KLM: Porovnání verzí

Přidáno 5 038 bajtů ,  před 8 měsíci
Doplnění historie + aktualizace flotily. Článek nicméně stále velmi nepřehledný, potřebuje restrukturalizaci.
m (Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy)
(Doplnění historie + aktualizace flotily. Článek nicméně stále velmi nepřehledný, potřebuje restrukturalizaci.)
| název = KLM Royal Dutch Airlines
| obrázek = KLM_Royal_Dutch_Logo_Skyteam_2011.svg
| popisek =
| IATA = KL
| ICAO = KLM
| callsign = KLM
| zahájení = [[7. říjen|7. října]] [[1919 v letectví|1919]]
| ukončení =
| sídlo = [[Amstelveen]], [[Nizozemsko]]
| hlavní základna = [[Schiphol|Letiště Schiphol]]
| další základna =
| destinace = 165145 <small>(ledenčerven 20182019)</small>
| počet letadel = 118119 <small>(únorčerven 20172019)</small>
| počet pasažérů = {{růst}} 32,7 mil. (2017)
| aliance = [[SkyTeam]]
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-02-01
}}</ref> KLM provozuje pravidelné osobní a nákladní služby do [[Seznam destinací KLM|145 destinací]].
}}</ref>
 
KLM pojmenovává svá letadla podle památek [[UNESCO]]. Letoun [[Boeing 777|Boeing 777-200ER]] [[Imatrikulace (letectví)|imatrikulace]] PH-BQL nese název Litomyšl Castle, podle [[Litomyšl (zámek)|zámku v české Litomyšli]].
 
=== Založení ===
V roce 1919 sponzoroval mladý letecký poručík [[Albert Plesman]] leteckou výstavu ELTA v [[Amsterdam|Amsterdamu]]. KLM byly založeny [[7. říjen|7. října]] [[1919]] pod královskou patronací, neboť v prosinci téhož roku nad nimi převzala záštitu nizozemská královna [[Vilemína Nizozemská|Vilemína]], čímž získaly právo nosit ve svém názvu titul „Královské", nizozemsky „Koninklijke". Jde o nejstarší dosud existující leteckou společnost a také o nejstarší společnost, která nese stále stejný název. První let proběhl [[17. květen|17.&nbsp;května]] [[1920]] a zahájil linku mezi [[Londýn]]em a [[Amsterdam]]em. Na palubě letounu [[Havilland DH.16]] byli dva [[Spojené království|britští]] novináři a náklad novin. Tato linka je stále provozovaná, jedná se o nejstarší provozovanou pravidelnou leteckou linku na světě.
 
V roce 1920 přepravila KLM 440 cestujících a 22 tun nákladu. V roce 1921 začala společnost KLM plánované služby. V roce 1924 tato společnost obdržela nizozemský letoun [[Fokker F.VII]], v roce 1929 s ním byla zahájena pravidelná linka do Indonésie. KLM se stalydo první evropskou společností která obdrželavypuknutí [[SpojenéDruhá státysvětová americkéválka|americký]]druhé dvoumotorovýsvětové vrtulový letoun [[Douglas DC-2války]]. Pozdějiv bylyroce dodány1939 takése [[Fokkerjednalo F.XVIII|Fokkeryo F.XVIII]]nejdelší aplánovanou [[Douglasslužbu DC-3|Douglasyna DC-3]]světě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = History - KLM Corporate
| url = https://www.klm.com/corporate/en/about-klm/history/index.html
| periodikum = www.klm.com
| datum přístupu = 2019-06-08
| jazyk = nl-en
}}</ref> KLM se staly první evropskou společností která obdržela [[Spojené státy americké|americký]] dvoumotorový vrtulový letoun [[Douglas DC-2]]. Později byly dodány také [[Fokker F.XVIII|Fokkery F.XVIII]] a [[Douglas DC-3|Douglasy DC-3]].
 
=== Světové války ===
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly letouny KLM označeny na trupu nápisem „Holland", což je mělo identifikovat jako letouny neutrální země. To umožnilo i při válce obhospodařovat množství tras a zřídit pravidelnou linku do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], ikdyž část linek společnost stejně musela omezit či zastavit. Když Německo 10. května 1940 napadlo Nizozemsko, řada letadel KLM - převážně DC-3 a několik DC-2 - byla na cestě do Dálného východu nebo z Dálného východu nebo provozovala služby v Evropě. Pět DC-3 a jedno DC-2 bylo odvezeno do Anglie.
 
