Černobylská havárie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 17322998 uživatele 95.85.233.47 (diskuse) zrušena, rv značka: vrácení zpět |
→Elektrárna po havárii: stručný úvod k části "Sarkofág"; doplnění, proč je voda problém |
||
Řádek 253:
Problémy samotné elektrárny katastrofou ve 4. reaktoru neskončily. Ukrajinská vláda ponechala kvůli nedostatku elektřiny v zemi tři zbývající reaktory v provozu. V roce 1991 poškodil požár kabelové vedení reaktoru číslo 2 a odpovědní činitelé prohlásili, že je neopravitelně poškozen a odpojili ho. Reaktor číslo 1 byl odstaven v listopadu 1996 jako část dohody mezi ukrajinskou vládou a mezinárodními organizacemi jako je [[MAAE]] o ukončení činnosti elektrárny. V listopadu 2000 ukrajinský prezident [[Leonid Kučma]] během slavnostního zakončení provozu osobně zmáčkl vypínač 3. reaktoru a odstavil tím definitivně celou elektrárnu.
===
{{Podrobně|Sarkofág černobylské jaderné elektrárny}}
[[Soubor:4th block of the Chernobyl Nuclear Power Plant.jpg|náhled|Sarkofág provizorně uzavírající 4. blok černobylské elektrárny (červenec 2005)]]
Sarkofág postavený v roce 1986 nedokáže trvale účinně uzavřít zničený čtvrtý reaktor. Jeho chvatná konstrukce, v mnoha případech prováděná na dálku průmyslovými [[robot]]y, má za následek jeho rychlé stárnutí a pokud by se zhroutil, mohl by se uvolnit další mrak radioaktivního prachu.▼
▲Sarkofág
Pod sarkofágem zůstalo po havárii asi 95 % paliva reaktoru, což představuje radioaktivitu asi 18 [[Curie|MCi]] = 0,67 [[Becquerel|EBq]]. Radioaktivní materiál se skládá ze zbytků jádra reaktoru, prachu a lávě podobných „palivo obsahujících materiálů“ ([[korium (materiál)|FCM]]), které ztuhly do keramické formy. V reaktoru byl popsán i nový nerost – [[černobylit]].<ref>Pazukhin E. M. 1994. Fuel-containing lavas of the Chernobyl NPP fourth block: topography, physicochemical properties, and formation scenario. Radiochemistry. číslo 36. Ss. 109–154. (anglicky)</ref> Podle střízlivých odhadů se pod železobetonovým obalem nachází také nejméně 4 tuny radioaktivního prachu. Do betonu pokrývajícího reaktor prosakuje voda a vyplavuje radioaktivní materiály do okolních podzemních vod. Vysoká vlhkost uvnitř krytu přispívá k další [[eroze|erozi]] jeho ocelové konstrukce a následnému úniku radioaktivity.{{Fakt/dne|20190601201115|}}▼
▲Pod sarkofágem zůstalo po havárii asi 95 % paliva reaktoru, což představuje radioaktivitu asi 18 [[Curie|MCi]] = 0,67 [[Becquerel|EBq]]. Radioaktivní materiál se skládá ze zbytků jádra reaktoru, prachu a lávě podobných „palivo obsahujících materiálů“ ([[korium (materiál)|FCM]]), které ztuhly do keramické formy. V reaktoru byl popsán i nový nerost – [[černobylit]].<ref>Pazukhin E. M. 1994. Fuel-containing lavas of the Chernobyl NPP fourth block: topography, physicochemical properties, and formation scenario. Radiochemistry. číslo 36. Ss. 109–154. (anglicky)</ref> Podle střízlivých odhadů se pod železobetonovým obalem nachází také nejméně 4 tuny radioaktivního prachu.
Bylo diskutováno mnoho plánů na výstavbu nového krytu, jejich realizaci však dlouho brzdila korupce. Velká část peněz věnovaných zahraničními zeměmi na pomoc Ukrajině byla vyplýtvána neefektivním rozvržením stavebních smluv a celkovým řízením nebo zpronevěřena.▼
Do sarkofágu prosakuje voda, kterou je nutno odčerpávat a ukládat jako radioaktivní odpad.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Havárie neskončí před rokem 2065. Černobyl polyká tuny vody a miliardy eur
| url = https://www.idnes.cz/technet/technika/havarie-neskonci-pred-rokem-2065-cernobyl-polyka-tuny-vody-a-miliardy-eur.A110426_180037_tec_technika_mla
| periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2011-04-28
| datum přístupu = 2019-06-09
}}</ref> Vysoká vlhkost uvnitř krytu přispívá ke [[koroze|korozi]] jeho ocelové konstrukce a následnému úniku radioaktivity.{{Fakt/dne|20190601201115|}}
=== Nový kryt ===
{{Podrobně|Nový kryt černobylské jaderné elektrárny}}
[[Soubor:Tschernobyl_2013_2.jpg|náhled|Stavba nového krytu (červen 2013)]]
▲Bylo diskutováno mnoho plánů na výstavbu nového krytu, jejich realizaci však dlouho brzdila korupce. Velká část peněz věnovaných zahraničními zeměmi na pomoc Ukrajině byla vyplýtvána neefektivním rozvržením stavebních smluv a celkovým řízením nebo zpronevěřena.
V roce 2010 zahájila [[Evropská banka pro obnovu a rozvoj|Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj]] projekt „Úkryt“ – stavbu nového sarkofágu, na který přispívá 28 evropských zemí.<ref>[http://atominfo.cz/2010/09/kolem-cernobylu-bude-postaven-novy-sarkofag/ Kolem Černobylu bude postaven nový sarkofág]</ref> Funkce nového dvouplášťového krytu má být zamezení úniku radioaktivních látek do okolí, ochrana starého sarkofágu před [[Povětrnostní vlivy|povětrnostními vlivy]] a možnost jeho budoucího robotického rozebrání;<ref>[http://temelin.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=590:cernobyl2014&catid=45:bezpecnost-atomu&Itemid=92 Nový kryt havarovaného černobylského reaktoru se blíží k dokončení], 2. prosinec 2014</ref> konstrukce však plně nenahrazuje funkci železobetonového [[kontejnment]]u.
| |||