládá z [[Porfyr|porfyrůporfyr]]ů a porfyritů, které vnikly do algonkických vrstev.<ref name=":1" />
 
'''Fakolit''' (z řeckého ''fakos,'' čočka a ''lithos.'' kámen, hornina) je čočkovité nebo srpovité konkordantní podpovrchové intruzivní magmatické těleso, které vzniklo tím, že magma vyplnilo dutiny mezi vrstvami v [[Vrása|antiklinálních]] ohybech vrstev. Fakolit se tedy od normálního lakolitu liší tím, že u lakolitu vniká magma do nezvrásněných vrstev, kdežto u fakolitu do vrstev zvrásněných. Fakolit byl A. Harkerem definován na [[Dolerit|doleritovédolerit]]ové intruzi v ordovických vrstvách v Corndonu v [[Anglie|Anglii]].v hrabství Shropshire.<ref name=":1" />
 
'''Lopolit''' je konkordantní podpovrchové intruzivní magmatické těleso pánvovitého tvaru, které vzniklo tím, že magma vyplnilo dutiny mezi vrstvami v [[Synklinála|synklinálních]] ohybech vrstev. vzniklé poklesem ([[Subsidence|subsidencí)]] spodních vrstev. (antiklinálně vyklenuté těleso se nazývá fakolit). Tvoří je nejčastěji bazické magmatity, nejčastěji je to [[gabro]]. Lopolity, stejně jako fakolity, mohly vznikat syntekonickými intruzemi nebo intruzemi do zvrásněných vrstev.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = lopolit - Geologická encyklopedie
| periodikum = www.geology.cz
| url = http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?lopolit
| datum přístupu = 2018-08-10
}}</ref> Lopolity se vyskytují v horninách každého stáří, od [[Archaikum|archaika]] (prahory) až po [[eocén]] (starší třetihory). Mezi příklady patří komplex Sudbury Igneous v [[Ontario (provincie)|Ontariu]], komplex [[Bushveld]] v Jižní Africe, komplex Skaergaard v [[Grónsko|Grónsku]] a Humboldt-Lopolith v [[Nevada|Nevadě.]] Jako první použil termín ''lopolit'' Frank Fitch Grout, když roku 1918 popisoval intruzi gabra v Duluth-Komplexu v severní [[Minnesota|Minnesotě]] a přilehlém [[Ontario (provincie)|Ontariu]].
 
'''Bysmalit''' (z řeckého ''bysoó,'' nacpávám) je podpovrchové intruzívní těleso zátkovitého (pňovitého) tvaru, které svisle proráží a vyklenuje svůj plášť. Jeho vertikální rozměr značně převládá nad rozměrem horizontálním. Nepřesně definované plutonické těleso obvykle řazené k lakolitům. Takovéto těleso zjistil a popsal J. P. Iddings v [[Yellowstonský národní park|Yellowstonském národním parku]].<ref>{{Citace elektronického periodika