Douglas DC-3 PH-ALI "Ibis", pak registrovaný jako G-AGBB, byl napaden [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] dne 15. listopadu 1942.
 
==== Poválečná expanze ====
Ihned po skončení války společnost rychle obnovila její veškeré linky. Obdržela také letouny [[Douglas C-54 Skymaster]], se kterými létala do [[Indonésie]]. Další z nových typů byl [[Douglas DC-4]], se kterým podnikala lety do [[New York]]u. Byly zavedeny nové linky do [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] a [[Mexiko|Mexika]]. V roce 1955 byl dodán typ [[Lockheed L-1049 Super Constellation]], v roce 1957 [[Vickers Viscount]], v roce 1957 [[Douglas DC-7|DC-7]] a v roce 1959 [[Lockheed L-10 Electra]].
 
Během bezprostředního poválečného období vyjádřila nizozemská vláda zájem o získání většinového podílu ve společnosti KLM. Plesman chtěl, aby KLM zůstala soukromou společností pod soukromou kontrolou; dovolil nizozemské vládě získat menšinový podíl v letecké společnosti.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = History of Koninklijke Luchtvaart Maatschappij, N.V. – FundingUniverse
| url = http://www.fundinguniverse.com/company-histories/koninklijke-luchtvaart-maatschappij-n-v-history/
| periodikum = www.fundinguniverse.com
| datum přístupu = 2019-06-08
}}</ref> V roce 1950 přepravila KLM 356 069 cestujících. Rozšíření sítě pokračovalo v padesátých létech s přidáním několika destinací v západní severní Americe.
 
Dne 31. prosince 1953 zemřel ve věku 64 let zakladatel a prezident KLM Albert Plesman.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 1959 {{!}} 2512 {{!}} Flight Archive
| url = https://www.flightglobal.com/pdfarchive/view/1959/1959%20-%202512.html
| periodikum = www.flightglobal.com
| datum přístupu = 2019-06-08
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 1971 {{!}} 0777 {{!}} Flight Archive
| url = https://www.flightglobal.com/pdfarchive/view/1971/1971%20-%200777.html
| periodikum = www.flightglobal.com
| datum přístupu = 2019-06-08
}}</ref> Přechod na proudové letouny dal KLM další finanční zátěž. Nizozemská vláda zvýšila své vlastnictví společnosti na dvě třetiny, čímž ji znárodnila. Představenstvo zůstalo pod kontrolou soukromých akcionářů.
 
=== Proudová éra ===
[[Soubor:Douglas DC-8-63, KLM - Royal Dutch Airlines AN1104927.jpg|náhled|KLM v minulosti provozovaly například typ [[Douglas DC-8|Douglas DC-8-63]], fotografie z roku 1982]]
První [[proudový letoun]] obdržely KLM v březnu 1960 a byl to letoun [[Douglas DC-8]]. V roce 1961 společnost KLM oznámila svůj první rok ztrát. Podíl holandské vlády v KLM byl redukován k menšinovému podílu 49.5%.
 
V roce 1965 založily KLM společnost KLM Helicopters, která vrtulníky obstarávala na [[Ropná plošina|ropné plošiny]] v [[Severní moře|Severním moři]]. V roce 1966 představila KLM [[McDonnell Douglas DC-9|Douglas DC-9]] na evropských a středovýchodních trasách.
 
