Wikipedie

Ferenc Liszt: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
sloh, typo
m typo, sloh
Řádek 46:
 
=== Liszt, Čechy a Morava ===
Skladatel pobýval na území Čech a Moravy několikrát. Do Prahy přijel poprvé v roce 1840, kdy zde uspořádal šest koncertů. Na programu toho prvního byla díla Beethovenova ([[Klavírní sonáta č. 14 (Beethoven)|sonáta ''Měsíční svit'']]), [[Franz Schubert|Schubertova]] (mj. [[Zdrávas Maria|''Ave Maria'']]), [[Carl Maria von Weber|Weberova]] (mj. ''Vyzvání k tanci''), Paganiniho (Campanella), [[Gioacchino Rossini|Rossiniho]] a některé z jeho ''Uherských národních melodií''. Kritika nešetřila chválou. V onom roce vznikla také jediná jeho skladba inspirovaná českými dějinami: ''Husitská píseň'', Searlovo číslo 234. V Praze a [[Brno|Brně]] pak koncertoval ještě v roce 1846, kdy zde řídil své skladby také Berlioz. V témže roce vystoupil rovněž v [[Brno|Brně]]. V září 1856 dirigoval Liszt v Praze svou ''Ostřihomskou mšímši''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Reitterová
| jméno1 = Vlasta
Řádek 67:
}} (Dále jen Döge 2013.)</ref> Liszt dirigoval oba své klavírní koncerty a čerstvě napsaná díla: symfonické básně ''Tasso'', ''Ideály'' a ''Symfonii Dante''. Uvádění děl soudobých skladatelů souviselo s novým přístupem k moderní hudbě na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]], který zavedl její druhý ředitel (od roku 1843) [[Jan Bedřich Kittl]]. Další Lisztova návštěva Prahy spadá do roku 1871, kdy navštívil [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetanu]] a [[Jan Ludevít Procházka|Jana Procházku]].<ref>Döge 2013, s. 104.</ref>
 
Právě Smetana měl z českých skladatelů k Lisztovi nejblíže. V roce 1840 byl mezi posluchači Lisztova pražského koncertu. Roku 1848 ho písemně požádal o půjčku 400 zlatých a věnoval mu svůj klavírní cyklus ''Six morceaux caractéristiques'' (Šest charakteristických kusů). Peníze mu Liszt nepůjčil, zařídil však vydání cyklu v [[Lipsko|Lipsku]]. Blíže se oba komponisté seznámili v roce 1856, když v Praze Liszt dirigoval ''Ostřihomskou mši''. Jejich vztahy se ještě upevnily zaběhem SmetanovaSmetanových pobytupobytů ve Výmaru v letech 1857 a 1859. "''Pokládejte mě za nejhorlivějšího stoupence našeho uměleckého směru, jenž slovem i činem stojí za jeho svatou pravdou,''" napsal Lisztovi.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Ottlová
| jméno1 = Marta
Řádek 79:
S Lisztem se stýkal také učitel [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]] na [[Varhanická škola v Praze|Varhanické škole v Praze]] [[Josef Krejčí (skladatel)|Josef Krejčí]].<ref>Döge 2013, s. 51.</ref> Je proto logické, že Dvořákova raná tvorba je Lisztem – a také Wagnerem – značně ovlivněna. Platí to zejména o jeho třech [[smyčcový kvartet|smyčcových kvartetech]] vzniklých kolem roku 1868: B dur, D dur a e moll, čísla [[Jarmil Burghauser|Burghauserova]] katalogu 17, 18, 19. Roku 1873 podal Dvořák podpůrnému spolku [[Svatobor (spolek)|Svatobor]] žádost o finanční příspěvek, aby mohl navštívit Liszta ve Výmaru. Spolek však skladatelově prosbě nevyhověl.
 
Začátkem 40. let se Liszt spřátelil s knížetem [[Felix Lichnovský z Voštic|Felixem Lichnovským]], který ho občas doprovázel na jeho cestách. NěkolikrátŠlechtic ho také několikrát přivítal na rodinném zámku v [[Hradec nad Moravicí|Hradci nad Moravicí]], poprvé v roce 1846. Liszt zde zahrál několik koncertů. Po smrti knížete Liszt Hradec ještě jednou navštívil; pracoval zde na symfonické básni ''Hungaria''. I zde Lisztův pobyt připomíná pamětní deska.<ref>[https://www.ichradec.cz/o-hradci/vybrane-vyznamne-osobnosti-/ferenc-liszt/ Stránky TIC Hradec nad Moravicí.]</ref>
 
[[Bonviván]] Liszt také neopomněl navštívit [[Teplice|teplické lázně]], které byly za jeho života jedním z evropských společenských center. V roce 1853 se ubytoval v jednom z domů v Dlouhé ulici.<ref>{{Citace monografie
Řádek 97:
Liszt po sobě zanechal velmi rozsáhlé dílo, z něhož velká část je dosud živá a hraje se na koncertech. Napsal kolem 350 vlastních skladeb a přes 200 transkripcí pro klavír děl jiných autorů. Počet jeho žáků se odhaduje na 400. Napsal nebo se podílel na osmi svazcích prózy. V mládí komponoval převážně pro klavír, po roce 1848 se zabýval spíše orchestrální tvorbou a&nbsp;ve stáří komponoval duchovní skladby.
 