=== 80. a 90. léta 20. století ===
[[Soubor:KLM Douglas DC-9-15 Volpati-1.jpg|náhled|[[McDonnell Douglas DC-9|Douglas DC-9-15]]]]
Dvoupatrový letoun [[Boeing 747|Boeing 747-200]] si tato společnost objednala v šesti kusech a první byl dodán v roce 1971, v roce 1972 byl dodán také první třímotorový [[McDonnell Douglas DC-10|Douglas DC-10]]. V těchto letadlech v roce 1974 KLM zavedla tzv „KLM FFF" (KLM Full Fare Facilities), ve které měli pasažéři za příplatek k letence doplňkové exkluzivní služby na palubě. Jednalo se tak o předchůdce současné [[Obchodní třída|obchodní třídy]]. O 7 let později po dodání prvního [[Boeing 747|Boeingu 747-200]] se stala také [[Letecké neštěstí na Tenerife 1977|největší letecká katastrofa v dějinách]], Boeing 747 KLM se střetl s pojíždějícím 747 společnost [[Pan American World Airways|Pan Am]] při vzletu z [[letiště Tenerife Sever]]. Při [[letecké neštěstí na Tenerife 1977|leteckém neštěstí na Tenerife 1977]] zemřelo 583 lidí.
V březnu 1971 otevřela KLM své současné sídlo v [[Amstelveen|Amstelveenu]]. Dvoupatrový letoun [[Boeing 747|Boeing 747-200]] si tato společnost objednala v šesti kusech a první byl dodán v roce 1971, v roce 1972 byl dodán také první třímotorový [[McDonnell Douglas DC-10|Douglas DC-10]]. V té době se musela KLM i další letecké společnosti zabývat nadměrnou kapacitou. Letecká společnost dříve provozovala i osobní a nákladní kombinovaná letadla DC-8 a v současné době provozuje kombinovaná letadla [[Boeing 747-400|Boeing 747-400.]] V těchto letadlech v roce 1974 KLM zavedla tzv „KLM FFF" (KLM Full Fare Facilities), ve které měli pasažéři za příplatek k letence doplňkové exkluzivní služby na palubě. Jednalo se tak o předchůdce současné [[Obchodní třída|obchodní třídy]]. O 7 let později po dodání prvního [[Boeing 747|Boeingu 747-200]] se stala také [[Letecké neštěstí na Tenerife 1977|největší letecká katastrofa v dějinách]], Boeing 747 KLM se střetl s pojíždějícím 747 společnost [[Pan American World Airways|Pan Am]] při vzletu z [[letiště Tenerife Sever]]. Při [[letecké neštěstí na Tenerife 1977|leteckém neštěstí na Tenerife 1977]] zemřelo 583 lidí.
 
Vedení společnosti zůstalo pod kontrolou soukromých zúčastněných stran. Během osmdesátých let KLM obdržely letouny evropské výroby [[Airbus A310|Airbusy A310]] a americké výroby [[Boeing 737]], které postupně nahradily [[McDonnell Douglas DC-9|DC-9]]. V roce 1980 přepravila KLM 9 715 069 cestujících.
[[Soubor:Northwest Airlines-KLM DC-10 hybrid livery KvW.jpg|náhled|[[McDonnell Douglas DC-10|Douglas DC-10]] v barvách [[Northwest Airlines]] a KLM ]]
[[Soubor:Air France-KLM.svg|náhled|Logo společnosti [[Air France-KLM]], které je KLM součástí]]
S liberalizací evropského trhu začala KLM rozvíjet své centrum na letišti Amsterdam Schiphol. V devadesátých letech uzavřely KLM alianci s dnes již zaniklými [[Northwest Airlines]] a získaly v nich podíl 20 %. V roce 1985 KLM získaly od Air Transport World ocenění „Letecká společnost roku". V roce 1986 se podíl nizozemské vlády v KLM snížil na 54,8 procenta. V roce 1989 byl společnosti dodán první [[Boeing 747|Boeing 747-400]], v roce 1994 první [[McDonnell Douglas MD-11|MD-11]] a o rok později získala společnost také první [[Boeing 767]]. V roce 1990 přepravila KLM 16 000 000 cestujících.
 
Dne 1. dubna 1991 vznikla sloučením společností NLM CityHopper a Netherlines regionální sesterská společnost KLM, [[KLM Cityhopper]]. V prosinci 1991 byla KLM první evropskou leteckou společností, která zavedla věrnostní program pro časté letce, který se jmenoval Flying Dutchman. V roce 1998 vznikla společnost [[KLM uk]]. Stalo se tak při zakoupení podílu KLM v [[Air UK]]. Tato společnost provozovala vnitrostátní lety ve [[Spojené království|Spojeném království]] a lety ze Spojeného království do Nizozemska, měla základnu na letišti [[Letiště London Stansted|Londýn–Stansted]]. V roce 2003 byla tato společnost sloučena s [[KLM Cityhopper]], ještě před tím měla flotilu 36 letadel.
 
=== 21. století ===
 
== Sesterské společnosti ==
Společnosti, ve kterých má KLM podíl, zahrnují:
KLM má společně se společností [[Air France-KLM]] vlastnictví v různých firmách týkajících se letectví (stav v roce 2017):
{| class="toccolours" border="1" cellpadding="3" style="border-collapse:collapse"
|- style="background:#00A1E4;"
!<span style="color:white;">Společnost</span>
!<span style="color:white;">PůsobeníTyp</span>
!<span style="color:white;">PůvodHlavní činnosti</span>
!<span style="color:white;">AkciovýVlastní podíl skupiny</span>
|-
|[[Transavia]] Airlines CV
|Cobalt Ground Solutions
|Dceřiná společnost
|Pozemní odbavení
|Letecká společnost
|[[Spojené království]]
|60%
|-
|Cygnific
|Prodej
|[[Nizozemsko]]
|100%
|-
|[[Transavia France]] (prostřednictvím Transavia Airlines CV)
|EPCOR
|Dceřiná společnost
|Údržba
|Letecká společnost
|Nizozemsko
|4%<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Up in the Sky
| url = https://www.upinthesky.nl/2019/02/20/transavia-frankrijk-zo-goed-als-frans/
| datum vydání = 2019-02-20
| datum přístupu = 2019-06-08
| jazyk = en
}}</ref>
|-
|[[KLM Cityhopper]] BV
|Dceřiná společnost
|Letecká společnost
|100%
|-
|KLM Cityhopper UK Ltd.
|High Speed Alliance
|Dceřiná společnost
|[[Vysokorychlostní vlak]]y
|Nizozemsko
|5%
|-
|[[Kenya Airways]]
|Letecká společnost
|100%
|[[Keňa]]
|27%
|-
|KLM Asia
|Dceřiná společnost
|Letecká společnost
|[[Čínská republika|Tchaj-wan]]
|100%
|-
|[[Martinair]] Holland NV
|KLM Catering Services
|Dceřiná společnost
|[[Catering]]
|Nákladní letecká společnost
|Nizozemsko
|100%
|-
|EPCOR BV
|[[KLM Cityhopper]]
|LeteckáDceřiná společnost
|Údržba
|Nizozemsko
|100%
|-
|KLM Catering Services Schiphol BV
|KLM Cityhopper UK
|LeteckáDceřiná společnost
|Stravovací služby
|Spojené království
|100%
|-
|KLM Equipment Services BV
|Dceřiná společnost
|Doplňující služby
|Podpora zařízení
|Nizozemsko
|100%
|-
|KLM Financial Services
|Dceřiná společnost
|Finance
|Financování
|Nizozemsko
|100%
|-
|KLM Flight Academy BV
|Dceřiná společnost
|Letecká akademie
|Nizozemsko
|100%
|-
|KLM Health Services BV
|Dceřiná společnost
|Zdravotní služby
|Nizozemsko
|100%
|-
|KLM UK Engineering Ltd.
|Dceřiná společnost
|Údržba
|Inženýrství a údržba
|Spojené království
|100%
|-
|Cygnific
|[[Martinair]]
|Nákladní leteckáDceřiná společnost
|Prodej a servis
|Nizozemsko
|100%
|-
|Schiphol LogistikaLogistics Park
|Společná ovládaná jednotka
|Logistika
|53% (45% hlasovacích práv)
|Nizozemsko
|53%
|-
|[[Transavia]]
|Letecká společnost
|Nizozemsko
|100%
|-
|[[Transavia France]]
|Letecká společnost
|[[Francie]]
|40%
|}
 
[[Soubor:KLM Vickers Viscount on finals at Prague Airport.jpg|vlevo|náhled|Letoun [[Vickers Viscount]] přistávající na [[Letiště Václava Havla Praha|pražském letišti]] v roce 1965]]
 
Společnost KLM létá k únoru 2017 do 145 destinací v 70 zemích světa a na pěti kontinentech. Leteckým uzlem pro všechny lety je amsterdamské [[Schiphol|letiště Schiphol]]. Dohody Codeshare přinášejí celkový počet destinací dostupných prostřednictvím KLM až 826.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Reisgids
| url = https://www.klm.com/destinations/nl/nl/search
| periodikum = KLM.com
| datum přístupu = 2019-06-08
| jazyk = nl-nl
}}</ref>
 