Liszt byl tvůrcem mnoha technických inovací v klavírní hře. MnohéHodně jeho skladbyskladeb patří mezi nejnáročnější v klavírním repertoáru. Často používal ve svých dílech tematické obměny podobné variacím nebo pozdějšímu leitmotivu [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]]. Je též bránpovažován jakoza tvůrce [[symfonická báseň|symfonické básně]], řadící se do tzv. [[Programní hudba|programní hudby]]. Liszt měl v této oblasti předchůdce v [[Ludwig van Beethoven|Beethovenově]] [[Symfonie č. 6 (Beethoven)|''Pastorální symfonii'']] či Berliozově [[Fantastická symfonie|''Fantastické symfonii'']]. Žádná z nich se ale neopírala o literární předlohu, s tím přišel teprve Liszt díky svému mimořádnému zájmu o literaturu. Patřil k prvním skladatelům, kterým se podařilo dokonale skloubit báseň a hudbu.<ref>{{Citace monografie
| titul = Larousse Encyclopedia of Music
| vydavatel = Hamlyn
Řádek 109:
[[Soubor:Franz Liszt 2.jpg|thumb|vlevo|Ferenc Liszt u klavíru, okolo 1869, fotografie od Franze Hanfstaengla]]
 
Styl jeho hry byl na svou dobu velmi převratný. Zatímco všichni dřívější klavíristé i jeho současníci, jako například [[Felix Mendelssohn-Bartholdy]], hráli s rukama při klávesách a&nbsp;bez zbytečných pohybů, on ze svých koncertů udělal téměř divadelní představení. Začal nedbalou poklonou, zasedl ke klavíru a&nbsp;s&nbsp;rozmachem udeřil do nástroje. Mnoho klavíristů jeho stylem opovrhovalo, žádný ovšem nemohl popřít, že jeho virtuozita byla mimořádná a&nbsp;jeho muzikální cítění geniální. Jeho hudební talent je považován za jeden z&nbsp;největších v&nbsp;dějinách. Při svých koncertních cestách skládal také virtuózní transkripce na motivy jiných skladatelů. Tyto skladby však mají spíše historickou hodnotu.
 
V pozdějším věku Liszt více experimentoval. Od stylu jeho předchozí tvorby se velmi odchylovaly například ''Atonální bagatela'' nebo skladba ''Nuages Gris'' (Šedé mraky). V Lisztově tvorbě lze také poprvé hovořit o hudebním monotematismu. Znamená to, že z jednoho motivu je odvozený celý tematický materiál skladby.<ref>{{Citace monografie
Řádek 125:
[[Soubor:Franz Liszt photo.jpg|thumb|Ferenc Liszt ve vysokém věku (1884), fotografie [[Louis Held|Louise Helda]]]]
 
== SeznamSoupis Lisztova díla ==
V padesátých letech 20. století rozřadilroztřídil [[Humphrey Searle]] ve své práci ''The music of Liszt'' Lisztovo dílo podle typu skladeb. Podle této klasifikace byla jednotlivým skladbám přiřazena čísla S.&nbsp;1 (opera ''Don Sanche'') až S.&nbsp;768 (transkripce [[Franz Schubert|Schubertova]] ''Der ewige Jude''); s&nbsp;čísly 990 až 999 jsou vedeny další, typově blíže nezařaditelné skladby.
 
== Seznam skladeb (výběr, číslování podle Searlova seznamu) ==
Řádek 162:
* 296 ''Chtěl bych zahynout'' (1845)
* 320 ''Tři cikáni'' (1860)
Liszt kromě toho vytvořil množství klavírních transkripcí symfonických skladeb Schubertových, Mozartových, Wagnerových, Schumannových, [[Gaetano Donizetti|Donizettiho]] a dalších.
 
== Odkazy ==
Řádek 175:
* ''Franz Liszt, ein Genie aus dem pannonischen Raum'', Katalog der Landessonderausstellung Franz List im Burgenländischen Landesmuseum, Eisenstadt 1986, 168 str.
* HAMBURGER, Klára (ed.): ''Franz Liszt. Briefwechsel mit seiner Mutter'', Eisenstadt 2000, ISBN 978-3-901-51722-8.
* KAPP, Julius: "''Liszt. Eine Biographie"'', Berlín 1924, 307 str.
* KNOTIK, Cornelia:''Musik und Religion im Zeitalter des Historismus. Franz Lists Wende zum Oratorienschaffen als ästetisches Problem'', Burgenländisches Landesmuseum, Eisenstadt 1982, 98 str.
* ÓVÁRI, Jószef: ''Ferenz Liszt. Eine leichtverständliche Biographie des grossen ungarischen Komponisten'', Püski Kiadó, Budapest 2003, 432 str.
* REHBERG, Paula: "''Liszt. Eine Biographie"'', Mnichov, Goldmann Wilhelm GmbH, 1978. 731 str. ISBN 978-3-442-33005-8.
* SEARLE, Humphrey: ''The Music of Liszt'', Courier Corporation, New York 2013, 224 str., ISBN 978-0-486-78640-7 (seznam díla).
* WALKER, Allan: ''Franz Liszt'':
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Ferenc_Liszt“