=== Praha ===
== Flotila ==
[[Soubor:KLM Boeing 787 -9 PH-BHD taxiing out, SFO (30492067274).jpg|náhled|[[Boeing 787|Boeing 787-9]] na [[San Francisco International Airport|Mezinárodním letišti San Francisco]]]]
[[Soubor:PH-CKC B747-406ERF KLM Cargo AMS 09MAY06 (6582360845).jpg|náhled|[[Boeing 747|Boeing 747-406ERF]] nákladní pobočky KLM, KLM Cargo]]V únoru 2017 flotila KLM čítala následující letouny s průměrným stářím 11 let, ještě v roce 2014 to bylo 9 let:<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=KLM Royal Dutch Airlines Fleet Details and History|url=https://www.planespotters.net/airline/KLM-Royal-Dutch-Airlines/historicFleet?p=2|vydavatel=|místo=|datum vydání=2017-02-08|datum přístupu=2017-02-09}}</ref>
[[Soubor:KLM Airbus A330-200 PH-AOE.jpg|náhled|[[Airbus A330-200]] PH-AOE]]
K červnu 2019 se flotila KLM (kromě jejích dceřiných společností [[KLM Cityhopper]], [[Transavia]] a [[Martinair]]) skládá z následujících letadel:<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = KLM Fleet {{!}} Airfleets aviation
| url = https://www.airfleets.net/flottecie/KLM.htm
| periodikum = www.airfleets.net
| datum přístupu = 2019-06-08
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = KLM Royal Dutch Airlines Fleet Details and History
| url = https://www.planespotters.net/airline/KLM-Royal-Dutch-Airlines?refresh=1
| periodikum = www.planespotters.net
| datum přístupu = 2019-06-08
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Check out all the aircraft in our fleet - KLM.com
| url = https://www.klm.com/travel/nl_en/prepare_for_travel/on_board/our_aircraft/index.htm
| periodikum = www.klm.com
| datum přístupu = 2019-06-08
| jazyk = en
}}</ref>
 
==== KLM flotila ====
{| class="wikitable" border="1" cellpadding="3" style="border-collapse:collapse;text-align:center"
! colspan="8" |Flotila KLM
|-
! rowspan="2" |Letadlo
! rowspan="2" |PočetVe službě
! rowspan="2" |Objednávky
! colspan="4" |Cestující
|-
! style="width:25px;" |[[Obchodní třída|C]]
! style="width:25px;" |[[Turistická třída|Y+W]]
! style="width:25px;" |[[Turistická třída|Y]]
! style="width:25px;" |Celkem
|8
|—
|3018
|3536
|178214
|243268
|
|-
|—
|7
| colspan="4" |?
|Dodávky od roku 2019 do roku 2023.
|Očekávané nasazení do provozu rok 2020
|-
|[[Boeing 737|Boeing 737-700]]
|1816
|—
|20
|-
|[[Boeing 737|Boeing 737-800]]
|2530
|21
|20
|6
|150
|176
|Dodávky do roku 2022.
|
|-
|[[Boeing 737|Boeing 737-900]]
|28
|18
|132138
|178184
|
|-
|[[Boeing 747|Boeing 747-400]]
|53
|—
|35
|337
|408
|
|Budou vyřazeny
|-
|[[Boeing 747|Boeing 747-400M]]
|157
|—
|35
|197
|268
|
|Budou vyřazeny
|-
|[[Boeing 777|Boeing 777-200ER]]
|
|-
| rowspan="2" |[[Boeing 777|Boeing 777-300ER]]
|14
| rowspan="2" |12
|—
| rowspan="2" |2
|35
| rowspan="2" |40
|350
|425
|6 ve staré konfiguraci
|-
|34
|40
|334
|408425
|
|6 v nové konfiguraci
|-
|[[Boeing 787|Boeing 787-9]]
|813
|6
|30
|48
|[[Boeing 787|Boeing 787-10]]
|—
|78
|38
| colspan="4" |?
|36
|Očekávané nasazení do provozu rok 2020
|270
|344<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = KLM outlines 787-10 network in 2H19
| url = https://www.routesonline.com/news/38/airlineroute/280876/klm-outlines-787-10-network-in-2h19/
| periodikum = Routesonline
| datum přístupu = 2019-06-08
| jazyk = en-GB
}}</ref>
|Dodávky od roku 2019 do roku 2023.
|-
! colspan="8" |Flotila KLM Cargo
|3
|—
| colspan="4" class="unsortable" |112 760 kg nákladu'''Náklad'''
|
|-
!Celkem
!116119
!16
! colspan="4" class="unsortable" |
30

editací